Náhoda tomu chtěla, že jsme o jedněch letních prázdninách vyrazili na víkendový pobyt do oblasti Kolínska, kam jsme tehdy přijeli vůbec poprvé. Do polabské nížiny jsme z Olomouce vyrazili v pátek odpoledne za obrovského vedra a po dvou hodinkách jízdy jsme přijeli do okrajové části Peček, kde jsme předali kus nábytku, jehož prodej byl příčinou našeho výletu. Následně jsme odjeli do Kolína pro dalšího člena naší výpravy a lovce keší v jedné osobě, který sem přijel už ráno vlakem, neboť se nevlezl do auta. Pak jsme se společně přesunuli do penzionu Zlaté slunce, kde jsme byli ubytováni a modlili se, aby konečně přišlo slíbené ochlazení. Večer jsme se dočkali a tak jsme se ráno za příjemné letní teploty mohli vydat na výlet, který jsme praktický celý strávili v Kouřimi.

Nejprve jsme se totiž jeli podívat na bojiště u Lipan, kde proběhla poslední velká bitva husitských válek a teprve potom jsme zamířili do zmíněného malebného městečka. V Kouřimi jsme poznali velké množství památek a jednou z nich byl židovský hřbitov. Naše černé SUV jsme zaparkovali na Okružní ulici nedaleko areálu křesťanského hřbitova, do něhož jsme vstoupili pseudogotickou bránou z 19. století a poté jsme se věnovali obhlídce kostela Nejsvětější Trojice. Když jsme si jej prohlédli, vydali jsme se pomalým krokem k židovskému hřbitovu, který vznikl roku 1904 v zadní části hřbitova křesťanského. Kráčeli jsme mezi hroby až ke kamenným pilířům, které tvořily jakousi bránu na židovské území, ale když jsme jí prošli, k našemu překvapení jsme spatřili další klasické náhrobky.

Teprve až po několika dalších desítkách metrů nás chodníček přivedl do nejzazšího rohu hřbitovního areálu, kde jsme konečně narazili na 23 židovských náhrobků, které všechny pocházely z první poloviny 20. století. Na zdejším hřbitově se totiž pohřbívalo pouze do roku 1939, než začala druhá světová válka a odsun židovských obyvatel, kterých v Kouřimi nikdy nežilo mnoho. Například v roce 1890 zde bylo jen 92 Židů, kteří neměli vlastní synagogu, pouze modlitebnu v domě na náměstí. Po druhé světové válce už nebylo koho pohřbívat a tak část plochy židovského hřbitova zabraly hroby ostatních obyvatel a urnový háj. Docela nás tento fakt překvapil, protože jsme se s něčím podobným dosud nesetkali. Alespoň nás potěšilo, že valná většina stél byla vztyčená a pouze dva náhrobky ležely na zemi.

Na stélách jsme našli většinou hebrejské nápisy, ale také české a nebyla nouza ani o kombinaci obou jazyků. Když jsme se prošli okolo všech náhrobků, vrátili jsme se na chodníček, jenž nás kolem urnového háje přivedl až k bývalé obřadní síni. Ani ona už nesloužila svému účelu a tak nemělo cenu se zde déle zdržovat. Opustili jsme tedy nejen židovský hřbitov, ale i ten křesťanský a vyšli zase ven na ulici. Následně jsme se věnovali středověkému opevnění, o němž však již vypráví jiný můj příspěvek. Chcete-li vědět, co dalšího jsme v Kouřimi viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme si po bitvě u Lipan podmanili městečko Kouřim a dozvíte se víc. Pokud jste také navštívili toto historické městečko, napište pod článek komentáře, aby jste se s námi ostatními podělili o vlastní zážitky. Děkujeme.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Kourim_-_zidovsky_hrbitov/

Historie : 

Židovský hřbitov v Kouřimi vznikl roku 1904 v zadní části křesťanského hřbitova, na kterém se pohřbívalo již od druhé poloviny 19. století. Na rozloze 2455 m² se dochovalo 23 novodobých náhrobků a všechny pocházejí z první poloviny 20. století, neboť se zde pohřbívalo pouze do roku 1939. Obřadní síň je nevyužitá, volná plocha židovského hřbitova slouží jako urnový háj křesťanského hřbitova.

Historie čerpána z webu

https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/kourim/zidovsky-hrbitov

Město Kouřim je držitelem turistické známky č.496.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/kourim-c496