Svitavy jsme navštívili během zpáteční cesty z pobytu v Letovicích, kde jsme strávili čtyři jarní dny v místním penzionu na okraji tohoto jihomoravského města. Když jsme po poslední snídani v penzionu nasedli do našeho auta, sjeli jsme dolů na Pražskou ulici a pak jsme již nabrali kurz směrem na Svitavy. Návštěvu tohoto města na hranici Čech a Moravy jsme měli v plánu už dlouho, ale vždy jsme projeli okolo za vzdálenějšími cíli a tak jsme se rozhodli, že náš rest smažeme právě v rámci cesty dolů z Letovic do Olomouce. Velice frekventovaná silnice číslo 43 byla v ono nedělní dopoledne poloprázdná a brzy jsme do Svitav bez problémů dorazili. Toto město začalo psát svou historii již ve 12. století a tak nám nabídlo širokou škálu památek a zajímavostí, které jsme všechny zvládli poznat za jeden den.

Úplně posledním cílem jarní neděle byl židovský hřbitov za městem, který byl na Olomoucké ulici zřízen roku 1892. Našli jsme jej několik stovek metrů za dnešními Svitavami v malém hájku, u něhož jsme zaparkovali náš francouzský povoz. K odložení auta jsme využili asfaltový plácek před vstupní branou do objektu Východočeských energetických závodů, které si zdejší místo zabraly po druhé světové válce. Vzápětí jsme se vydali do několik metrů vzdáleného zmíněného hájku, v němž jsme našli jen pár symbolických náhrobků a pamětní desku s textem, popisující historii židovského hřbitova. Dočetli jsme se, že roku 1888 byla ve Svitavách ustavena Židovská náboženská obec, jenž patřila k nejmladším na Moravě a o čtyři roky později byl na tomto místě zřízen židovský hřbitov s márnicí, který obíhala mohutná cihlová zeď.

Po ohradní zdi a márnici jsme už nenašli žádné stopy, neboť byly rozebrány na stavební materiál a to včetně některých náhrobků. Museli jsme vzít za vděk alespoň takto pietně upraveným místem, které zde vzniklo v letech 2001 – 2003 díky práci Židovské náboženské obci v Praze. Když jsme si vše prohlédli, vrátili jsme se k autu a odjeli domů do Olomouce. Naše čtyřdenní jarní dovolená s pobytem v letovickém penzionu Havírna tak skončila. Chcete-li vědět, co všechno jsme ve Svitavách viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme Svitavy prošli křížem krážem a dozvíte se víc. A pokud máte nějakou zkušenost s tímto hřbitovním kostelem sv. Jiljí, napište prosím pod článek svůj zasvěcený komentář. Ostatní turisté tak i díky vám získají aktuální informace o tomto místě. Děkujeme.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Svitavy_-_zidovsky_hrbitov/

Historie :

Pietně upravené místo bývalého židovského hřbitova se nachází těsně za městem, u silnice směrem na Koclířov. Byli zde pochováni židé, kteří se ve Svitavách objevili už ve 14. století, ale teprve v polovině 19. století se ve městě začali usazovat ve větším počtu. Roku 1888 byla ve Svitavách ustavena Židovská náboženská obec, jenž patřila k nejmladším na Moravě a o čtyři roky později byl na Olomoucké ulici zřízen židovský hřbitov s márnicí, který obíhala mohutná cihlová zeď. Osud více než 160 svitavských Židů byl v době holocaustu definitivně zpečetěn a opuštěný a nacisty zdemolovaný hřbitov chátral a pustl. Po druhé světové válce Židovská náboženská obec sice požádala o vrácení pozemků hřbitova, ale pozemek byl předán do vlastnictví Východočeských energetických závodů, které zde postavily bytový dům. Náhrobky byly částečně využívány jako stavební materiál a zbylé části pomníků se bez ladu povalovaly na místě zarostlého hřbitova. Teprve po jednáních byl pozemek v roce 2000 bezplatně převeden Židovské náboženské obci v Praze a v letech 2001 - 2002 byl hřbitov vyčištěn od náletové zeleně, částečně odkryt a pietně upraven. V roce 2003 zde byla odhalena pamětní deska připomínající osud svitavských Židů.

Historie čerpána z webu

http://www.muzeum.svitavy.cz/

Město Svitavy má svou turistickou známku č.633.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/svitavy-c633