Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hrčava - trojmezí Česko - Polsko - Slovensko

Poblíž obce Hrčava se nachází místo, kde se potkávají hranice tří států, tzv. Trojmezí. Místo je výjimečné tím, že z vrcholu asi 606 m n. m. je vidět panorama krajiny tří států, České, Slovenské a Polské republiky. Trojmezní bod je nejnižším bodem polsko - české hranice a nachází se v korytě potoka. Od roku 1995 je toto místo označeno třemi žulovými monolity (český má nadmořskou výšku 555,04 m, polský 556,17 m a slovenský 557,61 m).

article preview

V rámci jedné z mnoha dovolených v Beskydech jsme zavítali také do poměrně odlehlé obce Hrčava, která byla s ostatním světem spojena silnicí až od roku 1965. Když jsme po této klikaté asfaltce do obce přijeli, nejprve jsme zajeli na velké parkoviště nad Lurdskou jeskyní, ke které jsme se šli vzápětí podívat a potom jsme se vrátili k autu a vyjeli na kopec ke kostelu sv. Cyrila a Metoděje.

Hrčava - Kostel sv. Cyrila a Metoděje - zadní pohled

Když jsme si jej prohlédli, znovu jsme zaparkovali dole na velkém placu a kolem zavřené hospody Pod javorem jsme zamířili ke studánce U Sikorů, nacházející se vedle příjemné restaurace stejného jména. Teprve potom jsme se vydali na trojmezí Česko - Polsko - Slovensko, kam jsme to podle nápisu na dřevěném plotě měli dva kilometry po žluté značce.

Trojmezí CZ-PL-SK - 01 - cesta na trojmezí - ukazatel U Síkorů

Kráčeli jsme po asfaltové silničce mezi domy nejprve po rovině a poté nás mírné klesání přivedlo do zatáčky, kde jsme zabočili doprava. Zde nás opustil synek, který šel dopředu lovit kešky a tady také začalo prudké klesání po ještě užší asfaltce. Zároveň se nám za posledním domem otevřel výhled do krajiny, přičemž přírodní ráz Beskyd rušil dálniční most na slovenské dálnici D3, který na nás svou výškou 84 metrů působil opravdu impozantně.

Trojmezí CZ-PL-SK - 05 - cesta na trojmezí - opouštíme Hrčavu

Rychlým krokem jsme se k nejvyššímu mostu na Slovensku přibližovali, neboť naše cesta klesala čím dál prudčeji. Krátce jsme se zastavili u informační tabule s mapou, vedle které stál sloup s malou vrtulí. Mrkli jsme na mapu, která nám ale moc nepomohla a pak jsme hučící větrák, vyrábějící snad elektrický proud pro osvětlení na sloupu, opustili.

Trojmezí CZ-PL-SK - 09 - cesta na trojmezí - most Valy kysucké dálnici D3 a info tabule se žlutou značkou

O kousek dál v zatáčce nás čekalo nejprudší klesání, které skončilo až na rozcestí Nad Čiernym. Měli jsme polovinu cesty za sebou a zároveň jsme se ocitli na československé hranici, což nám potvrdila i zelená šipka, ukazující do vedlejšího státu.

Trojmezí CZ-PL-SK - 13 - cesta na trojmezí - rozcestí Nad Čiernym

My jsme však pokračovali po rovině a žluté trase, která přesně kopírovala státní hranici. Šli jsme po dně údolí, na české mýtině vlevo jsme zahlédli pasoucí se srnku, zatímco ze slovenské strany byly slyšet auta vysoko nad námi, ale most již nebyl vidět.

Trojmezí CZ-PL-SK - 17 - cesta na trojmezí - rovina za rozcestím na dně údolí

Když silnička začala zase mírně stoupat, objevil se první dům osady Za vrškem, v níž nás nejvíce zaujala garáž autoservisu. Trochu jsme nechápali, kdo si sem jezdívá spravovat auta, když sem byl vjezd povolen jen místním obyvatelům. Cesta stále vedla nahoru a za osadou jsme potkali manželský pár, ubytovaný ve stejném penzionu v Bocanovicích.

Trojmezí CZ-PL-SK - 19 - cesta na trojmezí - začátek stoupání na trojmezí u autoservisu

Letmo jsme se pozdravili a o kousek dál jsme přišli k ohradě s ovcemi. To byl vděčný objekt pro naše několikaminutové pozorování, v němž nás rušil opodál štěkající bílý pes. Tomu se zřejmě nelíbilo, že se takoví cizinci dívali na jeho ovečky a ještě k tomu chodili skrz jeho farmou.

Trojmezí CZ-PL-SK - 21 - cesta na trojmezí - dům u farmy a vpravo ovce

Když jsme se vydali dál, tak jsme se modlili, aby k nám šelma nepřiběhla, naštěstí se pes spokojil se štěkotem. Za farmářským domem stoupání skončilo a po sto metrech jsme už uviděli český altánek na trojmezí. Na nic jsme nečekali a vydali se po louce rovnou k němu.

Trojmezí CZ-PL-SK - 26 - cesta na trojmezí - u trojmezí na české straně

Minuli jsme chatu se zavřeným občerstvením a sešli dolů k přístřešku, kde jsme si chvíli odpočinuli. Pak jsme začali obcházet jednotlivé žulové monolity, které byly na trojmezí roku 1995 umístěny. Začali jsme pochopitelně tím s vyrytým českým znakem, stojícím pár metrů od altánu.

Trojmezí CZ-PL-SK - 41 - Trojmezí - posezení v českém altánu

U jehlanu jsme se vyfotili, mrkli se na nedaleký rozcestník a přesunuli se k polskému monolitu s typickou orlicí, vzdáleném sotva dvacet metrů od toho českého. Dalšího dravce jsme našli na opodál stojícím červenobílém sloupu s oválným státním znakem a nechyběl ani rozcestník. Líbil se nám přístup na trojmezí s polské strany v podobě dlouhého dřevěného chodníku se schody, kopírující státní hranici s naší republikou. 

Trojmezí CZ-PL-SK - 34 - Trojmezí - vpravo PL, vlevo CZ

Následně jsme na této straně marně hledali slovenský jehlan, za nímž jsme se museli vydat přes hluboký kaňon. Ještě před několika lety bychom na druhou stranu pohodlně přešli přes dřevěný most, jenže ten dlouho po výstavbě nevydržel a spadl. Jeho pozůstatky jsme ještě našli na okraji srázu, po němž jsme krkolomně sestoupili dolů do kaňonu, jímž líně tekl přítok Gorilova potoka.

Trojmezí CZ-PL-SK - 55 - Trojmezí - pohled z SK přes potok na CZ a PL vpravo

Jeho vody sotva omývaly betonový sokl, na němž se tyčil malinký jehlan, označující skutečný bod styku tří zemí. Byli jsme rádi, že jsme jej viděli, nicméně nám ještě pořád zbývalo spatřit třetí monolit. Museli jsme se vydrápat jako kamzíci nahoru na slovenskou stranu a kolem informačních tabulí s mapami jsme přišli k několika altánům.

Trojmezí CZ-PL-SK - 43 - Trojmezí - skutečný trojmezník v potoce

Nicméně více přístřešků neznamenalo, že by se sem zrovna hrnuly davy turistů, možná za to mohl chybějící most. Podle zpráv od synka, který se z trojmezí vydal po modré značce pro slovenskou kešku u zmíněného dálničního mostu Valy, byla stezka od našich sousedů poměrně zarostlá a neprošlapaná. Kousek od altánků se tyčil monolit se slovenským znakem, který jsme si samozřejmě vyfotili a prohlédli. Jeho osamocené umístění nám připadalo, jakoby se od nás a Poláků chtěli Slováci distancovat.

Trojmezí CZ-PL-SK - 50 - Trojmezí - jehlan s altány na slovenské straně a pohled přes potok na CZ a PL

Po chvilce jsme se vrátili přes koryto potoka, kde synek předtím odlovil keš, na českou stranu a vzápětí jsme se vydali na zpáteční cestu do Hrčavy. Zatímco my jsme šli stejnou trasou po žluté značce a museli překonat nepříjemné stoupání, syn se rozhodl vzít to přes polskou obec Jaworzynka. Zde postupně odlovil čtyři keše a po červeno-zelené trase se vrátil do Hrčavy. My jsme na něj už půlhodiny čekali v hospůdce U Sikorů, kde jsme si zatím dali pivo a kofolu.

Hrčava - restaurace a studna U Síkorů

Když pak synek dorazil, dal si horkou česnečku a kofolu. Přišel právě včas, protože se venku zatím spustil vytrvalý déšť, který neustal až do rána. Po malém občerstvení jsme se tedy skrápěni kapkami vody rychle vrátili k autu na parkovišti a odjeli zpět do Bocanovic, kde jsme byli ubytováni v penzionu U Maryny.

Trojmezí CZ-PL-SK - 47 - Trojmezí - info tabule na slovenské straně

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Hrcava_-_trojmezi_Cesko_-_Polsko_-_Slovensko/

Historie :

Poblíž obce Hrčava se nachází místo, kde se potkávají hranice tří států, tzv. Trojmezí. Místo je výjimečné tím, že z vrcholu asi 606 m n. m. je vidět panorama krajiny tří států, České, Slovenské a Polské republiky. Trojmezní bod je nejnižším bodem polsko - české hranice a nachází se v korytě potoka. Od roku 1995 je toto místo označeno třemi žulovými monolity (český má nadmořskou výšku 555,04 m, polský 556,17 m a slovenský 557,61 m).

Historie čerpána z webu

http://www.kudyznudy.cz

Trojmezí Česko - Polsko - Slovensko je držitelem tří turistických zámek :

České s číslem 1782

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/trojmezi-cesko-polsko-slovensko-c1782

Polské s číslem 181

http://www.znaczki-turystyczne.pl/znaczkowe-miejsca-turystyczne/trojstyk-granic-polska-slowacja-czechy-c181

Slovenské s číslem 699

http://www.turisticke-znamky.sk/info/znamky/704/699

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 



Statistiky

Online: 1
Celkem: 80934
Měsíc: 6069
Den: 168