Vsetín - evangelický kostel Dolního sboru
Evangelický kostel Dolního sboru byl jedním z prvních moravských evangelických kostelů, které byly postaveny poté, co císař Josef II. dne 13. října 1781 vydal Toleranční patent. Původní empírová stavba z roku 1782 proto v souladu s podmínkami stanovenými patentem neměla věž ani zvony a vchod se nacházel na její boční straně.
Vsetín jsme navštívili během krátkého jednodenního výletu, který jsme strávili celý v tomto okresním městě. Poznali jsme zde několik pěkných památek, zejména těch církevních, přičemž první z nich byl evangelický kostel Dolního sboru, u něhož jsme nechali stát na malém parkovišti celý den naše auto. Novorománský kostel se vypínal k nebi přímo nad námi, jakoby se snažil svou vysokou věží dotknout modré oblohy a tak jsme na nic nečekali a po kamenných schodech jsme se za ním vydali.
Schodiště nás přivedlo k čelní straně svatostánku, jehož obhlídku jsme začali věží, která byla k lodi přistavěna dodatečně koncem 19. století, kdy do ní byly zavěšeny zvony a dostala jehlancovitý tvar. Líbily se nám také menší ozdobné věžičky, posazené do rohů štíhlé věže a záclonky, které vybíhaly z římsy. Na zvonicovém patře jsme si všimli rozetového okna ve tvaru kříže, pod nímž pak bylo vysoké okno rozdělené sloupem na dvě poloviny. Ještě o něco níže se nacházelo malé kulaté okno a konečně krásu věže dotvářely lizény na jejích okrajích.
Na hlavním průčelí jsme v jeho středu našli velmi vysoké okno, po jehož stranách byly dvě kulaté okna. Pod nimi jsme spatřili další dvě podlouhlé okna s horním obloukem. Z římsy opět visely záclonky a okraje zdobily lizény, čili svislé ploché pásovité dekorativní články. Potom jsme po dalších schodech přišli až ke dveřím, které však byly uzamčené. Dovnitř jsme se tedy nedostali, ale ani nás to moc nepřekvapilo. Prohlédli jsme si tedy alespoň ozdobné prvky u vchodu se záclonkami, lizénami a křížem.
Následně jsme se prošli kolem lodi kostela s pěticí vysokých oken a všudypřítomnými záclonkami. Brzy jsme přišli k bočnímu vchodu, nad kterým jsme uviděli šesté okno, přepůlené sloupem napůl. Vchod na této straně byl také zavřený a tak jsme pokračovali v chůzi až k presbytáři. Ten měl klasický půlkruhovitý tvar s trojicí vysokých oken, z nichž jedno bylo zazděné a i zde architekt pověsil záclonky.
Jakmile jsme si jeden z prvních moravských evangelických kostelů prohlédli, seznámili jsme se s jeho zajímavou historií, která se začala psát roku 1782, kdy byl svatostánek vystavěn v empírovém slohu a v souladu s podmínkami stanovenými tolerančním patentem císaře Josefa II., takže kostel neměl věž ani zvony a vchod se nacházel na jeho boční straně. Když jsme dočetli poslední řádky, vydali jsme se k padesát metrů vzdálenému evangelickému kostelu Horního sboru. Chcete-li vědět, jak náš výlet vypadal, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech článek Jak jsme ve Vsetíně viděli všechny církevní památky a zámek, který vám prozradí další podrobnosti. A nezapomeňte napsat pod články komentáře, související s daným místem. Děkujeme.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Vsetin_-_Evangelicky_kostel_Dolniho_sboru/
Historie :
Evangelický kostel Dolního sboru byl jedním z prvních moravských evangelických kostelů, které byly postaveny poté, co císař Josef II. dne 13. října 1781 vydal Toleranční patent. Původní empírová stavba z roku 1782 proto v souladu s podmínkami stanovenými patentem neměla věž ani zvony a vchod se nacházel na její boční straně.
V letech 1881 - 1882 byl kostel pomocí sbírek v celé monarchii a za velkých finančních obětí upraven podle plánů tehdejšího vsetínského architekta Michala Urbánka v novorománském slohu. Tehdy byla budova navýšena a získala věž vysokou 37 metrů pro zavěšení tří zvonů, které byly ulity v německé Bochumi.
Okolo roku 2004 proběhly velké opravy kostela. Zajímavou informací bylo, že když byl kostel postaven, tak se jeho prvním farářem stal Jan Hrdlička ze slovenského města Modra. Jednalo se prý o přísného a autoritativního člověka, který si u některých nekatolíků nezískal mnoho sympatií a jeho působení u této části sboru vyvolávalo odpor.
Již roku 1785 se tak sbor rozštěpil na Dolní, jehož členové se hlásili k augsburskému vyznání, a Horní, jehož členové následovali vyznání helvetské a hlásili se k odkazu Jana Kalvína. Odtržený reformovaný sbor zůstal nejprve v kostele v podnájmu, což pochopitelně vyvolávalo spory mezi evangelíky. Trvalo však dlouhých čtyřicet let, než v těsné blízkosti tohoto kostela vyrostl nový evangelický stánek, který byl posvěcen byl v květnu 1827.
Historie čerpána z webu
Město Vsetín je držitelem turistické známky č.2667.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/mesto-vsetin-c2667
