Sýpka ve Valašském Meziříčí patřila do areálu zámku Žerotínů spolu se západním křídlem renesančního šlechtického sídla a bývalou vězeňskou kaplí, postavenou v novorománském stylu v polovině 19. století. Většina starých hospodářských objektů byla zřejmě poškozena při švédském dobývání města v roce 1648, kdy kromě zámku vyhořelo také předměstí. Hospodářské objekty byly však na tomto místě po válce znovu obnoveny. Kolem roku 1716 byla zahájena celková přestavba zámku, která byla patrně v roce 1731 z vetší části dokončena, což vyplývá z inventáře pořízeného téhož roku při příležitosti úmrtí stavebníka Františka Ludvíka ze Žerotína. Kromě vlastního zámku byl v inventáři zmíněn sklep, stáj vedle zámku a objekt pro kočáry a povozy. V druhé polovině 18. století došlo k barokně klasicistní úpravě zámecké sýpky, jejíž podobu s charakteristickými okny jsme měli právě před sebou. Panství bylo roku 1815 prodáno a význam hospodářské budovy sýpky pozvolna upadal.