Horký letní den na konci srpna byl jako stvořený pro polehávání u vody, kdy počasí neotužilým lidem nabídlo jednu z posledních možností ke koupání v přírodě za příjemné teploty vzduchu i vody. Neodolatelnou nabídku jsme využili i my, ovšem tak trochu jiným způsobem, než by se mohlo zdát. Jednodenní výlet jsme opravdu takřka celý strávili u přehrady Slezská Harta, jenže jsme nelenošili na pláži, ale navštívili několik zajímavosti v jejím okolí. Zavítali jsme rovněž do obce Mezina, která nám překvapivě nabídla hned několik turistických cílů a jedním z nich byl kostel Nejsvětější Trojice. Svatostánek jsme objevili v centru vesnice, která byla založena v roce 1258 za vlády českého krále Přemysla Otakara II. a když jsme přímo u kostela ve stínu mohutného stromu zaparkovali naše stříbrné autíčko, vyrazili jsme hned na jeho obhlídku.

Kráčeli jsme podél krásné ohradní zdi z lomového kamene vymezující církevní areál a zároveň jsme si přitom prohlíželi boční stranu svatostánku, v jehož lodi se nacházela dvě vysoká obdélníková okna. Na valbové střeše nás zaujal mohutný sanktusník s cibulovitou věžičkou, jenž nám při procházce okolo kostelíka jednou zazvonil. Následně jsme brankou v ohradní zdi vstoupili do vnitřního areálu kostela a po pěkně upravených chodníčcích jsme zamířili k závěru svatostánku. Cestou jsme si všimli několika náhrobků, samostatně stojících křížů a také novějšího kolumbária. Nabídku laviček k posezení jsme odmítli a vzápětí jsme přišli k trojbokému presbytáři. Na závěru kostela, jenž byl postaven v letech 1777 - 1778 jako jednolodní stavba se zaklenutou valenou klenbou, jsme spatřili malinké kruhové okénko.

Pod ním se nacházela sakristie, přistavěná v pozdějším období a na zbývajících dvou stranách presbyteria jsme pak našli stejná dvě okna, které jsme už předtím viděli v lodi. Vzápětí jsme pokračovali v obchůzce svatostánku a na druhé boční straně jsme spatřili identická okna jako na té první. Pod jedním z nich jsme narazili na dřevěný přístřešek, v němž se nacházel slaměný ponocný s hlásnou trubkou, halapartnou v ruce a věrným psem u nohou. Po připomínce zimního období jsme dorazili k čelní straně kostela, do jehož útrob se vstupovalo z malé předsíňky. Když jsme přišli ke dveřím, bylo zavřeno, což nás ovšem nijak nepřekvapilo. Svou pozornost jsme tedy věnovali venkovnímu průčelí s jedním oknem nad vchodem a volutovým štítem s hodinami na fasádě, nad nimž jsme spatřili trojúhelníkovou atiku.

Obhlídkou čelní strany kostela jsme zakončili obchůzku kolem svatostánku v Mezině a následně jsme se vrátili k autu, kterým jsme popojeli dál až na konec obce, kde jsme se zastavili pod stromem s lavičkou. Byl odtud pěkný výhled po krajině Nízkého Jeseníku, ale naším hlavním cílem zde byla keška. Když jsme ji odlovili, vrátili jsme se zpět a odjeli až k rozcestí pod Venušinou sopkou, kde jsme zaparkovali a po polní cestě jsme se pěšky vydali vstříc vyhaslému vulkánu. O této přírodní zajímavosti se dočtete v mém jiném článku, tak až budete mít čas a chuť, můžete se do něj rovněž začíst. Chcete-li vědět, jak celý náš výlet probíhal, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte velmi obsáhlý cestopis Jak jsme se toulali v okolí Slezské Harty, který vám prozradí spoustu užitečných informací.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Mezina_-_kostel_Nejsvetejsi_Trojice/

Historie :

Kostel Nejsvětější Trojice byl v obci Mezina postaven v letech 1777 - 1778 jako jednolodní stavba se zaklenutou valenou klenbou. Později byla přistavena sakristie a další úpravy proběhly v roce 1822 a ve druhé polovině 20. století. Poslední opravy byly dokončeny roku 2003, kdy byla zrenovována zajímavá ohradní zeď kolem hřbitova z lomového kamene vymezující areál a do vstupu byla vsazena kovová brána se dvěma zděnými omítnutými pilíři.

Historie čerpána z webu

http://www.mezina.cz/

Obec Mezina nemá turistickou známku.