Každý z nás má rád svou postel či lože, na které je zvyklý. Ví, jak se na něm cítí, jak se na něj uléhá, těžko si zvyká na cestách na jiné. A přece si zvykne, prostě to chce čas. Jak se však leží na loži kamenném, ví dnes jen velice málo lidí. Jedno takové jménem Adamovo lože se nachází nedaleko zámku Hrubá Skála a jedná se o uměle vytvořený skalní útvar v Hruboskalském skalním městě.

Poprvé jsme si ho prohlédli během dovolené v Českém ráji, když jsme tímto kouzelným uskupením skal procházeli. Tehdy jsme naším plechovým ořem přijeli k zámku Hrubá skála, minuli placené parkoviště a zaparkovali jej v lese zdarma na malém plácku. Vzápětí jsme se vydali po úzké asfaltové silničce vstříc krásám zdejšího kraje, přičemž jsme kráčeli po žluté a červené trase. 

Po pouhých 100 metrech jsme dorazili na odbočku zvanou U Adamova lože, kde se obě turistické trasy rozbíhaly každá jiným směrem a abychom to neměli tak jednoduché, přidala se k nim ještě modrá barva. Právě po ní jsme se vydali prozkoumat již zmíněné Adamovo lože. Ne snad, že by jsme již byli unaveni a potřebovali si lehnout, ale lákalo nás poznat o co vlastně jde.

U rozcestníku jsme sestoupili po asi po patnácti pískovcových schodech na malou plošinu s několika stromy a záhy jsme vešli do sotva metr úzké skalní průrvy. Pěšinu brzy vystřídaly další kamenné schody, jichž tentokrát bylo podstatně více a které nás dovedly na malé prostranství, obklopené strmými skalními stěnami. Pak jsme ho spatřili, to studené, kamenné lože, zvané Adamovo.

Vytesal jej tady na konci 18. století turnovský sochař a řezbář Jan Chládek mladší, místní umělec, autor mnoha plastik, církevních soch a dřevěných řezeb. Stalo se tak na příkaz Františka Adama z Valdštejna, který se zotavoval u svého bratra Josefa na zámku Hrubá Skála po tureckých válkách. Jak jsme však z historie místa zjistili, v minulosti možná tak studené nebylo, neboť bylo zahříváno milenci, kteří se tu prý scházeli. 

Turnovský sochař Chládek zde totiž do skály vytesal oltář lásky, vedle kterého stála nahá milenecká dvojice a reliéf byl zakončen soškou Amora. Naproti byla vytesána široká pohovka, pod níž se choulili dva lvi, nicméně jsme z těchto věcí toho už moc neviděli. Reliéfy oltáře a pohovka totiž byly již ve velmi špatném stavu, jelikož za ty dlouhá léta měkký pískovec postupně podléhal zubu času a intenzivně na něj působila eroze.

V minulosti na tom také měla podíl vrchnost z Hrubé Skály, kterou reliéfy dvou nahých postav pobuřovaly a tak bylo nařízeno jejich odstranění, čemuž se podařilo alespoň částečně zabránit. Jak jsme sami mohli vidět, někteří návštěvníci se na zkáze doslova podepsali svým bezohledným jednáním. Z Adamova lože a oltáře lásky jsme tak shlédli jen skromné zbytky a i obě nahé postavy milenců byly sotva viditelné.

Když jsme si tak Adamovo lože prohlíželi, připadalo nám nějaké povědomé, ačkoliv jsme zde byli poprvé. Po chvilce přemýšlení jsme si vzpomněli, že jsme pohovku viděli v pohádce Bajaja, který na loži přespával i se svým mluvícím moudrým koněm. Nicméně nám vrtalo hlavou, jak se sem onen oř dostával, když sem z obou stran vedly jen úzké průchody, což nám zůstalo záhadou.

Potom jsme zamířili k informační tabuli, kde jsme dozvěděli spoustu dalších faktů z historie Adamova lože, ze které nás zaujala pověst o tom, že se zde sloužily bratrské mše či dokonce, že zde Adamité konali orgie. Kvůli tomu byl do skály vytesán nápis Bible Kralická z boží vůle jest, byla a bude, ale jak se ukázalo, vše byl jen výmysl. Po přečtení informací jsme nezapomněli odlovit zdejší kešku, jednu z mnoha během tohoto pěšího výletu.

Když jsme si vše prohlédli, prodrali jsme se skalní průrvou a podél dalších návštěvníků zase zpět na rozcestí a po žluté pokračovali dále do lázní Sedmihorky. Co jsme zde viděli se již dočtete v jiných článcích, ovšem pokud máte zájem zjistit podrobnosti našeho výletu najednou, vyhledejte v sekci Velké povídání o výletech článek z hruboskalského skalního města a dozvíte se víc.

Podruhé jsme Adamovo lože navštívili v rámci třídenního pobytu v okolí Turnova, když jsme byli ubytováni v soukromí v Karlovicích, kam nás zavedly pracovní povinnosti. Tehdy jsme vlakem odjeli do Turnova, vystoupali k rozhledně Hlavatice, podívali se na hrad Valdštejn, Kopicův statek, zříceninu Kavčiny a pak nás široká lesní cesta dovedla do arboreta Bukovina.

Odtud jsme po úzké silničce přišli až k odbočce na Adamovo lože, nicméně jsme jej zatím pouze minuli a pokračovali až na zámek Hrubá Skála. Potom jsme se vrátili zpět, minuli místo, kde jsme o čtyři roky dříve parkovali a po známých schodech jsme sestoupili na malé prostranství, obklopené strmými skalními stěnami. Prohlédli jsme si vše poctivě jako minule, ale za tak krátkou dobu se toho na zajímavých reliéfech moc nezměnilo.

Zdrželi jsme se zde několik minut a poté jsme se zase skalní průrvou vrátili zpět na rozcestí a posadili se na lavičku u směrových šipek. Chvíli jsme si zde po celodenním putování odpočinuli a po krátkém občerstvení jsme stejně jako minule pokračovali po žluté značce do Sedmihorek. I o této naší druhé návštěvě se dočtete v sekci Velké povídání o výletech, kde na vás čeká článek z úchvatného Českého ráje.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Hruboskalsko_-_skalni_utvar_Adamovo_loze/

Historie :

Skalní sluj Adamovo lože se nachází asi 300 metrů od zámku Hrubá Skála. Nechal ji zde vytesat František Adam z Valdštejna (1759-1823), bývalý voják a později velmi nadaný a pilný botanik, který se zotavoval u svého bratra Josefa na zámku po tureckých válkách (1787-1789). Takzvanou Venušinu sluj vytesal na jeho zadání turnovský sochař a řezbář Jan Chládek mladší, místní umělec, autor mnoha plastik, církevních soch a dřevěných řezeb. Do pískovcové skály Jan Chládek mladší vytesal na jedné straně soutěsky oltář lásky, vedle kterého stála nahá milenecká dvojice - oltář byl na vrcholu zakončen soškou Amora a bývá někdy také přezdíván jako Evino lože. Naproti oltáři lásky byla vytesána široká kamenná pohovka, pod níž se choulí dva lvi. Přesahující skálu kryjící lože, symbolicky podpírá u pohovky dvojice tesaných sloupů.

Ke sluji se dostanete buď po červené turistické značce po silnici k rozcestníku u Adamova lože nebo stačí sejít od parkoviště u zámku Hrubá Skála Myší dírou a napojit se na modrou značku, která slují prochází. Z obou stran vedou do sluje schody skrz úzký přitesávaný skalní průchod. Reliéfy oltáře a pohovka jsou dnes však již ve velmi špatném stavu. V minulosti na tom měla podíl vrchnost z Hrubé Skály, kterou reliéfy dvou nahých postav pobuřovaly a tak bylo nařízeno jejich odstranění, čemuž se podařilo alespoň částečně zabránit. Za dlouhá léta také měkký pískovec postupně podléhal zubu času a intenzivně na něj působila eroze. Bohužel i někteří návštěvníci se na zkáze doslova podepisovali. Samotné lože bylo ohrazeno dřevěným zábradlím, aby se alespoň částečně zamezilo dalším škodám. Z Adamova lože a oltáře lásky tak dnes zbývají jen skromné zbytky a i obě nahé postavy milenců jsou sotva viditelné.

Snad k dokreslení romantiky tohoto místa vznikla pravděpodobně za první republiky pověst o tom, že se zde sloužily bratrské mše či dokonce, že zde Adamité konali orgie, k podpoře tohoto tvrzení byl do skály vytesán nápis "Bible Kralická z boží vůle jest, byla a bude" - vše je však jen výmysl lidové slovesnosti. Kolem zámku se natáčela filmová pohádka o princi Bajajovi (1971) a tak ani romantické Adamovo lože neuniklo pohledu kamery. Bydlel zde i se svým moudrým koněm princ Bajaja a na loži přespával a převlékal se. Jak se sem však kůň dostával, zůstává tak trochu záhadou, když z obou stran vede do sluje jen úzký přitesávaný průchod.

Historie čerpána z webu

http://www.interregion.cz/

Adamovo lože nemá turistickou známku.