Jevíčko jsme navštívili cestou do Letovic, kde jsme jednoho roku strávili čtyři příjemné jarní dny v penzionu na okraji města. Po příjezdu do Jevíčka jsme navštívili poměrně dost památek a zajímavostí, které byly většinou soustředěny kolem centra Palackého náměstí, na němž jsme nechali odpočívat naše francouzské stříbrné vozítko po náročné cestě z Olomouce a Jaroměřic. Následně jsme se vydali na obchůzku po přilehlých památkách a když jsme si centrum města prošli, nasedli jsme znovu do auta, kterým jsme odjeli za dalšími zajímavostmi. Jednou z nich byl židovský hřbitov na okraji Jevíčka, nacházející se na dnešní ulici Svitavská, kde jsme původně chtěli zaparkovat naše auto, ale nestalo se tak.

Nenašli jsme totiž vhodný prostor, kde bychom nás francouzský povoz zanechali, takže jsme kolem hřbitova pouze projeli a za ním jsme odbočili doleva ke garážím. Mezi betonovými kostkami už nebyl problém zaparkovat a tak jsme mohli brzy zamířit za židovskými náhrobky. Vzhledem k tomu, že se nám nechtělo celý prostor obcházet a pak jít po silnici, vzali jsme to nejkratší cestou, což se ovšem neobešlo bez komplikací. Připadali jsme si jako dostihové koně na Velké Pardubické, neboť jsme museli překonat opravdu hodně hluboký příkop. Za ním se už rozprostírala plocha židovského hřbitova, který byl založen roku 1836 za městem při silnici do Zadního Arnoštova jako druhý v Jevíčku.

Plocha volně přístupného hřbitova byla poměrně rozlehlá, ale když jsme se kolem sebe rozhlédli, spatřili jsme pouze pár stél, soustředěných na jedno jediné místo. Samozřejmě jsme na nic nečekali a šli se na ně podívat. Když jsme k nim dorazili, našli jsme asi 18 náhrobků z let 1836 - 1838, které ovšem nestály na svých původních místech, jelikož do rohu hřbitova byly přeneseny počátkem 90. let dvacátého století a náhrobky tak vytvořily jakési symbolické lapidárium. Když jsme si je prohlédli, zamířili jsme doprostřed areálu, kde jsme pod stromy porostlými břečťanem zahlédli informační tabuli, z níž jsme se dozvěděli pár zajímavých historických faktů.

Dočetli jsme se, že se židovské obyvatelstvo v Jevíčku nejprve pochovávalo na starém hřbitově v sousedství ghetta na valech pod Chornickou alias Židovskou bránou na vnější straně městských hradeb, přičemž původní hřbitov byl užíván v letech 1630-1836 a po založení nového hřbitova sloužil jako sad. Zaujalo nás, že dochované náhrobky z té doby byly na nový hřbitov odvezeny až za nacistické okupace. Poslední pohřeb zde proběhl roku 1942 a nijak nás nepřekvapilo, že za druhé světové války byl hřbitov zdevastován nacisty. Část stél byla prodána a už z dřívějška jsme věděli, že v některých městech lidé používaly náhrobky jako skvělý a levný materiál pro vydláždění svých nádvoří a jiných ploch. Poněkud morbidní, ale praktické využití……

Na závěr jsme se dozvěděli, že plocha hřbitova byla v 70. letech dvacátého století přeměněna na park a tehdy byla také zbořena zchátralá obřadní síň s kamenným desaterem ve štítu. Když jsme se podívali směrem k silnici, viděli jsme přístupovou cestu ke hřbitovu, na který se vcházelo kovanou bránou, umístěné do kamenné zídky se železnými kulatými tyčemi. Všechno však již odvál čas a protože jsme toho na novém židovském hřbitově více nemohli vidět, překonali jsme Taxisův příkop u garáží podruhé. Když jsme došli k autu, ihned jsme odjeli ke gotickému kostelu sv. Bartoloměje, o němž však pojednává jiný můj článek. Chcete-li vědět, jak celý náš výlet probíhal, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme navštívili Jaroměřice a nedaleké Jevíčko.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Jevicko_-_novy_zidovsky_hrbitov

Historie :

V Jevíčku se židovské obyvatelstvo pochovávalo nejprve v sousedství ghetta na valech pod Chornickou alias Židovskou bránou na vnější straně městských hradeb. Užíván byl v letech 1630-1836 a po založení nového hřbitova sloužil jako sad. Zajímavé bylo, že dochované náhrobky z té doby byly na nový hřbitov odvezeny až za nacistické okupace. Nový hřbitov o ploše 7.795 m2 byl založen roku 1836 za městem při silnici do Zadního Arnoštova. Poslední pohřeb proběhl roku 1942, za druhé světové války byl velmi zdevastován nacisty a část stél byla prodána, jelikož náhrobky byly skvělým a levným materiálem pro dláždění. Plocha hřbitova byla v 70. letech 20. století přeměněna na park a tehdy byla také zbořena obřadní síň s kamenným desaterem ve štítu. Počátkem 90. let 20. století byla v rohu hřbitova obnovena symbolická skupina stél z let 1836 - 1838 jako takové lapidárium. Místo patří pražské židovské obci a přístup je sem volný.

Historie čerpána z webu

https://www.atlasceska.cz/pamatky/zidovsky-hrbitov-jevicko-22038

Město Jevíčko je držitelem turistické známky č.738.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/jevicko-c738