Svitavy jsme navštívili během zpáteční cesty z pobytu v Letovicích, kde jsme strávili čtyři jarní dny v místním penzionu na okraji tohoto jihomoravského města. Když jsme po poslední snídani v penzionu nasedli do našeho auta, sjeli jsme dolů na Pražskou ulici a pak jsme již nabrali kurz směrem na Svitavy. Návštěvu tohoto města na hranici Čech a Moravy jsme měli v plánu už dlouho, ale vždy jsme projeli okolo za vzdálenějšími cíli a tak jsme se rozhodli, že náš rest smažeme právě v rámci cesty dolů z Letovic do Olomouce. Velice frekventovaná silnice číslo 43 byla v ono nedělní dopoledne poloprázdná a brzy jsme do Svitav bez problémů dorazili. Toto město začalo psát svou historii již ve 12. století a tak nám nabídlo širokou škálu památek a zajímavostí, které jsme všechny zvládli poznat za jeden den. Jednou z nich byla kaple sv. Anny v Lánech, místní části Svitav, která se stala naším druhým cílem oné březnové neděle.

Naše stříbrné auto jsme zaparkovali na okraji silnice jen pár metrů od svatostánku a vydali jsme se na jeho obhlídku. Kaplička byla vystavěna ve 30. letech dvacátého století a v letech 2012 – 2014 prošla rekonstrukcí exteriérů, což bylo na první pohled vidět. Církevní stavba, zasvěcená svaté Anně, mamince Panny Marie a tedy Ježíšově babičce, k nám byla otočena boční stranou, na které jsme spatřili trojici gotických oken, z nichž bylo jedno zazděné a dvě další byla prosklená pouze v horní části u lomeného oblouku. Na sedlové střeše naším očím nemohla uniknout věžička hranolové zvonice, krytá plechovou jehlancovou střechou s makovicí a křížem. Ve věži byl zavěšen malý zvon používaný při jediné mši v roce, která se v kapli svaté Anny sloužila okolo 26. července. Následně jsme již dorazili před průčelí kaple, které nám tradičně nabídlo nejzajímavější prvky církevní stavby.

V trojúhelníkovém štítu jsme uviděli tradiční křesťanský kříž a pod ním jsme shlédli gotické rozetové okno členěné kružbami. Na nárožích jsme spatřili bosáž, tvořenou dvojicí kamenů na každé straně a pak jsme již přistoupili ke vchodu krytém malou stříškou, kterou podepírala dvojice mramorových sloupů. Dveře do kaple byly zavřené, takže jsme se dovnitř nepodívali a opět jsme se věnovali exteriérům stavby. Po obou stranách vchodu visely pamětní desky, připomínající oběti 1. světové války z řad obyvatel tehdejších Čtyřiceti Lánů, tedy části dnešního města Svitavy. Na deskách jsme si přečetli česká a německá jména mužů i žen, rozdělená do čtyřech sloupců a datované do období let 1914 až 1918. Zaujalo nás, že tehdejší obyvatelé německé národnosti desky na konci 2. světové války přišroubovali obráceně, aby nebyly zničeny.

Záměr jim vyšel dokonale, neboť jména obětí byly znovu objeveny až při zmíněné rekonstrukci, tedy 70 let po válce. Když jsme si desky prohlédli, zaměřili jsme svou pozornost na pískovcový kříž z roku 1852 vedle vchodu, na němž v horní části pochopitelně visel ukřižovaný Ježíš. Ve střední části jsme našli reliéf svatého Floriána, patrona hasičů a dalších ohňových řemesel a na soklu s volutovými barokními křídly se nacházel reliéf Panny Marie se sepjatými rukama, v nichž držela kříž. Potom jsme se šli podívat na druhou boční stranu kapličky, které vypadala stejně jako její protější kolegyně a tím jsme obhlídku svatostánku uzavřeli. Pomalu jsme se vrátili k autu, jímž jsme odjeli hledat Kellerův vodní mlýn, o němž však již pojednává jiný můj článek. Chcete-li vědět, co všechno jsme ve Svitavách viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech článek Jak jsme Svitavy prošli křížem krážem a dozvíte se víc.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Svitavy_-_kaple_sv._Anny_v_Lanech/

Historie :

Kaple sv. Anny byla v Lánech, místní části Svitav, postavena ve třicátých letech 20. století a je typickou ukázkou zrustikalizované architektury 20. století. Exteriér kaple prošel v letech 2012-2014 rekonstrukcí. Kaple byla zasvěcena svaté Anně, mamince Panny Marie a tedy Ježíšově babičce. Svatá Anna se stala ochránkyní matek a manželství, šťastného porodu, patronkou horníků, mlynářů, truhlářů, tkalců, krejčích, provazníků, také čeledínů. Zbožní křesťané se k ní přicházeli modlit za déšť, proti bouřce, ale například i za nalezení ztracených předmětů.

Historie čerpána z webu

https://www.nockostelu.cz/kostel/1636/

Město Svitavy má svou turistickou známku č.633.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/svitavy-c633