Tvrz Puclice byla jedním z mnoha našich cílů v rámci dovolené na západě Čech, během které jsme byli ubytováni v rodinném domě s bazénem ve Staňkově. Po příjezdu do obce jsme naše auto zaparkovali u rybníka, v němž se odrážela silueta někdejšího sídla různých vladyckých rodů, vystavěného zřejmě na konci 15. století.

Když jsme vystoupili z našeho stříbrného povozu, rozhodli jsme se projít kolem vodní plochy pod tvrzí a to hned ze tří důvodů. Stavba se nám odtud krásně fotila a efektně se přitom zrcadlila na hladině rybníka, dále se nám toto místečko docela líbilo a navíc se zde nacházela ukrytá keška, kterou jsme při obcházce pochopitelně odlovili.

Během obchůzky  jsme si všimli, že tvrz byla vybudována na nevysokém skalnatém výběžku a také nás napadlo, že onen rybník sloužil k její obraně. Když jsme vodu obešli dokola, posadili jsme se pod strom na lavičku a seznámili se s historií bývalé vodní tvrze, jenž bývala obklopena velkými rybníky, které se rozprostíraly v lukách.

Po přečtení historických faktů jsme se vydali dál a během cesty jsme prošli kolem křížku pod skálou, kde bývala nejstarší část starého šlechtického sídla. Následně jsme zamířili kolem vodního příkopu k současné bráně do tvrze, ale kdysi býval vchod ze dvora v předpolí po mostě přes hluboký příkop, kterým protékal potůček.

My jsme však prošli pěknou branou na nádvoří areál lichoběžníkového půdorysu a vzápětí se před námi objevila druhá strana obdélníkového paláce o rozměrech 38 x 10 metrů a také obě křídla. Krátce jsme obhlédli nádvoří a pak jsme vstoupili do chodby v paláci, která nás dovedla až do kanceláře obecního úřadu.

U milé slečny jsme si koupili turistickou známku, pohled a také jsme získali razítko do památníku. Bohužel v té době nebyla možná prohlídka interiérů tvrze, takže jsme neviděli třeba místnosti s nástěnnými malbami z konce 17. a z druhé poloviny 18. století a další. Poděkovali jsme tedy za razítko a vyšli zase ven na nádvoří.

Dopolední sluníčko začínalo nabírat na síle, což nás ale neodradilo v pokračování našeho výletu. Pomalým krokem jsme se vrátili k autu, kterým jsme vzápětí odjeli k lesu za obcí Puclice, kde jsme navštívili židovský hřbitov. O něm se však dočtete v dalším mém článku, tak si jej také někdy přečtěte.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Puclice_-_tvrz/

Historie :

Vesnice Puclice existovala již v druhé polovině 14. století a tehdy patřila k hradu Lacemboku. Puclice se staly již roku 1407 samostatným statkem, který držel vladyka jménem Bušek. Zda zde v této době již stála tvrz nebylo prokázáno, ale určitě ji postavili na konci 15.století Šlovičtí ze Šlovic, kteří ji drželi až do roku 1644 a pak ještě krátce v letech 1664 - 1666.

Tenkrát se jednalo o vodní tvrz, obklopenou velkými rybníky, které se rozprostíraly v lukách. Na severní a severovýchodní straně chránil tvrz vodní příkop, přes nějž vedl padací most. Další majitelé se pak střídali v rychlém sledu a byli jimi Jan ze Štaufenberka, Miličovští z Braumberku, hejtman Plzeňského kraje Jaroslav Hora z Ocelovic, který ji upravil na barokní zámeček a Širntyngárové.

Posledně jmenovaní prý vesnici roku 1765 prodali Trautmannsdorffům, kteří ji připojili k Horšovskému Týnu. Budova bývalého panského sídla byla na příkaz hraběte Františka Norberta z Trautmannsdorffu snížena o poschodí a upravena do dnešní podoby. Pak sloužila pak jako myslivna a k jiným hospodářským a správním účelům. V letech 1998 - 2004 pak byla tvrz zrekonstruována.

Historie čerpána z webu

http://www.castles.cz/tvrz-puclice/

Tvrz Puclice je držitelem turistické známky č.1372.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/puclice-c1372