Kaple sv. Anny ve Vítkově byla na ulici Budišovská vybudována na místě bývalých Božích muk okolo roku 1860, kdy zde stával kříž a okolo něj stromy. Boží muka zde prokazatelně existovaly kolem roku 1765, kdy byly zaneseny do císařských map a také ještě o osmdesát let později při dalším mapování. Kaplička byla zakreslená v pozemkové mapě v půdorysném tvaru v dnešní podobě včetně Božích muk až v roce 1860. Bohužel se nedochovaly žádné podklady o tom, kdo církevní stavbu vybudoval, ale podle ústních informací od místních obyvatel ji nechal postavit zdejší sedlák jako poděkování za vyslyšení prosby o uzdravení jeho těžce nemocné dcery. V roce 1958 proběhla oprava kříže, který se vedle kaple dochoval dodnes. V 21. století byla opravena také kaplička.

Na rozlehlém území obce Velké Karlovice stojí několik církevních staveb a jednou z nich je kaple oválného tvaru, která je svým půdorysem na Valašsku výjimečná a připomíná malou rotundu. Půvabnou církevní památku v lokalitě zvané Štrčková nechal roku 1915 postavit jistý Petr Bukovjan jako poděkování za to, že přežil první světovou válku. Ve vitrínce je umístěna soška Panny Marie, vedle kapličky pak stojí dřevěný kříž. V roce 1999 nechali kapličku opravit bratři Sedlákovi z Jezerného. Památka se nachází na horském hřebenu Javorníků v nadmořské výšce 777 metrů a výstup k ní je poměrně náročný, odměnou za vynaloženou námahu jsou pak turistovi pěkné výhledy z několika míst v okolí kapličky.

Na rozlehlém území obce Velké Karlovice stojí několik církevních staveb a jednou z nich je kaple, stojící asi 250 metrů východně od vrcholu Javorníček. Územně dnes k Velkým Karlovicím sice nepatří, ale v minulosti tomu tak bylo, když ještě horní část Hrubé Stanovnice byla karlovská. Výstup ke kapličce je poměrně náročný, ale za odměnu se turista může pokochat výhledy na okolí, popřípadě zajít na nedaleký Javorníček, odkud je takřka kruhový výhled na Beskydy a Javorníky. První kaplička byla na tomto místě postavena pravděpodobně někdy v 19. století a když zchátrala, chtěli ji místní obyvatelé roku 1930 opravit, jenže ta už se nacházela v natolik dezolátním stavu, že bylo nutno vystavět kapli novou. Po roce 1989 prošla celkovou rekonstrukcí, protože byla předtím poničena vandaly. U kapličky je umístěna lavička a další odpočívadlo se ukrývá poblíž v lese.

Na rozlehlém území obce Velké Karlovice stojí několik církevních staveb a jednou z nich je kaple sv. Huberta, která v údolí Pluskovec vznikla v roce 2014 a poté byla zasvěcena patronu myslivců. Dominantou Kaple svatého Huberta je dřevěný oltář, který vznikal déle, než kaple samotná – celé dva roky. Jedná se o více než čtyři metry vysoké a tři metry široké unikátní dílo, obsahující celkem 13 reliéfů, 18 postav a řadu dekorací. Umělci ke své práci využili několik druhů dřeva – dub, hrušku, ořech, jasan a mahagon. Samotný oltář představuje život svatého Huberta od jeho narození až po konec života.

Na rozlehlém území obce Velké Karlovice stojí několik církevních staveb a jednou z nich byla od roku 1878 kaple v místní části Leskové, která však byla po druhé světové válce zbořena. Svah nad bývalou tovární školou však dlouho prázdný nezůstal, protože už v roce 1946 byla členy místního hasičského sboru vystavěna kaple nová, zasvěcená sv. Floriánovi. Ta se dnes nachází na soukromém pozemku, je oplocena a veřejnosti nepřístupna. Přímo u svatostánku stojí kamenný kříž s Kristem, který se tváří, jakoby sem patřil odjakživa, ale pochází ze Soláně. Stával dříve před hospodou na Čartáku, než do něj uhodil blesk. Při pádu na zem se rozbil a na jeho místě byl postaven křiž nový, železný. Původní křiž ležel dost dlouho bez povšimnutí, až nadlesní Adolf John jej dal roku 1884 převézt a po opravě postavit v Léskovém u dnešního Penzionu Pod Pralesem.

Na místě dnešní kaple Panny Marie Růžencové stávala dřevěná zvonička, zbudovaná roku 1884, v níž byl zavěšen zvon zasvěcený sv. Janu Křtiteli a sv. Michalu Archandělovi. Zvonice na kopečku u bývalého revíru ještě existovala po druhé světové válce, kdy se mihla ve filmu Portáši, ale potom zchátrala a byla zbořena. V horní části údolí Podťatého, na samém okraji jedlového a modřínového hvozdu, však dlouho prázdné místo nezůstalo, neboť v roce 1950 byla vystavěna nová kaple, inspirovaná tvorbou slovenského architekta Dušana Jurkoviče. Do věžičky pak byl zavěšen původní zvon z 19. století, jehož zvuk se rozléhá po malebné dolině. Kaplička je ve velmi dobrém stavu, neboť obec o ni příkladně dbá a je průběžně opravována. V roce 2002 zde dokonce přibylo i venkovní osvětlení, ale návštěvník, který tohle místo navštíví v denní době, spíše ocení hezký výhled do údolí Podťatého a na hradby okolních hor.

Na rozlehlém území obce Velké Karlovice stojí několik církevních staveb a jednou z nich je kaple sv. Cyrila a Metoděje na rozcestí do údolí Podťaté. Předchůdcem drobného svatostánku býval železný zvon, zavěšený na stromě, který jednoho dne vyvrátila vichřice. Zvon byl poškozen a tak farníci z Karlovic opatřili nový. Učinili tak mimo jiné proto, aby jim tato událost nepřinesla pohanu a posměch. V roce 1866 byla na tomto místě vystavěna kaple jako poděkování za odvrácení cholery, která byla zasvěcena svatým Cyrilu a Metoději. V roce 1931 byla kaple opravena, rekonstrukce věžičky pak proběhla v roce 1962 a byl koupen nový zvon. Nápis na trojúhelníkovém štítě k poctě slovanských věrozvěstů provedl roku 1963 akademický malíř Ilja Hartinger. V novém miléniu dostala kaple nový kabát a upraveno bylo i její okolí, takže kapličku nyní těsně míjí cyklostezka.

Kaple svaté Trojice byla ve Velkých Karlovicích vystavěna Karlem Paigrem v letech 1870 - 1873. V roce 1904 žádal farní úřad konzistoř o posvěcení kaple, aby v ní mohla být jednou v roce sloužena mše. Podmínkou konzistoře bylo připsání pozemku kapli, k čemuž došlo až roku 1907, žádosti bylo poté vyhověno a jedenkrát v roce, v oktávě po svátku svaté Trojice, mohla být mše sloužena. Původní zvon byl v roce 1917 zabaven ve prospěch armády a odvezen do Pešti. Nový zvon byl slavnostně pověšen roku 1923. Jeho další historie byla pohnutá. Jako většina zvonů byl zabaven pro potřeby 2. světové války a spolu s dalšími zvony z tohoto kraje byl odeslán do Ostravy k roztřídění. Tam se dostal také zvon ze Svárova u Uherského Hradiště, který byl zařazen mezi zvony staré a cenné.

První písemná zmínka o vesnici Stádlo pochází z roku 1296 a vždy náležela ke šternberskému panství. Obyvatelé obce se živili hlavně zemědělstvím, s čímž koresponduje název obce, který by se dal přeložit jako místo, kde stojí dobytek, nebo kde je ohrada pro něj. Po zrušení poddanství se vesnice osamostatnila a v roce 1829 si několik stovek zdejších obyvatel na návsi postavilo kapli, kterou zasvětili svatému Floriánovi, patronu hasičů, hrnčířů, kovářů, kominíků, sládků, bednářů zedníků a horníků. Kaplička přežila těžká období obou světových válek a několik let po sametové revoluci byla opravena.

Nejvýznamnější památkou Dolního Žlebu u Šternberka je půvabná kaple, vystavěná roku 1896 v tyrolském stylu podle projektu architekta Maxe Herzoga na náklad knížete Jana II. z Lichtenštejna. V letech 2012 – 2013 byla kvůli zatékání opravena střecha kaple. V roce 2019 pak město nechalo opravit vnější fasádu, vstupní schodiště, dveře a nový kabát dostala rovněž dřevěná socha Ježíše Krista v průčelí kaple. V roce 2021 prošel obnovou dřevěný oltář v interiéru kapličky.