Na začátku 20. století došlo k povodním, kvůli kterým bylo rozhodnuto Zemskou vládou ve Slezsku o stavbě přehrady na řece Moravici, ale stavět se začalo až v roce 1948. Nejprve byla vybudována cesta ke stavbě, poté byla v roce 1951 vykopána jímka a v roce 1952 se začalo s litím betonu pro spodní bloky přehradní zdi. Už v roce 1954 došlo k zadržování vody a to i když se ještě betonovalo. V roce 1955 bylo vodní dílo dokončeno vrchem přehradní zdi, tedy korunou. Od roku 1957 nádrž slouží k trvalému zadržení vody. Stavbu řídil stavbyvedoucí Ing. Jan Čermák, který se s Kappelem podílel už na projekčních pracích. V letech 1954 až 1958 byla vyražena štola pro přívod vody do Úpravny vody Podhradí u Vítkova, do té doby se voda dostávala ke spotřebitelům z přehrady provizorním způsobem.

Jeskyně Pekárna v Moravském krasu získala svůj název podle chlebové pece, jejíž podobu připomíná vchod do 64 metrů dlouhé chodby, která je téměř celá osvětlena denní světlem. Jeskyni obývali před cca 12.000 – 15.000 lety lovci sobů a proslavily ji zejména nálezy rytin na žebrech koní, kostěné harpuny k lovu ryb, zdobené lžícovité předměty ze spodních koňských čelistí, figurka Venuše  z mamutoviny a mnoho jiných děl. V zimním období jeskyně nabízí úžasnou výzdobu z klasických rampouchů a z ledových trpaslíků, dosahujících někdy i skoro metrové výšky. Konec jeskyně tvoří velký balvanitý zával pod komínem, za nímž pravděpodobně chodba dále pokračuje směrem na Hostěnice, ale pokusy o proniknutí závalem pomocí dvou štol v letech 1947, 1952 a 1959 nevedly k úspěchu. Jeskyně patrně představuje paleovývěrovou jeskyni vod, tekoucích od dnešního Hostěnického propadání.​