Kostely na Moravě
Příspěvky
Velký Týnec - kostel Nanebevzetí Panny Marie
První a patrně dřevěný kostel ve Velkém Týnci stál již roku 1286, druhý kamenný byl vystavěn v roce 1521 a údajně býval o polovinu menší než ten nynější. Kostel zasvěcený rovněž Panně Marii byl zpustošen za třicetileté války, poté vykraden a v podstatě tak řádně nesloužil polovině přeživších obyvatel. Základní kámen k současnému baroknímu kostelu byl položen roku 1750 díky iniciativě nového faráře Josefa Karla Veselého. Za rok a půl byl postaven presbytář a poté došly peníze. V dalších měsících se stavělo pomaleji, jelikož se musela bořit stará loď a financí moc nebylo. Naštěstí byl farář synem bohatého olomouckého měšťana a dluhy platil ze svého. Dostavěno bylo podle projektu Jana Kniebandla až roku 1760.
Velký Týnec - kostel Církve československé husitské
Kostel církve československé husitské byl na dnešní Grygovské ulici ve Velkém Týnci postaven roku 1924 poté, co se po první světové válce téměř polovina místních věřících odklonila od římskokatolické církve a přidala se k nové Církvi československé. Prvním duchovním správcem ve Velkém Týnci byl dekretem Ústředního výboru Církve československé v Praze ze dne 30. července 1920 provizorně ustanoven Innocenc Kuchař. Ve Velkém Týnci však sloužil již od 10. července 1920. Jako farář zde pak setrval až do 1. prosince 1927. Objekt modlitebny slouží svému původnímu účelu dodnes.
Valašské Meziříčí - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Předchůdcem současného kostela byl menší kostel sv. Kunhuty ze 13. století, přičemž první písemná zmínka o současném kostele pochází z roku 1419. V roce 1572 kostel vyhořel a byl renesančně přestavěn. Přibyla k němu také renesanční věž s portálem z roku 1581, na němž se nacházejí erby pána Bernarda ze Žerotína a jeho manželky Anny Estery z Kunovic, v němž je osazena kovaná mříž z 1. poloviny 17. století. Kostel poté ještě několikrát vyhořel, především v období třicetileté války. V letech 1681 až 1682 byla ke kostelu přistavěna barokní kaple Panny Marie a žerotínská oratoř, na níž je vyobrazen žerotínský erb.
Valašské Meziříčí - kostel sv. Jakuba Většího
Filiální kostel sv. Jakuba Většího byl postaven v blízkosti zámku Kinských roku 1545 v renesančním slohu, přestože vstupní žlábkový portál má gotický charakter. Do poloviny 16. století byl tedy kostelem farním, ovšem za Jana z Pernštejna (1533-1547) byla zdejší farnost sloučena s farností meziříčskou a od té doby se stal kostelem evangelickým. Po obnovení katolické duchovní správy za třicetileté války byl kostel 1628 předán katolíkům a zůstal filiálním kostelem bez samostatné církevní správy. V roce 1681 kostel vyhořel, nicméně již následujícího roku byl opraven.
Valašské Meziříčí - Evangelický kostel a pomník T. G. Masaryka
V prostředí vilové zástavby v parku Botanika vyniká kostel českobratrské církve evangelické. Postaven byl v letech 1908 – 1909 valašskomeziříčským stavitelem J. Demelem podle projektu záhřebského stavitele Leoše Kaldy z roku 1908. Vnitřní vybavení od architektů Pelanta a Sachly bylo v 80. letech 20 století proměněno dle projektu J. Veselého. S budovou kostela je spojená patrová fara zdobená jednoduchými sgrafity. Před rokem 1918 byl ve faře umístěn alumnát pro chudé evangelické studenty a v letech 1907-1922 reformované dívčí gymnázium. V roce 1923 byl ve Valašském Meziříčí ustaven sbor Českobratrské církve evangelické (CČE). V roce 1997 byl areál evangelického kostela a fary prohlášen Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku. V současné době se zde odehrávají mše, koncerty, vážné a duchovní hudby.
Choryně - kostel sv. Barbory
Empírový kostel svaté Barbory v Choryni byl vystavěn v letech 1785 – 1790 v bezprostřední blízkosti zámku a zároveň s ním vznikla budova fary. O 100 let později byla postavená nová fara, kostel získal varhany, zvony a byla opravena sakristie. Na konci 20. století dostal kostel nové varhany, došlo k rekonstrukci střechy, fasády a opravě fary. V roce 2009 byla zahájena generální oprava stavby, během které došlo ke snížení hlavního oltáře o 50 centimetrů, bylo vybudováno nové schodiště na kůr, vysušeno zdivo a opravena střecha nad panskou oratoří. Kostel získal nový oltář a rozvody elektřiny, byla vyměněna dlažba, provedena výmalba, nainstalováno nové LED osvětlení kostela, elektrické vytápění v lavicích i v sakristii.
Zašová - kostel Navštívení Panny Marie
V Zašové stával nejprve dřevěný kostelík zasvěcený svaté Anně, k němuž přiléhal hřbitov. V interiéru byly dva oltáře a na tom hlavním býval údajně umístěn milostný obraz Panny Marie Zašovské. K obrazu jsou první písemné zmínky z roku 1672 spojené s popsanými votivními dary a poutí. Nárůstu poutníků k zázračnému obrazu nestačila kapacita kostela a také nepřítomnost duchovních a tak byl hned vedle dřevěného svatostánku byl v roce 1714 postaven nový zděný kostel, který nechal postavit Karel Jindřich ze Žerotína, majitel Zašové.
Veverská Bítýška - kostel sv. Jakuba
Kostel sv. Jakuba na náměstí ve Veverské Bítýšce byl postaven v letech 1771 - 1782 na místě kapacitně nevyhovujícího kostela z 15. století. Tato pozdně barokní stavba je dlouhá 29 m a široká 12 m. Má osm malovaných oken, na nichž jsou vyobrazeni čeští patroni. Na věž byla počátkem tohoto století posazena nová kopule, která nahradila starou ve tvaru jehlanu. Ve věži jsou čtyři zvony ze 17. století: Jakub, Marie, poledník a umíráček. Hlavní oltář pochází z let 1807 - 1810 a byl navržen brněnským sochařem Ondřejem Schweiglem. Obsahuje oltářní obraz sv. Jakuba (František Werner, 1804) a po stranách sochy sv. Cyrila a Metoděje (O. Schweigel).
Dolní Kounice - kostel sv. Petra a Pavla
Kostel svatých Petra a Pavla byl v Dolních Kounicích postaven v letech 1877 - 1879 na místě, kde se předtím nacházela renesanční radnice a měšťanský Kölblův dům. Tento nový kostel nahradil původní kostel z roku 1411, jenž se nacházel na pravém břehu Jihlavy. Starý chrám byl poměrně malý a postupem času už nevyhovoval svou kapacitou. Navíc trpěl častým rozvodňováním řeky a při velké povodni roku 1862 byl natolik poškozen, že musel být uzavřen. Dalších sedmnáct let byly bohoslužby pořádány v kapli svatého Fabiána a Šebestiána a v roce 1881 byl dokonce poničený kostel zbořen.
Dolní Kounice - chrám sv. Barbory
Chrám svaté Barbory (lidově Barborka, dříve kaple svatého Fabiána a Šebestiána) je pravoslavný chrám a bývalá římskokatolická kaple ve městě Dolní Kounice. Pravoslavné církvi, slouží od 90. let 20. století a je chráněna jako kulturní památka České republiky. Předchůdcem současné kaple byl protestantský sbor, který byl postaven před rokem 1588. Ten byl přesně o sto let později zcela přestavěn do současné podoby brněnským stavitelem Jiřím Richterem, který nechal stát původní gotické kněžiště. K němu byla přistavěna loď vlastní kaple s kruchtou a sakristie. Od té doby zde až do roku 1783 fungovalo modlitební bratrstvo, kongregace svaté Barbory.