První písemná zpráva o farním kostele sv. Bartoloměje v Potštátu je z roku 1408, kdy byl zmíněn spolu s farou. Vlastní stavba je však staršího data, patrně z poloviny 14. století. V jádře gotický kostel s renesanční a barokní úpravou nabyl současné podoby po pseudoslohové přestavbě v 19. století, kdy město roku 1866 postihl velký požár.

Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven krátce po ukončení třicetileté války Martinem Desmarezem, regentem panstva Potštátu. V roce 1658 byl ještě rozšířen, zřejmě protože do Potštátu proudilo stále více věřících, neboť se proslavil jako poutní kostel. Slavnosti Nanebevzetí Panny Marie okolo 15. srpna trvaly tři dny a na výpomoc byli pozváni kněží z piaristického koleje ve Staré Vodě. Zajímavé také bylo, že pro české poutníky se tehdy kázalo mimo kostel česky.

Jednolodní kostel svatého Michala v Razové byl postaven uprostřed obce v letech 1580 - 1590 za rychtáře Mathiase Kellera a pastora Magnuse Jahna. Jeho předchůdcem byla dřevěná protestantská modlitebna, ke které byla roku 1580 přistavěna kamenná věž a o 10 let později vznikl za sedmnáct týdnů samotný zděný kostel v gotickém slohu. Patronem kostela i přilehlé fary byl kníže Lichtenštejn, majitel zdejšího panství, nicméně jeho zařízení bylo postupně vybavováno na náklady místních občanů. 

Kostel sv. Mikuláše v Horce nad Moravou byl postaven na místě bývalého hradu, který byl roku 1593 rozbořen. Hrad byl postaven nejpozději roku 1402 na pahorku nad dnešním mlýnským náhonem a zřejmě se jednalo o malé šlechtické sídlo, možná na základech bývalého kostelíka, který zde stál již roku 1279. Již tehdy se okolo Horky nacházely močály a bažiny, které hrad dokonale chránily. Hrad sehrál významnou roli v době husitských válek, kdy byl opěrným bodem husitů. Obec patřila rodu Horeckých a zeman Jan Pardus z Horky byl proslulý válečník na straně husitů a zúčastnil se i válek v Uhrách a dobývání Plzně roku 1433.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bohuticích byl postaven v letech 1867 - 1869 vedle zámku díky prostředkům majitelů panství Josefa a Aloisie Seydlových, kterým zemřeli synové – dědici. Oba manželé byli zbožní, a tak se rozhodli, že členové jejich rodiny budou v novém kostele po smrti uloženi. Položení základního kamene proběhlo 11.5.1867 a o dva roky byl svatostánek dokončen na slavnost Nanebevzetí P. Marie. Tehdy byl na vrchol kostelní věže vytažen a upevněn kříž. Na podzim byla stavba předána a v den Sv .Kateřiny byly z brněnského Petrova přivezeny čtyři posvěcené zvony.

Kostel sv. Benedikta v obci Pustiměř byl postaven v roce 1901 jako náhrada staršího, který byl o rok dříve stržen kvůli četným trhlinám ve zdivu. Pracovalo na něm denně až 31 zedníků, 15 učňů, 29 nádeníků, 18 nádenic. Stavební materiál pocházel z místní cihelny a na kostel jich bylo spotřebováno asi 773 415. Nový kostel byl posvěcen 27. dubna 1902 olomouckým arcibiskupem Theodorem Kohnem.

Kostel Nejsvětější Trojice byl v obci Mezina postaven v letech 1777 - 1778 jako jednolodní stavba se zaklenutou valenou klenbou. Později byla přistavena sakristie a další úpravy proběhly v roce 1822 a ve druhé polovině 20. století. Poslední opravy byly dokončeny roku 2003, kdy byla zrenovována zajímavá ohradní zeď kolem hřbitova z lomového kamene vymezující areál a do vstupu byla vsazena kovová brána se dvěma zděnými omítnutými pilíři.

Kostel sv. Tomáše z Canterbury v Mohelnici byl původně zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie a první písemný doklad o jeho existenci pochází z roku 1247, kdy byl jmenován v papežské listině. Jádro stavby pochází románské z doby před rokem 1247 a z té doby se dochovalo zdivo lodi. V první polovině 14. století bylo přistavěno již v gotickém slohu kněžiště se sakristií a věž. Loď byla zaklenuta mezi lety 1466 a 1480 a ve stejné době vznikl portál do původní sakristie, přičemž byl znovu vysvěcen. Kostel byl údajně pobořen v roce 1642 Švédy, kteří zapálili mlýn a od něj shořelo celé vnitřní město. Kostel byl poté provizorně upraven a roku 1651 dokončeno zastřešení věže, ale v roce 1680 ovšem vyhořel znovu.

Kostel svatého Stanislava v Mohelnici byl postaven na místě bývalé kaple svaté Barbory jako hřbitovní. Na vlastní náklad výstavbu zahájil v roce 1577 mohelnický rodák, pražský arcibiskup Antonín Brus. Zemřel však ještě před dokončením kostela, v roce 1580. Kostel vysvětil olomoucký biskup Stanislav Pavlovský v roce 1584. Během třicetileté války byl kostel v roce 1642 poničen. 

Evangelický kostel či kaple sv. Vladimíra v Mohelnici byla postavena na rohu ulic Okružní a Olomoucké roku 1906. V době naší návštěvy byl kostelík využíván pravoslavnou církví a také československou církví husitskou. Obhlídku jsme začali vzadu u trojbokého kněžiště, jenž mělo zazděná okna a k němuž byla přilepena jednoduchá sakristie čtvercového půdorysu s běžnými okny. Pak jsme kráčeli kolem lodi svatostánku, na níž jsme spatřili tři pseudogotická okna s vitráží, prosvětlující interiér kostela. Na valbové střeše jsme marně hledali sanktusník, pouze na okraji jsme viděli několik sněhových zábran.