Náměstí tvoří základ historického jádra Valašského Meziříčí, které bylo v roce 1992 vyhlášeno památkovou zónou. Mezi nejcennější objekty patří renesanční dům U Apoštolů, prvně zmiňovaný v roce 1598. Vyznačuje se pozoruhodnou reliéfní výzdobou fasády z pozdější doby. Renesanční klenby a celková dispozice jsou však původní. Ze stejné doby pochází dům U Černého orla. Původně renesanční stavba získala později barokní vzhled, její fasáda je bohatě zdobená štukem. Centrální plochu náměstí krášlí dvojice soch. Starší z nich je barokní sloup Panny Marie z poslední třetiny 17. století. Jejím protějškem je socha svatého Floriána z roku 1901. Dílo Františka Neumanna z Kroměříže stojí na bohatě členěném barokním podstavci z první poloviny 18. století.

Zvonička figuruje seznamu nemovitých kulturních památek olomouckého okresu, vydaného Střediskem státní památkové péče a ochrany přírody v Olomouci v roce 1982. Dnes je jediná svého druhu v širokém okolí a v České republice se dochovaly již jen čtyři. Jedna v Novosádkách u Dolan a dvě na Lipensku. Dříve jich bylo mnoho, ale byly buď přestavěny na kapličky, nebo zbourány. Přesné datum, kdy byla postavena známo není. Podle data odlitého na zvonečku, kde je uveden letopočet 1830, by mohla být i zvonička z tohoto roku. Není však žádný doklad, že tento zvon je původní. Původní zvon mohl být při některé z válek před tímto datem zabaven a nynější je již z pozdějšího data. Zvonička byla postavena hlavně za účelem vyhlašování požáru, kdy se zvonívalo na poplach. Ještě v roce 1948 se na ní zvonívalo každý den poledne a večer – klekání. 

Střed města Hlučín tvoří Mírové náměstí, na němž byly ve středověku postaveny první domy, ale jádra současných budov vznikla až v 17. století a navíc všechny domy byly přestavěny nebo nově vystavěny ve 2. polovině 19. století a také po roce 1900. Již před staletími přes náměstí vedla  přes náměstí stará obchodní cesta, zvaná též „Jantarová“, z Polska směrem k Opavě. Formani tudy jezdili s různým zbožím, hnali s sebou mnoho dobytka a měli zde svoji zastávku. Byl zde velký odbyt vína a v době jarmarků se na čtyřech místech šenkovalo. Střed města byl obehnán hradbami, přičemž opevnění tvořilo pravidelný ovál a do města se vstupovalo jen přes dvě brány - Opavskou a Ostravskou. V roce 1865 centrum osvětlovaly petrolejové pouliční lampy a v roce 1879 štěrkový povrch náměstí nahradilo dláždění kočičími hlavami. Roku 2005 bylo celé náměstí opraveno.

V centru Nového Jičína najdete ojedinělé čtvercové Masarykovo náměstí, na němž se nachází spousta nádherných renesančních a barokních domů po celé délce s podloubím, které pokračuje i do postranních uliček. Již při svém založení mělo město pravidelný čtvercový tvar a původní půdorys se zachoval dodnes. Pravoúhlý tvar, mělo i městské opevnění, podél něhož procházela obvodová ulice, i když opevnění bylo původně jen z hliněného valu s palisádou a teprve během 14. století bylo nahrazeno kamennými hradbami. Ty obepínaly i tvrz, nynější zámek. Do města vedly dvě brány a na ně navazovala po obou stranách předměstí, které se později rozvinulo do velikosti celého města. V roce 1503 ovšem dřevěné domy na náměstí lehly popelem. V důsledku tohoto neštěstí se nezachovala ani zakládající listina města, ani další důležité listiny, které by mohly více osvětlit historii Nového Jičína. Říká se, že všechno zlé je pro něco dobré a to platilo i zde, neboť se na náměstí po požáru začalo s výstavbou kamenného podloubí a měšťanských domů. 

Město Choceň začalo vznikat již ve 13. století, ale jeho rozmach začal až v polovině 16. století, kdy zde byly zakládány cechy a řemeslníci pak prodávali zboží i na náměstí, které turistům nabízí několik zajímavých památek. Měšťanské domy sice kvůli četným požárům města ztratily své historické kouzlo, přesto zde najdete třeba krásnou novorenesanční budovu radnice z roku 1880, uprostřed náměstí stojící Mariánský sloup a pěknou budovu školy.

O městu Dolní Bousov existuje první zmínka z roku 1318, kdy se zde připomíná Ctibor z Búsovce a o 12 let později Bús z Bousova, jenž pravděpodobně založil  tvrz na návrší u kostela, která zanikla zřejmě za husitských válek. Na městečko byl Dolní Bousov povýšen někdy před rokem 1497 a tehdy začalo vznikat samotné náměstí, nicméně nejlepší roky zažívalo koncem 16. století za vlády Lobkoviců, kteří dbali na hospodářský růst panství hradu Kost, k němuž město patřilo. Roku 1600 mu udělil císař Rudolf II. městský znak a právo pečetit zeleným voskem a po třicetileté válce město získalo postupně šest výročních trhů. V tomto období řemeslníci z Dolního Bousova a okolí zakládali vlastní cechy a své zboží prodávali na náměstí, které bylo ve 20. století pojmenováno po prvním československém prezidentovi.

Město Potštát bylo založeno německými horníky a první písemná zmínka o něm pochází z roku 1322. Již roku 1377 bylo město opevněno pravděpodobně kamennými hradbami, jehož střed tvořilo právě nynější Bočkovo náměstí s vrchnostenským pivovarem uprostřed. O 11 let později Potštát postihl jeden z mnoha požárů města, které později ovlivnily nynější vzhled náměstí. Velký požár totiž přišel roku 1866, kdy lehlo popelem skoro celé město, zahynuli lidé a tak i domy na náměstí dostaly nový vzhled, kdy přišly o své podloubí.

Na náměstí Svobody v centru města Mohelnice se nachází mnoho památek a zajímavostí. Toto místo bylo spolu s vedlejším Kostelním náměstím osídleno již ve středověku, jelikož se ve 13. století jádro osídlení přestěhovalo z nižších poloh kvůli pravidelným záplavám a případné lepší obraně na malou vyvýšeninu, tvořící dodnes střed Mohelnice. Po svém založení radnici neměla a město spravoval fojt za pomoci městské rady, ale nebylo zjištěno, kde fojtství sídlilo. V roce 1305 prodal či daroval olomoucký biskup mohelnickému fojtovi ve městě svůj dům, v němž se zřejmě scházela městská rada až do 16. století. Tehdy fojtství zaniklo, vedení převzala městská rada, která si jako své sídlo vybrala dům na rohu náměstí a dnešní Olomoucké ulice. 

Historie města Vsetín se začala psát v údolí řeky Vsetínské Bečvy, kde na konci 13. století stál mlýn a kostel. V polovině 15. století pak byla na pravém břehu řeky dnešního Horního náměstí vystavěna tvrz, jež byla v 17. století přestavěna na zámek. I když se ještě o náměstí rozhodně nejednalo, místo se mohlo začít rozvíjet. V 16. století se na území Vsetínska rozšířil chov koz a později ovcí, které pásla místní čeleď, nazývaná valaši. V průběhu třicetileté války se Vsetín rozšířil z Horního města i na levý břeh řeky Bečvy. Roku 1708 uherští rebelové město dobyli a zapálili, takže popelem lehlo téměř celé město a ze zámku zbyly pouhé ohořelé zdi. 

Rokytnice byla povýšena na město roku 1852 a v městském znaku má medvěda na lípě, kterého dva ozbrojenci bijí. Dle pověsti se totiž jednou zatoulal medvěd až na rokytnickou náves. Bylo to brzy z rána, slunce právě vycházelo. Ponocný spatřil huňáče první, ale sám si na něho netroufal. Jak se lidé začali probouzet, ponocný spustil poplach. Rokytničtí popadli, co právě měli po ruce a hnali se za medvědem. Medvěd poznal, že je zle a vyšplhal na mohutnou lípu, která stála uprostřed návsi. Útočníci ho pronásledovali dlouhými kopími, které ponocný zatím přinesl ze strážnice a tak dlouho medvěda bodali, až mrtvé zvíře spadlo bezvládně na zem.