Malá kaplička na dolním konci obce Lipná u Potštátu byla s největší pravděpodobností postavena v první polovině 20. století, ale přesné datum založení není známo. Je dokonce možné, že kaplička mohla mít nějakou dřevěnou předchůdkyni či zvoničku, která byla později nahrazena kamennou stavbou. Důvod její výstavby není přesně známý, mohlo jít o poděkování nějaké bohaté rodiny nebo statkáře Bohu za vyléčení z nemoci či narození vytouženého dítěte. Kaplička mohla také sloužit kolemjdoucím k modlitbě při cestě do Luboměře a určitě se u ní pomodlili také rolníci, pracující na přilehlých zemědělských políčkách či dřevorubci, přivážející dřevo z okolních lesů. V nedávné době byla drobná kaple opravena a do interiéru byly umístěny drobné předměty, mezi něž patří soška Panny Marie, obraz se stejnou světicí a druhý s podobiznou Ježíše Krista.

Litovelská kaple svatého Jiří byla postavena roku 1484 v církevním areálu kolem farního kostela svatého Marka a je tak nejstarší dochovanou stavbou v Litovli. Gotický svatostánek nechal postavit Karel ml. z Vlašimi pro česky mluvící obyvatele a proto se jí také někdy říká také Moravská nebo Česká kaple. V roce 1496 bylo při kapli založeno literátské bratrstvo, jehož zakládací listina se dochovala a později se zde konaly protestantské bohoslužby, které jsou doloženy ještě v roce 1630. Koncem 16. století byla vestavěna hudební kruchta a v tom devatenáctém byly upraveny okenní kružby. Rozsáhlá rekonstrukce kaple v letech 2009 - 2011 odhalila skryté poklady v interiéru kaple, jako např. vzácnou nástěnnou malbu z roku 1485, která znázorňuje sv. Jiří na koni, jenž kopím probodává draka. 

Kaple Neposkvrněného početí Panny Marie byla v obci Nasobůrky postavena roku 1810, když patrně nahradila dřevěnou zvonici. Na počátku 20. století v kapli bývaly dva zvony, přičemž menší sloužil jako umíráček, velký ohlašoval ráno a večer klekání, a ve 12 hodin poledne. Během první světové války byl velký zvon zabaven a roztaven pro vojenské účely. Místo něj pak lidé slýchávali umíráček, jenž obyvatele zval třikrát denně na modlení za ukončení války a návrat sousedů z ní. V roce 1921 kapli začal ke mším kromě římskokatolické církve využívat nově vzniklá československá církev husitská. Na oltáři visel obraz Zvěstování Panny Marie, který byl za pátera Františka Crhy nahrazen obrazem Panny Marie Hostýnské. Původní obraz, zavěšený na boční zdi, před několika lety nedlouho po menší opravě kaple zmizel. 

Kaple Panny Marie v Mezicích byla postavena na návsi počátkem 19. století na místě, kde předtím bývala stará dřevěná zvonice. Vedle kaple byl v roce 1840 vztyčen kamenný kříž s korpusem Krista, jenž vychází z pískovcového podstavce, na který byly umístěny dvě menší sochy Panny Marie a sv. Jana. Osudy kříže byly na rozdíl od poklidné historie kapličky celkem pikantní. Roku 1926 byl totiž poškozen, když se vozkovi splašili koně, což místní obyvatelé vyřešili kovovými obručemi, jimiž stáhli poničené části kříže k sobě. Mnohem větší pohroma přišla v roce 1958, kdy do něj narazilo nákladní auto s vojáky, kteří tady pomáhali na zemědělské brigádě. Kříž byl poté rozebrán na kusy a i se sochami zakopán za kaplí. Až v roce 2016 se podařilo vyzvednout všechny části Kalvárie poté, co si na něj někdo vzpomněl a po následné renovaci byl kříž roku 2018 opět umístěn před kapli. 

Osada Chořelice byla již od 16. století úzce spojena s městem Litovel, ale přesto si tato obec zachovala do jisté míry venkovský charakter. V roce 1846 se obyvatelé Chořelic rozhodli, že si z vlastních prostředků postaví kapli na místě starší dřevěné zvonice a podali žádost na magistrát města v Litovli. Žádosti bylo vyhověno a ještě téhož roku bylo započato se stavbou, která byla dokončena o dvě léta později. Kaple měla být vysvěcena roku 1848, ale kvůli deštivému počasí, jež trvalo 14 dní, z toho sešlo a tak byla podána farářem nová žádost v květnu následujícího roku. Bohužel není známo, kdy zasvěcení patronu hasičů svatému Floriánovi proběhlo, ani k jaké události se vztahuje rok 1857, který je uveden na fasádě v průčelí kaple.

Smírčí kaplička na okraji obce Unčovice byla postavena na konci 18. století na místě, kde se loučil se svým životem, blízkými lidmi a světem živých odsouzenec na smrt oběšením. Nešťastník se zde mohl smířit s Bohem, proto se kapličce říkalo smírčí a když tak učinil, vydal se na poslední cestu s katem a strážnými směrem na Rozvadovice, kde v mírném svahu stávala šibenice. V pozdější době byl na místě šibenice postaven dřevěný sloup s obrázkem sv. Františka a od té doby se tomuto místu se začalo říkat U Františka. Podle pověsti nechala obrázek na sloup umístit žena, jejíž muž jménem František zahynul ve válce v daleké zemi a ona mu nemohla vystrojit pohřeb.

V Budišově nad Budišovkou stojí na ulici Berounská drobná kaplička, o které nejsou v archívech žádné zmínky. Tajemstvím tedy zůstává zahaleno datum výstavby či nějaké střípky z její historie. Podle barokního štítu lze usuzovat, že byla postavena na konci 18. století nebo na počátku století následujícího. Jistou indicii poskytuje také monogram MTR nebo MTTR ve štítu, který by mohl představovat iniciály některého z olomouckých biskupů, pod jejichž správu Budišov nad Budišovkou po staletí patřil. Pokud někdo o kapli na Berounské ví něco konkrétního, napište to prosím do komentářů. Děkujeme.

Pozdně barokní kaple sv. Markéty byla postavena v roce 1804 na okrouhlé návsi v nejstarší části Blatce. Pravděpodobně nahradil starou kapličku nebo zvoničku, které se obvykle v centru obcí nacházely. Náves v Blatci byla původně travnatá, osázena hruškami a protékal přes ni bahnitý potok Romza, který byl v roce 1922 sveden do trubky a náves byla razantně upravena do současné podoby.

Osmiboká kaple sv. Anny byla uprostřed návsi v obci Kožušany vybudována roku 1750. Tehdy zdejší majetek patřil klášteru dominikánek, které výstavbu pěkné církevní památky povolily. Ves byla v majetku kláštera do roku 1782, kdy byl zrušen a později Kožušany získal belgický hrabě Filip Ludvík Saint Genois, který ji vlastnil až do roku 1878, kdy se Kožušany i vedlejší Tážaly staly součástí liechtensteinského velkostatku Šternberk. V roce 1960 došlo ke sloučení do té doby dvou samostatných obcí Kožušany a Tážaly. Kaple byla v nedávné době opravena.

Vesnice Kníničky vznikla ve třicátých letech 20. století v souvislosti se zatopením původní obce Brněnskou přehradou a v roce 1939 byla v této obci postavena kaple sv. Cyrila a Metoděje. V té době vrcholila obliba funkcionalistického slohu a tak byl nový svatostánek vystavěn právě v tomto předválečném stylu. Kaple má neobvyklý tvar rotundy a je spravována farností Brno-Bystrc.