Přírodní památku Cigánské zmoly nedaleko Olomouce jsme navštívili v rámci jednoho podzimního výletu, kdy nám příroda nabídla krásné počasí bez mráčků a větrů, vybarvené listí na stromech a minimální počet turistů na trase. Tehdy jsme využili služeb našeho francouzského stříbrného povozu, svezli se linkovým autobusem a dokonce jsme se uvelebili ve vlaku. Začali jsme ve Velkém Týnci, poté jsme došli do vesnice Přestavlky u Tršic a zmíněná přírodní památka na nás čekala za obcí Krčmaň, kam nás dovedla zelená turistická značka.

Nejprve jsme posvačili v lokalitě U bílých hlin a když jsme se najedli, tak jsme po pěkné polní cestě jsme zanedlouho dorazili k velké orientační tabuli, na níž jsme si prohlédli mapu Strejčkova lomu a jeho okolí. Zjistili jsme, že se nacházíme kousek od zajímavé lokality s názvem Cikánské zmoly. Na nic jsme nečekali a vydali se k nim. Na jedné straně cesty pole, na druhé pak křoví a keře, které by věrohodně obstály v pohádce O šípkové Růžence. Dokonce se tu a tam objevily červené plody šípků, lesknoucí se na poledním sluníčku, které ještě v říjnu mělo řádnou sílu.

A když už se objevilo místečko, kudy bychom do zmol mohli vkročit, museli bychom jako kamzíci sešplhat dolů z prudkého srázu. Až později jsme si uvědomili, že kdybychom  uhnuli před chvílí doprava, došli bychom ke zmolám z mnohem příjemnější strany. Ale i tak se nám o něco dál podařilo proklouznout křovinami na vyšlapanou cestu, sloužící možná prasátkům či jiným lesním obyvatelům zdejšího kraje. Stezka nás dovedla k prvním zmolám, valům, kopečkům menším i větším a dalším nerovnostem zemského povrchu, kterými jsme museli zvolit příhodnou cestu.

Zmoly byly porostlé nízkou trávou, která byla ve stínu ještě pokrytá rosou, ale krásně se zelenala, podobně jako u sousedů v Německu či Rakousku. Dalšími zástupci flory ve zmolách byly stromy rozličného druhu a právě proto měly různou barvu. Žluté, okrové, červené či hnědé zbarvení dřevěných bohatýrů doplňovala právě zelená tráva posypaná stromovým listím a celek, který jsme měli před sebou by na plátně nevykreslili ani ti nejlepší malíři své doby. Taková to byla nádhera. A kdybychom zde byli na jaře, nabídla by nám krajina zase jiné pokochání se přírodními krásami, jelikož se v tuto dobu daří konikleci velkokvětému, bělozářce větevnaté, lnu žlutému nebo hvězdnici chlumní.

Když jsme překonali část zmol, jejichž zvlněný reliéf vznikl jako následek dávné těžby vápence, přišli jsme na jakousi rovinku, na které by cikáni klidně mohli tábořit, ale nikdo zde nebyl. Z plošiny se cesta svažovala do jakéhosi kráteru, kde tráva ustoupila a odhalila kameny a malou skalku. Připadali jsme si v jakémsi středu Cikánských zmol, kde jsme se chvíli zdrželi. Rozhodně jsme zde ale nebyli pionýry, kteří místo objevili, protože na skalku někdo bílou barvou napsal datum 12.září 2010 a slova miluji Tě. Pak jsme kráter opustili a vystoupali zpět na plošinu.

Následně jsme pokračovali dál, kde jsme již našli více méně rovinatější část zmol. Ocitli jsme se již také na jejich okraji u cesty, odkud bychom měli o mnoho pohodlnější přístup. Začali jsme hledat východ ze zmol, ale místo toho jsme znova došli na plošinu u kráteru. Nedalo se nic dělat, museli jsme vstoupit na cestičku pro kamzíky, stoupající na jedné straně nad již známým kráterem a na druhé nad další dírou, ještě větší než jsme doufali. Stezka nás dovedla do nových míst Cikánských zmol a dala jim tak nový, ještě masivnější rozměr.

Dole pod námi byla další plošina s vyhaslým ohništěm, potvrzující skutečnost, že zde nikdo kromě nás není a budeme se muset spolehnout sami na sebe. Dolů jsme odmítli sestoupit a tak jsme riskli další prodírání mezi křovinami a vyplatilo se nám to, protože jsme po chvilce vyšli opět na pole. Cigánské zmoly jsme tedy měli za sebou a i když se nám v této krásné lokalitě líbilo, odpověď na otázku, jak dostala svůj netypický název, jsme zase nedostali. Mohli jsme se jen domnívat, že u Krčmaně někdy v minulosti romští kočovníci tábořili, protože do města nebývali pouštěni.

Podél zmol na této straně žádná pěšina nevedla, pohodlná cesta vedla na druhém konci prolákliny a tak jsme kráčeli podél keřů a následně po poli, až jsme došli na silnici, vedoucí zpět do Krčmaně. Alespoň jsme se dozvěděli, odkud přijel velký traktor, který jsme u této vesnice potkali. Na asfaltu jsme si oklepali naše obutí a vydali se do Grygova. Chcete-li vědět, jak celý náš výlet probíhal, mrkněte se do sekce Velké povídání o výletech a vyhledejte si článek Jak jsme šli pěšky z Velkého Týnce do Grygova. A nezapomeňte prosím napsat pod články komentáře, děkujeme. Pomůžete tak ostatním turistům získat aktuální informace o tomto místě. Děkujeme. Snad vás tento článek inspiroval k návštěvě úrodné Hané….

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Krcman_-_prirodni_pamatka_Cikanske_zmoly

Historie :

Přírodní památka Cigánské zmoly se nachází v nadmořské výšce od 230 do 251 metrů, přibližně 2,5 km severozápadně od obce Krčmaň. Její zvlněný reliéf vznikl jako následek dávné těžby vápence. V současnosti je oblast již mnoho desítek let průmyslově nevyužívaná, a proto zde mohlo dojít ke vzniku jedinečných teplomilných společenstev vázaných na vápencové podloží. Z tohoto důvodu byla lokalita navržena k vyhlášení jako přírodní památka.

Ze vzácných rostlinných druhů se zde daří např. konikleci velkokvětému, bělozářce větevnaté, lnu žlutému nebo hvězdnici chlumní. Od roku 2003 je zde prováděno pravidelné kosení trávy a kácení náletových dřevin. Ve stejném roce zde byl objeven střevíčník pantoflíček, jehož populace je od roku 2004 pravidelně monitorována, stejně jako populace koniklece velkokvětého, který si jej Krčmaň začlenila do svého znaku – tři rostliny koniklece v něm značí tři zdejší významné lokality jeho výskytu: U Strejčkova lomu, U bílých hlin a Cigánské zmoly.

V roce 2011 byl vybudován nový biokoridor, který spojuje lokalitu Strejčkova lomu a Cigánských zmol. Tyto původně izolované lokality, oddělené zemědělsky obhospodařovanými plochami, by tak do budoucna mohly mít větší šanci pro zachování vzácné flóry i fauny.

Historie čerpána z webu

https://botany.cz/cs/ciganske-zmoly/

Přírodní památka Cigánské zmoly nemá turistickou známku.