Jeskyně Pekárna v Moravském krasu získala svůj název podle chlebové pece, jejíž podobu připomíná vchod do 64 metrů dlouhé chodby, která je téměř celá osvětlena denní světlem. Jeskyni obývali před cca 12.000 – 15.000 lety lovci sobů a proslavily ji zejména nálezy rytin na žebrech koní, kostěné harpuny k lovu ryb, zdobené lžícovité předměty ze spodních koňských čelistí, figurka Venuše  z mamutoviny a mnoho jiných děl. V zimním období jeskyně nabízí úžasnou výzdobu z klasických rampouchů a z ledových trpaslíků, dosahujících někdy i skoro metrové výšky. Konec jeskyně tvoří velký balvanitý zával pod komínem, za nímž pravděpodobně chodba dále pokračuje směrem na Hostěnice, ale pokusy o proniknutí závalem pomocí dvou štol v letech 1947, 1952 a 1959 nevedly k úspěchu. Jeskyně patrně představuje paleovývěrovou jeskyni vod, tekoucích od dnešního Hostěnického propadání.​