Jeden z vrcholů Rusavské hornatiny Hostýn byl naším cílem během jednoho květnového výletu, který jsme celý strávili v okolí této svaté hory. Jako výchozí bod ke zdolání Hostýna jsme si vybrali místo asi 700 metrů za obcí Chvalčov, kde jsme na malém parkovišti nechali naše stříbrné autíčko. Než jsme se vydali nahoru, přečetli jsme si pár zajímavostí z informační tabule, přičemž rozcestník nad naším vozem hovořil o tom, že nás od cíle dělí jen dva kilometry, o nutnosti zdolat 336 výškových metrů však milosrdně pomlčel.

Vzápětí jsme opustili jako vzorní žáci místo zvané Chvalčov - Lesní škola a vykročili vzhůru za poznáním význačného poutního místa. Naše červená značka nás za krásného slunečného počasí zavedla ihned do lesa, plného smrkových stromů a ihned začala stoupat. Lesní cesta se prakticky záhy změnila v pouhou stezku, jenž nás vedla někdy mezi menšími smrkáči, jindy podél statných urostlých stromů, které nás milostivě chránily před paprsky slunce. Několikrát jsme se museli zastavit a doplnilt tekutiny z našeho batohu.

Záhy jsme stanuli u sedmého zastavení naučné stezky Příroda Hostýnských vrchů, jejichž šest dalších tabulí nám zpříjemnilo náročný výstup. Konečně jsme dorazili na horu Hostýn, kterou tvoří dva vrcholy, vyšší severní s rozhlednou a větrnou elektrárnou a západní vrchol s poutním chrámem a řeholním domem. Nejprve jsme zamířili na severní stranu, ale než jsme k rozhledně došli, prohlédli jsme si řadu jiných zajímavostí. Nejprve to byla křížová cesta, kterou zde nechal postavit slavný architekt Dušan Jurkovič a pak jsme přišli ke hřbitůvku s rotundou.

Odtud jsme se vydali na nejvyšší bod Hostýnu, na kterém byla roku 1898 Maticí svatohostýnskou postavena kamenná rozhledna. Zároveň s vyhlídkovou věží se před námi objevil 32 metrů vysoký větrák, hyzdící posvátné místo od roku 1994. Brzy jsme přišli až ke kamenné krásce, jejíž zdi byly 70 - 100 centimetrů silné a vyfotili si ji. Naštěstí zde nebylo mnoho lidí, takže jsme si věž mohli v klidu prohlédnout a přečíst si nápis na základním pískovcovém kameni, kterého se dotkl sám císař a král František Josef I. 1. září 1897.

Pod tímto kamenem jsme spatřili mramorovou desku s nápisem Ku poctivosti sv. Kříže P. N. Ježíše Krista založeno při návštěvě císaře a krále Františka Josefa I. L. P. 1. IX. 1897. Povšimli jsme si také okrouhlých oken, které malbou na sklo vyzdobil malíř Škarda z Brna. Následně jsme již vstoupili do přízemí věže a ocitli se tak v kapli sv. Kříže. V pokladně jsme si koupili vstupenky, výroční a běžnou turistickou známku v první verzi a dostali jsme také razítko do památníku. Potom jsme si zde prohlédli oltář, mramorový kříž a pískovcovou sochu Panny Marie Bolestné.

Vzápětí nás čekalo točité železné schodiště, po němž jsme vystoupali do místnosti, v níž se nacházelo první hostýnské muzeum. Zde jsme seznámili s podrobnou historií věže, která bývala kdysi skoro dvakrát vyšší a pak jsme se již vydali na vyhlídkovou plošinu ve výšce dvanácti metrů. Z krytého ochozu jsme shlédli především okolní Hostýnské vrchy, náš dopolední cíl město Bystřici pod Hostýnem a v dálce rovinatou Hanou. Po chvilce kochání jsme sešli po šedesáti schodech dolů a obešli věž vysokou patnáct metrů kolem dokola.

Během obhlídky jsme na jižní straně našli vchod do kaple s ručně kovanými železnými dveřmi od uměleckého kováře pana Skřehoty z Bystřice pod Hostýnem. Odlovili jsme zde také kešku a pak jsme se již vydali směrem k bazilice a za dalšími zajímavostmi Svatého Hostýnu. Chcete-li vědět, jak probíhalo celé naše putování, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech článek Jak jsme se z Chvalčova vydali na Hostýn, který vám prozradí další podrobnosti. A nezapomeňte napsat pod články komentáře, související s daným místem. Děkujeme.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Hostyn_-_rozhledna_cisare_Frantiska_Josefa_I./

Historie :

Rozhledna na Svatém Hostýnu byla postavena v letech 1887 - 1888 díky obětavosti pana Cibulky, který se zabýval myšlenkou oživit malebné prostředí okolních lesů a hor. Již v červnu 1897 se začalo stavět a zdi byly už dost vysoké, když v noci 29. července strhla velká vichřice. Bouřka, liják a zuřící severák úplně zničily novou stavbu, přesto se podařilo sehnat další peníze na výstavbu.

U příležitosti čtyřdenních manévrů rakousko-uherské armády navštívil Svatý Hostýn 1. září 1897 vzácný poutník - císař František Josef I., který podepsal zakládající listinu rozhledny, dotkl se základního kamene, jenž byl ještě téhož dne posvěcen Dr. Antonínem Cyrilem Stojanem a vsazen do zdi kaple. Celou stavbu kaple a rozhledny provedl architekt podle návrhu a představ P. Cibulky a celkový náklad činil asi 18 tisíc zlatých.

Půdorys rozhledny tvoří dva nestejně velké kruhy zdiva z tvrdého hostýnského kamene. Větší půdorys má průměr kolem sedmi metrů, menší asi tři metry. Tloušťka zdiva je 70 cm až jeden metr. Vchod na rozhlednu je ze severní strany, kde je umístěno točité železné schodiště vedoucí do místnosti prvního hostýnského muzea a dále na vyhlídkovou terasu, která byla původně otevřená. Výška zděné části rozhledny byla 12,10 m.

Nad střechou otevřené vyhlídky čněla na jižní straně štíhlá dřevěná nadstavba ukončená malou věžičkou. Na ní se otáčel pozlacený obraz Panny Marie Hostýnské a nad ním zářil kříž. Celková výška až po vrchol kříže byla 27 metrů. Dnes je rozhledna vysoká asi patnáct metrů. Protože dřevěná část vrchní nadstavby, zvaná malá rozhledna, byla vlivem drsného hostýnského počasí několikrát velmi poškozena, že hrozila zřícením, rozhodla 13. září 1915 odborná komise snést kříž a sochu Panny Marie, vrchní dřevěnou část rozebrat a odstranit, spodní stříšku nad terasou doplnit a opravit.

Pod rozhlednou v přízemí je kaple Svatého kříže. Vchod z jižní strany tvoří ručně kované železné dveře, které jsou dílem uměleckého kováře pana Skřehoty z Bystřice pod Hostýnem. Uvnitř naproti dveří stojí oltář a nad ním pískovcová socha Panny Marie Bolestné a mramorový kříž. Zhotovil jej mistr Ferdinand Neumann z Kroměříže a osadil na místo 22. června 1898. Okrouhlá okna vyzdobil sklomalbou B. Škarda z Brna.

Dne 14. září 1898 byla kaple Svatého kříže posvěcena a první mši svatou v ní sloužil její zakladatel P. Cibulka aby, jak píše - svatý kříž, jejž vštípili sv. Cyril a Metoděj, posilnil a potěšil věřící a aby svítilo světlo milosti a slávy ctitelům Panny Marie Hostýnské. Původní účel i podoba věže se později několikrát měnily.

Za první republiky byla snesena věžička a k rozhlížení zbyla jen hlavní terasa překrytá jehlancovou střechou.  Mezi roky 1957 až 1971 stavba sloužila jako retranslační stanice pro dálkový přenos televizního signálu a nebyla návštěvníkům přístupná. Tento stav trval až do 18. července 1987, kdy mohli na rozhlednu opět vystoupit první turisté. Tehdy se také opětně změnil vzhled věže. Vyhlídkový prostor byl opatřen skleněnými okny a zakryt plochou střechou opatřenou kovovým zábradlím. V této podobě rozhledna oslavila i své stoleté jubileum.

Na přelomu let 2002/2003 byla provedena rekonstrukce rozhledny za účelem jejího využívání jako důležitý bod integrovaného záchranného systému. Byl zpevněn obvodový plášť, byla zcela obnovena horní dřevěná nástavba včetně ocelové konstrukce a oken.

Historie čerpána z těchto stránek :

http://www.hostyn.cz/rozhledna.html

Rozhledna císaře Františka Josefa I. na Hostýně je držitelem turistické známky č.2395.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/rozhledna-na-svatem-hostyne-c2395