Pohoří Chřiby na středovýchodní Moravě rozhodně nevyniká závratnou nadmořskou výškou, vždyť nejvyšší vrchol Brdo má výšku 587 m n.m. Chybějící metry však nahrazuje velkým množstvím zajímavostí, krásnou přírodou a cíli, za kterými lačný turista může vyrazit v kteroukoli roční dobu. Takové nabídce jsme nemohli odolat, takže jsme do zdejšího kraje v průběhu let zavítali hned několikrát a nikdy jsme nebyli zklamáni. V rámci jednoho z našich podzimních výletů jsme se do tohoto přírodního parku opět vydali, ovšem ještě předtím jsme se věnovali průzkumu památek v Koryčanech. Když jsme si město prošli, konečně jsme odjeli do přírodního parku Chřiby, z jehož bohaté nabídky jsme si pro tento den vybrali hrad Cimburk a zajímavosti v jeho okolí. Jako výchozí bod jsme zvolili rozcestí U křížku, kde jsme zanechali náš francouzský povoz a vyrazili k bývalému šlechtickému sídlu.

Během našeho putování jsme postupně poznali studánku Paní, následoval hrad Cimburk, z něhož jsme zamířili do kopce za dalším pramenem s názvem U mísy. Po krátké zastávce jsme pokračovali ve výstupu k osamělému skalisku s názvem Kazatelna, odkud jsme po červené značce brzy přišli k rozcestí Pod Kazatelnou, kde jsme dále pokračovali po zelené trase směrem k poutnímu místu na hradisku svatého Klimenta. Cesta, pojmenovaná příznačně Cyrilometodějská stezka, příjemně klesala, ale jinak na ní nebylo nic zajímavého. Situace se změnila v okamžiku, když jsme po 1,5 kilometru přišli na rozcestí Svatý Kliment, kde jsme se hned z několika důvodů zastavili. Naše nejmladší členka výpravy vzala zavděk lavičkou, neboť byla po celodenním chození už řádně unavená a také jsme zde odlovili kešku, které se tematicky vztahovala k dřevěnému kříži, jenž stál vedle stromu se směrovými šipkami.

Po úspěšném nálezu jsme se seznámili s historií hradiska svatého Klimenta, které se nacházelo pouhých 100 metrů od nás v lese. Na informační tabuli jsme si přečetli, že toto místo bylo patrně osídleno už v době bronzové, ale až v první polovině 9. století tu bylo vybudováno opevněné sídlo, spojované s cyrilometodějskou pověstí, podle které sv. Cyril a sv. Metoděj přenesli z Chersonésu na toto místo ostatky papeže sv. Klimenta. Po pádu Velké Moravy sloužilo hradisko sv. Klimenta okolním obyvatelům jako útočiště před nepřáteli v době válek a ke střežení obchodní cesty. Nepřekvapilo nás, že i v následujících staletích bylo místo osídleno a dokonce zde po roce 1358 brněnští augustiniáni postavili gotický kostel, jenž zde stával až do roku 1421, kdy jej zničili husité. Poté bylo místo obýváno pouze poustevníky, nicméně v průběhu 16. století přestaly být ruiny obývány definitivně.

Když jsme dočetli poslední řádky, vydali jsme se ke 100 metrů vzdálenému hradisku, které se kvůli své bohaté historii postupně stalo poutním místem. Jakmile jsme na hradisko došli, okamžitě nám do oka padly základy zmíněného augustiniánského kostela, v jehož ruinách se nacházelo mnoho laviček pro věřící, kteří sem chodívali na mše. Proto zde nechyběl ani oltář, nicméně v době naší návštěvy jsme zde byli úplně sami a tak jsme si mihli vychutnávat ničím a nikým nerušenou tajuplnou a poklidnou atmosféru zdejšího místa. Z rozjímání nás vyrušila nejmladší členka výpravy, která prozkoumávala zvonkohru a když pochopila, jak vše funguje, v lese se začaly rozléhat zvuky zvonů. Pro nás ostatní to byl povel k tomu, abychom prozkoumali další zajímavosti hradiska, mezi které patřilo několik cyrilometodějských křížů, připomínající působení slovanských věrozvěstů na Moravě v 9. století.

Mnohem mladší byla dřevěná kaplička se zvonici sv. Gorazda vedle zvonkohry, která zde byla postavena roku 1985. Současná kaple, postavena k našemu překvapení během komunistického režimu, však měla své předchůdce, neboť už v roce 1838 zde nechal postavit boršický farář Jan Studeník dřevěnou kapličku se zvonicí. Druhá kaple stávala od roku 1880 v kněžišti základů kostela a v roce 1964 postavili koryčanští občané pod místo ní dřevěnou kapličku. Dovnitř jsme se však nepodívali, neboť byla zavřená. Následně jsme odlovili kešku a pak jsme místo nabité moravskou historií opustili. Vrátili jsme se na 100 metrů vzdálené rozcestí, kde jsme zabočili doprava a po žluté značce zamířili k nedaleké Gorazdově studánce. O ní již vypráví jiný můj článek, tak si jej také nezapomeňte přečíst. Chcete-li vědět, co všechno jsme na tomto výletě zažili, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme na hradě Cimburk potkali pohádkové bytosti a dozvíte se víc.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Osvetimany_-_hradisko_a_kaple_sv._Klimenta

Historie :

Hradisko svatého Klimenta se nachází u Vřesovic nedaleko Koryčan a jedná se o poutní místo, národní kulturní památku a významnou archeologickou lokalitu v pohoří Chřiby. Hradisko bylo pravděpodobně navštíveno již v mladší době bronzové, ale až v první polovině 9. století tu bylo vybudováno opevněné sídlo, spojované s cyrilometodějskou pověstí, podle které sv. Cyril a sv. Metoděj přenesli z Chersonésu na toto místo ostatky papeže sv. Klimenta. Po pádu Velké Moravy sloužilo hradisko sv. Klimenta okolním obyvatelům jako útočiště před nepřáteli v době válek a ke střežení obchodní cesty. Místo bylo také osídleno v 10. a na počátku 11. století, kdy bylo spravováno zbylými slovanskými mnichy, ale v první polovině 12. století hradisko zpustlo. Hradisko mělo trojúhelníkový tvar o délce asi 1,4 km, plochý terén s mírným sklonem a kuželovitým vrškem, jenž byl uměle srovnán do plošiny oválného tvaru, jejíž obvod byl ohraničen umělou terasou zpevněnou pískovcovými kameny. Hradisko obepínají dodnes mohutná dvojitá valová opevnění, z východní strany až trojitá. Prostor vnitřní opevněné plochy má rozlohu přibližně 8 ha, vnější val obepíná plochu asi 22 ha.

Po roce 1358 zde brněnští augustiniáni postavili gotický kostel, jenž zde stával až do roku 1421, kdy jej zničili husité. Poté bylo místo obýváno pouze poustevníky, nicméně v průběhu 16. století přestaly být ruiny obývány definitivně. Od 17. století okolní vladykové dovolili použít kameny jako levný stavební materiál a dílo dokonali desítky dobrodruhů, kteří rozkopali toto místo ve snaze najít poklad augustiniánů. Přestože bylo hradisko většinou pusté, zůstávalo nadále v povědomí lidu a občas jej navštěvovali poutníci. V roce 1838 zde nechal postavit boršický farář Jan Studeník dřevěnou kapličku se zvonicí. Druhá kaple stávala od roku 1880 v kněžišti základů kostela a v roce 1964 postavili koryčanští občané pod místo ní dřevěnou kapličku. V roce 1985 zde byla postavena dřevěná kaplička se zvonici sv. Gorazda. Každý rok se zde koná pouť na svátek Seslání Ducha svatého.

Historie čerpána z webu

http://cs.wikipedia.org/wiki/Hradisko_svat%C3%A9ho_Klimenta

Hradisko s kaplí sv. Klimenta u Osvětiman je držitelem turistické známky č.1394.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/poutni-misto-sv-kliment-c1394