Město Vítkov bylo založeno spolu s hradem Vikštejn ve druhé polovině 13. století Vítkem z Kravař. V letech 1713–1714 dal tehdejší majitel vítkovského panství F.K. Wipplar z Ulschitz postavit barokní zámeček na Horní Vsi u Vítkova, který se později stal součástí areálu nemocnice. Roku 1891 byla vybudována železniční trať vedoucí z Budišova nad Budiškovkou přes Vítkov do Suchdola nad Odrou. Na konci druhé světové války byl dělostřelbě poškozen farní kostel, ostatní škody nebyly příliš rozsáhlé. Až několik dní po příchodu Rudé armády vyhořela polovina náměstí a několik domů v přilehlých ulicích. Dne 3. července 1950 se zde narodil Jan Zajíc, jenž se v roce 25. února 1969 na protest proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy, upálil v průjezdu domu č.p. 39 na Václavském náměstí. Po Janu Zajícovi je pojmenováno vítkovské náměstí. Dominantou města a celého kraje je novogotický farní kostel Nanebevzetí P. Marie z let 1914-18.​

Obec Jaroměřice založil pražský biskup Jaromír na konci 11. století a odnepaměti tudy vedla důležitá obchodní cesta, která v dobách velkomoravské říše spojovala Moravu s Čechami. Podle lidové tradice se po ní ubírali slovanští věrozvěstové, bratři Cyril a Metoděj, do Čech a dokonce se zastavili právě v Jaroměřicích. Až do založení Jevíčka byly Jaroměřice poslední větší osadou před lesem na cestě z Moravy do Čech se zemskou celnicí. Památky obce tvoří zámek ozdobený psaníčkovými sgrafity, kostel Všech svatých a zejména křížová cesta na vrchol Kalvárie, na níž byla vystavěna Loretánská kaple s farou a kostel Povýšení svatého Kříže.​

Chata Portáš byla postavena v nadmořské výšce 960 metrů nad mořem roku 1932. Hotel měl již tehdy parní ústřední topení a taky elektrické osvětlení, které fungovalo díky agregátu, což jiné valašské stavby tehdy mohly jen závidět. K tomu bylo ještě k dispozici ještě útulné stylové vybavení, ze strany provozovatele prvorepubliková úcta k hostům a odpovídající služby. Není se co divit, že se hotel Portáš stal brzy vyhlášeným a vyhledávaným místem. Majitel pan Bittner v hotelu zřídil poštovnu, takže hosté plni čerstvých zážitků mohli přímo z místa pobytu posílat pohlednice. Tehdy se zde ubytovávali lyžaři, sáňkaři, ale také dámy v noblesních šatech a pánové v černých oblecích, pro které zde majitel pořádal plesy.