Turista, který neholduje s příchodem chladných měsíců zimním radovánkám a pohyb na běžeckých prkénkách jej zcela nenaplňuje, postupem času pociťuje z nedostatku navštívených památek a zajímavostí abstinenční příznaky. Takovou nemocí jsme rozhodně trpět nechtěli a tak jsme si na jedno ze zimních období naplánovali minimálně dva výlety měsíčně. Většinou se jednalo o cesty do různých měst, abychom se nemuseli brodit těžkým terénem a jeden z těchto výletů jsme strávili ve východočeské Chocni a jejím bezprostředním okolí. Ráno jsme nastartovali náš vůz, lehce zasněženou krajinou jsme přejeli hranice Moravy a ocitli se ve východních Čechách. Naším prvním cílem v tomto malebném koutu naší republiky byl Dobříkov, kde jsme si hodlali prohlédnout dřevěný kostel Všech svatých, zařazený mezi kulturní památky.

Když jsme do Dobříkova přijeli, naše auto jsme zaparkovali za kostelem na malém plácku a zavolali jsme telefonem průvodkyni, se kterou jsme měli prohlídku interiéru církevní stavby domluvenou den předem. Čekání na náš doprovod jsme vyplnili hledáním zdejší skryté schránky, která dlouho neodolala a jakmile jsme ji našli, věnovali jsme svou pozornost samotnému dřevěnému svatostánku. Prohlédli jsme si lehce pocukrovanou obdélnou loď, jenž byla vodorovně členěná a přecházela vzadu do úzkého presbytáře. Zaujalo nás, že v lodi kostela bylo jediné okno, takže jsme se správně domnívali, že uvnitř bude tma. Stejný počet oken jsme našli i na plochém kněžišti a pak jsme se přesunuli k čelní straně svatostánku s otevřenou předsíňkou a dřevěnou arkádou.

Nad ní jsme spatřili pavlač, rovněž opatřenou dřevěnou arkádou, jenž byla stejně jako celý kostel vyrobena z dubových a ručně štípaných trámů. Nad průčelím se vypínala 17 metrů vysoká čtyřboká věž s jehlancovou střechou se šindelovou krytinou. Po deseti minutách čekání průvodkyně přes zimní počasí přijela na kole, přivítala nás a vzápětí jsme vstoupili do promrzlých útrob kostelíku, v němž nás ihned ohromila vnitřní výzdoba, zejména obrazy a ikony na stěnách. Neméně poutavé bylo i zasvěcené vyprávění naší průvodkyně, od které jsme získali informace o historii svatostánku. Dozvěděli jsme se, že kostel byl roku 1679 vystavěn ve Velké Kopani na Zakarpatské Ukrajině a zdejší pravoslavní věřící se v něm modlili až do poloviny 19. století, protože v roce 1857 byl prodán do vesnice Cholmovec u hranic s Rumunskem za 255 zlatých.

Tato informace nás docela překvapila, protože jsme netušili, že kostel stával předtím někdy jinde než v Dobříkově, kam se přestěhoval jako zchátralý v rozebraném stavu až v roce 1930. Ve východočeské obci byl opět sestaven, poškozené části vyspraveny a již roku 1931 proběhlo slavnostní otevření za účasti patriarchy Církve československé Dr. Gustava Procházky a hostí z Čech, Moravy, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Když jsme se seznámili s historickým fakty, dozvěděli jsme se informace o vnitřní výbavě kostelíku. Průvodkyně nám sdělila, že tepané dveře navrhla a zhotovila Masarykova odborná škola v Litomyšli v rámci obnovy zničených částí kostela a právě u vchodu jsme si všimli velkého množství nápisů, které představovaly jména a data úmrtí kněží, kteří sloužili v kostele v 18. století.

Velice se nám líbily lipové a dubové deskové obrazy nebo rokokový ikonostas, pocházející ze 17.století, bez kterých se nemohl obejít žádný pravoslavný kostel. Zajímavé byly také předměty vztahující se k českým dějinám, které zde nechal majitel kostela roku 1931 instalovat. Jednalo se o třísku z Husova vězení, prsť z hrobu J. A. Komenského či kámen z rodiště Jana Žižky z Trocnova. Naše průvodkyně nám podrobně popsala celý kostel, postavený z ručně otesávaných dubových fošen v byzantsko-gotickém slohu a s jejím výkladem jsme byli velice spokojeni, takže jediné co nám vadilo, byla zima od nohou. Společně jsme si prohlédli strop presbyteria, tvořený segmentovou valenou klenbou z fošen, na druhé straně jsme pak viděli kruchtu a úzkou předsíňku, odkud vedlo schodiště na pavlač a věž.

Průvodkyně nám také řekla, že se celá stavba kostela dělila na tři hlavní části. První byla předsíňka s babincem, což byla zadní část hlavní lodi určená pro ženy. Druhou část tvořila hlavní loď určená pro muže a třetí bylo presbyterium, kde byl umístěn oltář, oddělený od hlavní lodi ikonostasem. Když jsme si vše prohlédli, naše exkurze skončila a tak jsme pomalu zamířili k východu ze svatostánku. U dveří nám ještě paní prodala turistickou známku, dala razítko do památníku a věnovala pohlednice. Pak jsme vyšli z kostela ven, kde jsme se s naší průvodkyní rozloučili a poděkovali za mimořádnou půlhodinovou prohlídku, jenž se nám velice líbila. Potom jsme se vrátili k autu a odjeli do Chocně, kde jsme poznali spoustu dalších památek, o nichž však již pojednávají jiné moje články nebo si v sekci Velké povídání o výletech vyhledejte můj cestopis Jak jsme v zimě poznávali Choceň a okolí.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Dobrikov_-_kostel_Vsech_svatych/

Historie :

Dřevěný kostel s věží a střechou krytou šindelem byl postaven v roce 1679 ve Velké Kopani na Zakarpatské Ukrajině a v roce 1857 byl prodán do vesnice Cholmovec u hranic s Rumunskem za 255 zlatých. Začátkem dvacátých let 20. století se stav kostela výrazně zhoršil, došlo k částečnému rozebrání oltářního srubu a o něco později i jehlancovité střechy.  V polovině dvacátých let byly do kostela převezeny ikony z rozebraného dřevěného kostelíka v Trosinku. V roce 1927 se o chátrajícím kostelíku dozvěděl senátor Václav Klofáč. Zakoupil značně poškozený kostel za 16.000,- Kč a nechal jej převést 27.7.1930 do Dobříkova. Na převozu, následných opravách a znovupostavení se podílel architekt Adolf Kolena z Mukačeva. Kostel byl slavnostně otevřen 6.7.1931 za účasti patriarchy Církve československé Dr. Gustava Procházky a hostí z Čech, Moravy, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Restaurování přivezených deskových obrazů provedl akademický malíř Vlastimil Košvanec z Prahy.  Od něho rovněž pocházejí některé malby na skle a obraz Jana Husa a Jana Ámose Komenského. Mobiliář kostela, deskové obrazy a rokokový ikonostas, pocházejí z původního kostelíku v Cholmovci a z rozebraného dřevěného kostela v Trosniku. Nejstarší jsou ze 17.stol. V současné době probíhá jejich postupné restaurování. Kostelík je od roku 1963 zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek a je majetkem Církve československé husitské.

Historie čerpána z webu

http://www.dobrikov.cz

Kostel Všech svatých Dobříkov je držitelem turistické známky č.627.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/dreveny-kostel-dobrikov-c627