Ostrava má na svém území tolik památek, zajímavostí a turistických cílů, že bylo absolutně nemožné všechny poznat za jednu, tři nebo i pět návštěv. Také my jsme do tohoto rozlehlého města přijeli tolikrát, že by to člověk nespočítal na prstech jedné ruky. Při naší třetí návštěvě ocelového srdce České republiky jsme naši pozornost věnovali zajímavostem Slezské Ostravy a naším prvním cílem v Ostravě se tento den stala funkcionalistická stavba Husova sboru. Náš stříbrný povoz jsme zaparkovali na Jeronýmově ulici jen pár metrů od svatostánku s modlitebnou, zvonicí a přilehlým objektem a vzápětí jsme se vydali na obhlídku tohoto komplexu.

Před námi se nacházely budovy v typickém funkcionalistickém slohu, postaveném roku 1924 podle projektu firmy Jožy Dvořáka a C. Kučery ze Slezské Ostravy, které na nás svou šedivou fasádou působily poněkud omšele a hlavně posmutněle. Jakoby svatostánku neprospívalo, že do něj už neproudilo tolik věřících jako v období před druhou světovou válkou….Jelikož k nám byl kostel otočen zadní částí, nejprve jsme shlédli jeho trojboký presbytář s podlouhlými okny, rozdělených rámy do tří polí. Ke kněžišti přiléhala mohutná hranolová věž s několika malými okénky, pouštějících světlo na schodiště do zvonice, jenž byla zakončena jehlancovou střechou a pozlaceným křížem.

Následně jsme se vydali kolem lodi kostela, která byla pilastry rozčleněna do pěti polí se stejnými podlouhlými okny. Uprostřed lodi jsme narazili na několik schodů, vedoucích k bočnímu vchodu, který však byl zazděn. Hlavní vchod s trojúhelníkovým štítem jsme našli vzápětí, jen měl již jinou, mnohem veselejší barvu. Byl totiž umístěn do sousedního objektu s růžovou barvou, v němž se nacházely byty a komerční kanceláře. Obě fasády tedy vypadaly naprosto šíleně a vůbec se k sobě nehodily. Potom jsme se vrátili k autu, kterým jsme přes Zámostní ulici popojeli do sousední s názvem Dobrovolského a přes plot jsme si objekty vyfotili. Do objektivu našeho fotoaparátu se vlezla i sousední mateřská školka, pro změnu hýřící žlutou a červenou barvou.

Celé nám to připadalo jako v cirkuse, ale proti gustu žádný dišputát. Pak jsme si přečetli pár informací z historie, ze které nás zaujalo, že základní kámen stavby byl položen 13. července 1924, přičemž tento datum měl manifestovat 500. výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova. Jakmile jsme si skromné fakta z minulosti dočetli, nasedli jsme do auta a odjeli do nedaleké Keltičkovy ulice, kde jsme si prohlédli kapličku Panny Marie Lurdské. Podrobnosti o tomto drobném svatostánku vám však prozradí již jiný můj příspěvek, který si ve volné chvíli určitě také přečtěte. Chcete-li vědět, jak celý náš výlet probíhal, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte cestopis Jak jsme v Ostravě pokořili Emu a pak zašli do ZOO. A nezapomeňte prosím napsat pod příspěvky komentáře, děkujeme.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Ostrava_-_Husuv_sbor_cirkve_Ceskoslovenske_husitske

Historie :

Funkcionalistická stavba Husova sboru s modlitebnou, zvonicí a přilehlým objektem byla na Jeronýmově ulici ve Slezské Ostravě postavena roku 1924, když slavnostní položení základního kamene proběhlo 13. července stejného roku. Datum mělo manifestovat 500. výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova. Kladení kamene provázela velká slavnost zástupu krojovaných účastníků a alegorických vozů. Husův sbor byl vystavěn podle projektu firmy Jožy Dvořáka a C. Kučery ze Slezské Ostravy. Jako raritu je možno jmenovat sochu 1. československého presidenta Tomáše G. Masaryka, která v Husově sboru stojí nepřetržitě již od roku 1924. Přečkala zde nejtvrdší dobu nacistické okupace a represivní komunistický režim a to jen díky tomu, že se všem zdejším farářům podařilo úředníky přesvědčit , že jde o sochu spisovatele Aloise Jiráska.

Historie čerpána z webu

https://www.hrady.cz/husuv-sbor-cirkve-cs-husitske

Město Ostrava je držitelem turistické známky č.737.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/ostrava-c737