Náhoda tomu chtěla, že jsme o jedněch letních prázdninách vyrazili na víkendový pobyt do oblasti Kolínska, kam jsme tehdy přijeli vůbec poprvé. Do polabské nížiny jsme z Olomouce vyrazili v pátek odpoledne za obrovského vedra a po dvou hodinkách jízdy jsme přijeli do okrajové části Peček, kde jsme předali kus nábytku, jehož prodej byl příčinou našeho výletu. Následně jsme odjeli do Kolína pro dalšího člena naší výpravy a lovce keší v jedné osobě, který sem přijel už ráno vlakem, neboť se nevlezl do auta. Pak jsme se společně přesunuli do penzionu Zlaté slunce, kde jsme byli ubytováni a modlili se, aby konečně přišlo slíbené ochlazení. Večer jsme se dočkali a tak jsme se ráno za příjemné letní teploty mohli vydat na výlet, který jsme praktický celý strávili v Kouřimi.

Nejprve jsme se totiž jeli podívat na bojiště u Lipan, kde proběhla poslední velká bitva husitských válek a teprve potom jsme zamířili do zmíněného malebného městečka. Po příjezdu do Kouřimi jsme naše černé SUV zaparkovali na Okružní ulici a vyrazili za poznáváním památek a zajímavostí, které jsme našli hlavně v centru města na Mírovém náměstí a v jeho bezprostředním okolí. Když jsme si všechny prohlédli, vydali jsme se za dvojicí památek, jenž stály kousek od zmíněného náměstí. Po obhlídce kostela Církve československé husitské jsme ulicí Československé armády proklouzli ke křižovatce s Okružní ulicí, kde na protější straně stál druhý objekt našeho zájmu. Jednalo se o kapli Panny Marie Pomocné, postavenou v letech 1724 – 1727 nákladem kouřimského děkana Antonína Jana Marche a opata sedleckého kláštera Oty Zahrádeckého.

Kaple byla údajně postavena na památku pěti cisterciáckých mnichů z bývalého proboštství, kteří byli údajně na tomto místě v roce 1421 upáleni husity. Tento fakt nás zaujal, stejně jako to, že stavební projekt původně vypracoval český barokní architekt Jan Blažej Santini, ale ten zemřel ještě před zahájením stavby a tak se realizace ujal neznámý architekt, který projekt zmodernizoval v duchu blížícího se rokoka. Když jsme přešli přes silnici na druhou stranu, ocitli jsme se před pětiúhelníkovou stavbou s konkávně vybranými nárožími, které zvýrazňovala pásová bosáž. Následně jsme svatostánek obešli kolem dokola a na každé straně kaple jsme našli obdélné okno s horním obloukem a volutovým vykrojením s výraznými lichoběžníkovými klenáky.

Když jsme kapličku prozkoumali ze všech stran, tak jsme po třech širokých schodech vystoupali ke dveřím, které ovšem byly zamčené a dovnitř jsme se tedy nepodívali. Nemuselo nás to až tak mrzet, protože v době naší návštěvy byl interiér kaple prázdný. Následně jsme ještě obhlédli prostor okolo dveří, které lemovalo ostění s charakteristickýma ušima u horních rohů, nad nimiž jsme spatřili mohutnou supraportu, tvořenou vlněnou římsou s bohatě členěným klenákem. Pak jsme poodešli o pár kroků dál, abychom se podívali na zvonovitou střešní kopulí s pěti vikýři, završenou pětibokou lucernou s křížem, doplněným symbolickým motivem pěti hvězd. Tím jsme obhlídku kaple Panny Marie Pomocné ukončili a přešli zase zpátky na druhou stranu ulice, kde jsme se zastavili u informační tabule naučné stezky.

Cedule nás však neinformovala o církevní památce, ale k našemu překvapení nám prozradila, že ulici Československé armády, kterou jsme sem přišli, po celá staletí uzavírala Oleššská brána. Dočetli jsme se, že středověké opevnění Kouřimi vznikalo od jejího založení v roce 1261 až do začátku 17. století a jeho konečnou podobu jsme si prohlédli na vedutě s podobou města okolo roku 1600. Dále jsme se dozvěděli, že hranolová Olešská brána s průjezdem byla na západě města zbořena jako první roku 1840 a tím byl umožněn vznik nové části Kouřimi, z čehož jsme ovšem na rozdíl od místních obyvatel nebyli nadšeni. Následně jsme imaginární bránou vstoupili na území vnitřního města a vrátili se na Mírové náměstí, kde jsme se chtěli najíst, jenže ani jedna slušná restaurace nebyla v centru kvůli dovoleným otevřená.

Otevřený byl pouze bufet v prodejně pekařství, ale na studené chlebíčky či něco podobného jsme chuť neměli a tak jsme nahlédli do mobilního telefonu, abychom našli nějakou další restauraci. K našemu zklamání jsme zjistili, že žádné další podobné zařízení se po nucené covidové uzavírce v Kouřimi nevyskytuje. Jelikož jsme nejbližší zdroj teplého jídla našli až v několik kilometrů vzdálených Ždánicích, vrátili jsme se k autu, jímž jsme do Husarské krčmy vzápětí odjeli, kde jsme hodinu hodovali. Pak jsme se do Kouřimi vrátili, protože jsme si chtěli projít muzeum lidových staveb a naučnou stezku, o čemž však již vypráví jiné moje články. Chcete-li vědět, co dalšího jsme v Kouřimi viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme si po bitvě u Lipan podmanili městečko Kouřim a dozvíte se víc.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Kourim_-_kaple_Panny_Marie_Pomocne

Historie :

Barokní kaple Panny Marie Pomocné byla postavena v letech 1724 - 1727 nákladem kouřimského děkana Antonína Jana Marche a opata sedleckého kláštera Oty Zahrádeckého na památku pěti cisterciáckých mnichů z bývalého proboštství, kteří byli údajně na tomto místě v roce 1421 upáleni husity. Stavební projekt kaple původně vypracoval český barokní architekt Jan Blažej Santini, ale ten zemřel ještě před zahájením stavby. Realizace se následně ujal neznámý architekt, který původní projekt zmodernizoval v duchu blížícího se rokoka a církevní památka tak získala zcela jinou podobu. Fasády kaple byly obnoveny roku 1993 a v letech 2017 – 2018 proběhla generální rekonstrukce, kdy byla provedena sanace vlhkosti obvodového pláště a klenby, oprava degradovaných vnitřních i vnějších omítek, obnoveno zasklení oken a dveří a původní barevnost vnějších stěn. Kaple Panny Marie Pomocné je v majetku města Kouřim, bohoslužby se zde nekonají.

Interiér :

Vnitřní prostor má hladké stěny, pod okny jsou v osách volných stěn čtyři přízemní, půlkruhovitě ukončené výklenky. Nad okny celý prostor obíhá bohatě profilovaná římsa, nad kterou se zdvíhá kopule s nízkým, stlačeným profilem o pěti polích, ve kterých jsou oválná okénka, ústící do vikýře. Kaple je v současnosti bez vnitřního vybavení. Protějšková sousoší sv. Jáchyma s Pannou Marií a sv. Josefa s Ježíškem od Františka Martina Katterbauera z doby po roce 1727, která původně stály ve výklencích po stranách oltáře, jsou od roku 1951 uloženy v muzeu. Šířkově rozvinuté plastiky v mírně podživotní velikosti jsou dynamicky pojaté, s charakteristicky esovitě prohnutým tělem.

Historie čerpána z webu

https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/kourim/kaple-panny-marie-pomocne

Město Kouřim je držitelem turistické známky č.496.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/kourim-c496