Hrad Drahotuš si nechal ve 13. století postavit Bohuš z Třeblovic, který byl jedním z nejpřednějších služebníků českého krále Přemysla Otakara II. Po roce 1260 se Bohuš psal „de Drahotuss“, což lze považovat za indicii, že drahotušský hrad už stál, ale první přímá zmínka o něm je až z roku 1278. Na přelomu 13. a 14. století pravděpodobně hrad obsadil loupeživý rytíř Friduše z Línavý a tak roku 1312 podnikl král Jan Lucemburský proti loupežníkovi vojenské tažení. Nejdříve dobyl jeho hrad Račice u Vyškova, a pak se Friduš vzdal a poprosil o milost. Král mu ji udělil výměnou za zboření všech Fridušových hradů, mezi nimiž je speciálně uveden hrad Drahaus. Tato událost ve spojení s hradem Darhotuš je ale značně nejistá. Faktem tak pouze zůstává, že roku 1371 prodali Kuník, Jaroš, Ješek, Bohuš a Machník z Drahotuše zdejší panství i s hradem moravskému markraběti Janovi. 

Hrad Rumberk byl založen na půdě olomouckého biskupství v době, kdy byl biskupem Bruno ze Schauenburku. Jako první se po hradu uvádí v roce 1274 rytíř Bertold, který přišel s biskupem Brunem z Dolního Saska na Moravu, aby zdejší krajinu kolonizoval, tedy zúrodnil a založil zde vesnice a hrady. Rumburk tedy zřejmě založil právě on jako správní centrum svého léna a dal mu jméno po vlastním rodném statku v dnešním Německu. Na malém hradě pak sídlili jeho potomci až do druhé poloviny 14. století, kdy tento rod rytíře vymřel. Podle archeologického výzkumu hrad nebyl celý z kamene, když většina staveb a obvodové hradby byly dřevěné, a tak není divu, že kolem roku 1330 poprvé vyhořel, ale byl obnoven. Potom se toto biskupské léno rozdělilo na několik částí a centrum panství s městečkem Rumberk získal roku 1391 Zikmund z Letovic, ovšem hrad ležel na okraji jeho panství a tak pravděpodobně později došlo k jeho opuštění pro nepotřebnost. 

Zřícenina hradu Puchart zvaná také Pustý zámek se stala objektem našeho zájmu hned v rámci dvou výletů. Poprvé se tak stalo během jednodenních podzimních toulek, které jsme podnikli v okolí města Potštát. Během tohoto výletu byla obloha jako vymetená a sluníčko nás hladilo po tváři i po duši, jakoby se snažilo nám maximálně zpříjemnit naše putování. Jako výchozí bod k hradu jsme zvolili hostinec U tlustého Jana, u něhož jsme zaparkovali naše stříbrné autíčko a vydali se směrem ke zřícenině. Zbytky hradu, jenž byl založen jako založen jako centrum kolonizace Oderských vrchů na počátku čtrnáctého století a kontroloval cestu ze Slezska ke Hranicím, se nacházel ve svahu takřka přímo nad hostincem, ale žádná přímá cesta k němu nevedla. Naše obutí jsme tedy museli nejprve pokládat na silnici, po níž jsme do Boňkova přijeli a sledovat zelenou turistickou trasu. Po 250 metrech chůze podél potoka Veličky jsme zabočili doleva a po mostě jsme přešli na druhou stranu vodního toku, přičemž jsme již kráčeli po žluté trase.

Tvorkovské panství bylo do XVI. století v majetku stejnojmenného rodu Tvorkovských. Renesanční zámecká rezidence byla vystavěna na starší středověké budově. S přestavbou se začalo kolem roku 1567 za majitele Kaspera Vyskoty z Vodnik, krajského soudce. Po jeho smrti roku 1574 přešlo panství do majetku rodiny Beesů a roku 1585 je získal Hynek Petrovič Charvát z Wieczy, který přestavbu zámku ukončil. Mezi pozdějšími majiteli byli mimo jiné i Gaszynští a Reisvitzové. Početné věžičky, mansardy, arkýře a také dostavěná hodinová věž vdechly objektu atraktivní a neopakovatelnou podobu. Konec okázalosti zámku položil v roce 1931 požár; co oheň nedokázal zničit, dokonaly válečné operace v dubnu 1945.

Hrad Obřany u Brna postavil někdy v sedmdesátých letech 13. století Gerhart ze Zbraslavi na strategickém místě ovládajícím obchodní cestu údolím řeky Svitavy. Hrad musel být z valné části hotov nejpozději roku 1278, kdy se po něm Gerhard poprvé psal. Tento pán byl jedním z důvěrníků krále Přemysla Otakara II., v neklidné době po jeho smrti však patřil k zemským škůdcům, kteří si vydržovali ozbrojené družiny a ohrožovali provoz na cestách. Za to byl roku 1281 spolu se známým Milotou z Dědic uvězněn saským vévodou Albertem.

Hrad Závada byl pravděpodobně vybudován po roce 1349 pány z Drahotuš. První zmínka pochází z roku 1372, kdy toto panství majitelé směnili za své rodové sídlo Drahotuše s moravským markrabím Janem Jindřichem. Když se Drahotušové přihlásili k husitům a byli věrni českému králi Jiříkovi z Poděbrad, dobylo císařské vojsko silně opevněný hrádek a poničilo jej. Stalo se tak zřejmě mezi lety 1474 - 1479, kdy Matyáš Korvín ovládl Slezsko.

Hrad Karlík údajně založil sám císař Karel IV. jako místo pro přechodný pobyt královny a jejího dvora, protože ženy za Karlovy vlády neměly na Karlštejn povolený přístup. Alespoň to prý tvrdil ve své kronice české Václav Hájek z Libočan, ale jednalo se o čirý výmysl, jelikož ženy nedaleký Karlštejn mohly navštívit, pouze nesměly do Velké věže vzhledem k jejímu posvátnému významu. Fakticky to bylo vyloučeno také vzhledem k malým rozměrům sídla, protože v malém hrádku by se těžko ubytovala královna se svým dvorem.

Hrad v Brandýse nad Orlicí založil Jindřich z Prostiboře okolo roku 1289. Pánům z Brandýsa, náležel hrad ještě v roce 1323, pak však o něm zprávy mizí. Další zmínka o hradu je z roku 1360, kdy patřil pánům z Boskovic. Ti vlastnili panství s hradem do husitských válek, ale v letech 1429 - 1431 se již jako jeho vlastník uvádí Smil Holický ze Šternberka. V polovině 15. století už hrad náležel Kostkům z Postupic, kteří vylepšili jeho opevnění, ale roku 1506 jej prodali i s panstvím Vilémovi z Pernštejna. Tento pán neměl o brandýský hrad zájem, možná jej dokonce nechal pobořit, takže když jej roku 1544 kupovali Kostkové zpět, byl označen jako pustý. 

Hrad Orlík u Brandýsa nad Orlicí vznikl již na přelomu 13. a 14. stol. na konci náhorní planiny na levém břehu Tiché Orlice. Hrad byl centrem panství Vítka ze Švábenic, který působil v královských úřadech, byl moravským zemským maršálkem, zemským soudcem a posléze olomouckým komorníkem. Vítek zemřel roku 1311 a sídlo poté nabyla jeho manželka Perchta a hrad se nazýval také jako Saldenstein.

Hrad Freudenstein býval z těch v okolí Vrbna pod Pradědem patrně nejstarší, jelikož existoval již ve 2. polovině 13. století. Na mapách z roku 1570 nesl tento hrad jméno Freudenstein, ale říkalo se mu také lidově Starý Fürstenwald, Pustý hrádek či Karlovický hrádek. Hrad vybudoval pravděpodobně kolem poloviny 13. století moravský markrabě a pozdější český král Přemysl Otakar II. kvůli ochraně cesty pod hradem. Měl oválný tvar a byl ze tří čtvrtin chráněn příkopem a mohutným valem až čtyři metry širokým.