V rámci třídenní dovolené na Hlučínsku jsme navštívili mnoho zajímavých míst a poznali velký počet památek, přičemž si jsme během našeho putování podrobně prošli také samotné město Hlučín. Když jsme navštívili asi polovinu památek města, zamířili jsme autem do centra města a zaparkovali na Mírovém náměstí. Vzápětí jsme se šli podívat na evangelický kostel u autobusového nádraží a poté jsme se na náměstí vrátili, abychom si prohlédli zdejší zajímavosti. Když jsme na čtvercové náměstí dorazili, všimli jsme si, že z něho vybíhalo několik ulic do všech směrů. Jelikož jsme po cestě z autobusového nádraží na náměstí narazili na zbytky hradeb, bylo nám jasné, že střed města byl kdysi dobře opevněn. Dočetli jsme se, že opevnění tvořilo pravidelný ovál a do města se vstupovalo jen přes dvě brány - Opavskou a Ostravskou.

Měšťanské domy 

Pak jsme si již začali prohlížet obydlí měšťanů, přičemž jsme nejprve shlédli domy na pravé straně náměstí. Když jsme se rozhlédli kolem dokola, zjistili jsme, že všechny jsou převážně jednopatrové. Přečetli jsme si, že sice byly postaveny na středověkých parcelách, ale jejich jádra vznikla až v 17. století a navíc všechny domy byly přestavěny nebo nově vystavěny ve 2. polovině 19. století a také po roce 1900.

Měšťanský dům z režných cihel 

Na pravé straně náměstí nás zaujal nejvíce dům, který byl postaven z červených režných cihel a jenž na sobě nesl letopočet 1899. Stavby z režných cihel v tomto kraji vznikaly od poloviny 19. století do první světové války. Tento stavební materiál byl v té době velice oblíben, takže nás ani nepřekvapilo, že i v centru města byl jeden takový postaven. Na architekturu mělo vliv Prusko, jemuž Hlučínsko do roku 1920 náleželo. V tu dobu se sem dostala velká část německého obyvatelstva, které do kraje přineslo své zkušenosti, kulturu i stavitelské umění.

Hotel Slezan

Potom jsme shlédli domy stojící naproti nám. Na rohu uličky vedoucí ke kostelu sv. Jana Křtitele jsme si všimli domu s nápisem Slezan. Dozvěděli jsme se, že na jeho místě před rokem 1616 stávala stará radnice, která v tomto roce shořela. Potom zde byl postaven měšťanský dům, z něhož později vznikla šenkovna či restaurace. Ještě jsme se o tomto domě dočetli, že se v něm po první světové válce scházeli příznivci dělnického hnutí.

Radnice

Na levé straně náměstí nás okamžitě zaujala bílá budova radnice, postavené roku 1868 v klasicistním slohu. Z historie budovy radních města Hlučína jsme se dočetli, že předchůdcem nynější stavby byla dřevěná radnice z roku 1659. Byla menší než ta dnešní a nahradila starou radnici, která shořela roku 1616 v místech dnešního domu Slezan. Tato dřevěná radnice byla roku 1765 nahrazena zděnou stavbou s klenutými stropy a šindelovou střechou. Zaujalo nás, že v roce 1791 si benešovské panství pronajalo sklepní prostory radnice jako vinný sklad. Dále jsme se dozvěděli, že v letech 1820 - 1821 byla vystavěna dřevěná radniční věž s hodinami a požárním zvonem. Docela nás překvapilo, že moc dlouho nevydržela, protože již roku 1863 byla tato radniční věž stržena pro hrozící sesutí. Zjistili jsme také, že v letech 1867 - 1868 byla postavena nová radnice, která se skládá z vysokého přízemí, má dvě poschodí, rovnou střechu a dva vchody. Přečetli jsme si, v budově je zasedací síň a 22 úředních místností. Zaujalo nás, že zároveň s výstavbou radnice byla ve dvoře postavena městská věznice a také to, že uvnitř budovy je umístěna kamenná deska z doby před rokem 1536 s erbem Bernarda ze Zvole. Na straně za námi jsme žádnou zajímavou stavbu nenašli. Prodávali zde ale výbornou zmrzlinu a ledovou tříšť. Malé osvěžení se nám hodilo, protože panovalo velké vedro.

Kašna

Pak jsme se vydali do středu náměstí, kde jsme našli naznačené základy zbořené kašny a kaple. Zjistili jsme, že předchůdcem kašny byl malý rybník, ve kterém v době jarmarku napájeli sedláci své koně. Okolo rybníku prý bývaly keře, ale v roce 1817 zde byla postavena kašna zvaná „kadža“. V Hlučíně tehdy bývalo dost vody, protože roku 1841 byla do kašny přivedena životodárná tekutina ze studánky Na Vařešinkách a tak si ji mohli lidé odnášet i domů. V zimě byl přívod vody zastaven, aby kašna nezamrzla a nepoškodila se. Stavba byla původně dřevěná, nicméně roku 1858 ji nahradila kašna kamenná. V jejím okolí stávaly čtyři kaštany, které však začaly usychat a tak byly roku 1931 pokáceny a místo nich vysázeny nové. Při kácení zasáhl jeden padající strom otce pana Wika, katecheta na zdejším gymnáziu a přerazil mu čtyři žebra a klíční kost. Kašna byla zničena během druhé světové války, když do jejího prostoru dopadla letecká bomba, po níž zbyl jen velký trychtýř.

Bývalá kaple sv. Jana Nepomuckého

Hned vedle kašny stávala kaple sv. Jana Nepomuckého, kterou v roce 1725 nechal včetně sochy světce postavit hrabě Jan Josef z Gašína. Přečetli jsme si, že se ke kapli konala procesí z okolních vesnic a to až do roku 1761, kdy shořela při velkém požáru, který zachvátil téměř celé náměstí. Dočetli jsme se také, že o 35 let později kaple vstala z popela, byl zhotoven nový strop z rákosí, byla vymalována a došlo i na opravu střechy a fasády. Dále jsme se dozvěděli, že v roce 1840 byla znovu opravována střecha, jenže zrovna když byla sundána, strhl se silný déšť, který poškodil krásně malovaný strop. O deset let později byla kaple značně poškozena, a přestože lidé moc peněz neměli, vybrali potřebnou částku na její opravu. Na závěr jsme se dočetli, že v roce 1940 byla definitivně kaple zbourána. My jsme si mohli prohlédnout pouze její nákres, zanesený roku 2005 do dlažby při opravě náměstí.

Stará formanská cesta

V dlažbě jsme ještě spatřili naznačenou starou cestu, vedoucí úhlopříčně přes náměstí, po které jezdily vozy formanů. Od nepaměti totiž vedla přes město Hlučín stará obchodní cesta, zvaná též „Jantarová“, z Polska směrem k Opavě. Formani tudy jezdili s různým zbožím, hnali s sebou mnoho dobytka a měli zde svoji zastávku. Byl zde velký odbyt vína a v době jarmarků se na čtyřech místech šenkovalo.

Z dalších zajímavostí nás ještě zaujalo, že v roce 1865 centrum osvětlovaly petrolejové pouliční lampy a také to, že v roce 1879 štěrkový povrch náměstí nahradilo dláždění kočičími hlavami. Když jsme si na náměstí prohlédli všechny domy a památky, vydali jsme se kolem domu Slezan uličkou ke kostelu sv. Jana Křtitele a k zámku, o kterých se více dozvíte v mých dalších článcích, tak si je nezapomeňte ve volných chvílích také přečíst.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Hlucin_-_namesti_Miru/

Historie čerpána z webu

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlu%C4%8D%C3%ADn

Město Hlučín je držitelem turistické zámky č.1133.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/hlucin-c1133