Město Fulnek, rozkládající se na obou stranách historické zemské hranice Moravy a Slezska, jsme poprvé navštívili v období mezi Vánocemi a Silvestrem, když jsme jeli na rodinnou návštěvu ke známým. Tento den nám vůbec nepřálo počasí, od rána vydatně pršelo jakoby příroda vůbec nebrala na vědomí, že z dvanácti měsíčků nejblíže k ohni zrovna sedí Prosinec. Přesto jsme si sebou vzali papír s turistickými cíli, které jsme chtěli ve Fulneku poznat, nicméně během cesty po dálnici z Olomouce jsme nevěřili, že bychom se za nimi vydali. Jenže u Oder jsme se stali svědky zázraku, jelikož déšť začal postupně ustávat a když jsme do Fulneku přijeli, tak už nepršelo. Pouze zatažená obloha a mokré silnice připomínaly předchozí události, což nás však nemohlo odradit od toho, abychom se seznámili s nabídkou historických zajímavostí města. A těch bylo na takové malé město poměrně hodně !

Jednou z památek, kterou jsme ve zmoklém Fulneku poznali, byla Černá věž, jediný pozůstatek městského opevnění, které v minulosti obklopovalo náměstí. Naše stříbrné auto jsme po příjezdu do centra města zaparkovali pod klášterním kostelem Nejsvětější Trojice a šli jsme obhlédnout zdejší nabídku architektonických památek na náměstí. Poté přišel na řadu zmíněný klášterní areál s kostelem, po jehož prohlídce jsme prošli kolem průčelí svatostánku, za nímž jsme zabočili doprava. Vzápětí jsme stanuli pod kamenným schodištěm, které nás přivedlo k již zmíněné Černé věži, která svůj název získala podle tmavé střešní krytiny ve tvaru kupole. Hranolová strážní věž, která svou nynější podobu získala v roce 1817, se nad námi hrdě tyčila k zatažené obloze a tak jsme si nedávno opravenou stavbu rádi prohlédli.

Pod kupolí jsme spatřili čtveřici oken s půlkruhovým záklenkem, za nimiž jsme jen mohli tušit zvon sv. Kateřiny a jeho menšího kolegu, který sem byl přemístěn roku 1995 z kláštera kapucínů na protějším kopci. Bohužel nám Kateřina nezvonila na uvítanou slavnostní ódu tak jako Petře Kvitové, když tato tenistka vyhrála v roce 2011 poprvé Wimbledon. Když si naše maličkosti prohlédli horní část věže ze 17. století, sklouzli jsme očima pod kordonovou římsu, kde jsme spatřili malé okénko, osvětlující schodiště uvnitř stavby. O něco níže jsme pak uviděli úzké otvory, patrně střílny z období středověku, což svědčilo o tom, že spodní část věže vznikla již v období gotiky. Líbila se nám také bosáž na nároží věže, imitující kamenné zdivo. Pak jsme již po terase prošli kolem hlásky a vzápětí jsme se ocitli nad areálem kláštera, který jsme měli pod sebou jako na dlani.

Jakmile jsme se pokochali výhledem na klášterní areál, vydali jsme na cestu za posledním cílem tohoto výletu, jímž byl zámek, nacházející se vysoko nad námi. Museli jsme tedy zdolávat další stoupání ve svahu Zámeckého vrchu a za další serpentinou se nám naskytly opět výhledy na město, klášter s kostelem a také na Černou věž, která se teď pro změnu nacházela pod námi, respektive její kupole byla přibližně ve stejné jako my. Dlouho jsme se zde ale nezdržovali a pokračovali jsme dál a dál k zámku, o němž však již pojednává jiný můj příspěvek. Chcete-li vědět, co všechno jsme ve Fulneku viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech článek Jak jsme v prosinci navštívili zmoklý Fulnek a dozvíte se víc. A nezapomeňte prosím napsat pod články komentáře a podělte se o své zážitky s ostatními turisty, kteří tak získají aktuální informace o daném místě. Děkujeme.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Fulnek_-_mestske_hradby_a_Cerna_vez/

Historie :

Černá věž ve Fulneku je pozůstatkem městského opevnění, které v minulosti obklopovalo náměstí, a to ve vzdálenosti asi 100 m od jeho okrajů. Uzavíralo oválný obvod a zaniklo téměř beze stopy kolem roku 1840, stejně jako městské brány či vodní fortna, vedoucí k potoku a hřbitovu. Věž byla původně renesanční stavba, která byla někdy v 17.století upravena a ještě kolem roku 1730 zdobila její zastřešení atika. V pozdějších letech však byla nahrazena zvonovitou helmicí a nynější podobu má od roku 1817. Větší část zdiva pravděpodobně pochází z let 1645-1650, kdy Fulnek drželi Švédové, přičemž ve druhé polovině 18. století byl stavební vývoj věže dovršen šindelovou bání zvoncového tvaru. Podle tmavé impregnace krytiny dostala stavba lidový název Černá věž, nicméně toto pojmenování získala až v době, kdy pozbyla skutečnou funkci zvonice. Od padesátých let 20. století zvonice chátrala a teprve v roce 1977 začaly záchranné práce. První etapu rozsáhlé rekonstrukce provedlo v roce 1979 Vlastivědné muzeum v Novém Jičíně. Byl znovu vybudován interiér, schodiště, podlaží, okna, dveře a obnovena prohnilá část střechy. Důležitou událostí byla opětná instalace zvonů. Těch zde v minulosti bylo 6, známé jsou ale jen 4 největší: Nejsvětější Trojice (1680 kg, Ø 140 cm), Modlitební (480 kg, Ø 111 cm), Augustiánský (560 kg, Ø 86 cm), Poplašný (80 kg, Ø 64 cm).

V září 1995 byly do zvonice opět instalovány dva zvony: velký zvon Sv. Kateřiny (1720 kg, Ø 145 cm, darován německými bývalými občany Fulneku) a malý zvon, jenž sem byl přemístěn z Kapucínského kláštera. V srpnu 1998 byla rekonstrukce stavby dokončena. Byly provedeny opravy vnitřních a vnějších omítek, oken, dřevěných částí včetně nátěrů, očištění a impregnace střešní krytiny. Do kopule věže byla umístěna schránka, do níž byly vloženy dokumenty týkající se zvonice i její rekonstrukce. Turistům je zvonice v současné době přístupná pouze v některých dnech. Bývá to u příležitosti Dnů evropského dědictví, Dnů památek nebo příležitostně při nějaké akci. V těchto dnech cestou ke zvonu ve vrcholku Černé věže musíte překonat 64 stupňů celkem příkrého dřevěného schodiště. Pak se ocitnete přímo pod zvonem svaté Kateřiny. Ten v roce 2011 vyzváněl slavnostní uvítací ódu Petře Kvitové po jejím premiérovém vítězství ve Wimbledonu.

Historie čerpána z webu

http://moravskoslezsky.kraj.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=63370

Město Fulnek je držitelem turistické známky č.338.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/fulnek-c338