Hruboskalsko - rozhledna Hlavatice
Rozhledna Hlavatice vznikla na ostré pískovcové skále, kterou jakoby někdo pro tento účel vytvořil na konci hruboskalského hřebene nad městem Turnov. Vyhlídka zde vznikla z iniciativy turnovských turistů roku 1894 a zpočátku na ni mohli návštěvníci vystoupat po přímém dřevěném schodišti s ocelovým zábradlím. Samotné otevření vyhlídky bylo samozřejmě jako vždy v té době spojeno s velkou slávou, ale již pár let po zprovoznění nastaly problémy s dřevěným schodištěm, které vystavené nepřízni počasí chátralo a muselo se často a pravidelně opravovat.
Rozhlednu Hlavatice, jenž byla vybudována v letech 1892 - 1894 na skále, jsme poprvé navštívili v rámci dovolené v Českém Ráji, během které jsme byli ubytováni v Tatobitech v rodinném domku s výhledem na hrad Trosky. Jeden z úžasných dní naší týdenní dovolené jsme strávili v Hruboskalském skalním městě a tak jsme nemohli vynechat ani návštěvu Hlavatice. Ke skalní krásce s točitým schodištěm na okraji skalního hřebenu nad Turnovem jsme tehdy přišli od kilometr vzdáleného hradu Valdštejn.
Jelikož tehdy právě probíhaly letní prázdniny, docela nás překvapilo, že jsme rozhledny byli úplně sami. Stánek se suvenýry a občerstvením pod rozhlednou byl zavřený, takže jsme byli rádi, že jsme si turistickou známku Hlavatice koupili již o den dříve v informačním centru v Turnově. Následně jsme si na lavičku u stánku odložili věci a vzápětí jsme se po 36 schodech z plechu a dvou z kamene vydali na vrchol krásné skalní vyhlídky, odkud jsme se pokochali dalekým výhledem do kraje.
Viděli jsme třeba Turnov, Ještěd, Kozákov a další krásy nejen Českého Ráje, jejichž rozpoznání jsme měli snadnější díky měděným orientačním tabulkám. Když jsme se vyhlídkou dostatečně nasytili, syn odběhl dolů pod rozhlednu pro kešku, kterou po chvilce hledání přece jenom našel. Když se spokojený vrátil, sebrali jsme svoje batohy s věcmi a vrátili se zpět ke hradu Valdštejn, odkud jsme dále pokračovali k zámku Hrubá Skála. O tomto putování však pojednávají již jiné moje články, tak si je také přečtěte.
Podruhé byla skalní krasavice naším cílem v rámci třídenního pobytu v okolí Turnova, když jsme byli ubytováni v soukromí v Karlovicích, kam nás zavedly pracovní povinnosti. Druhý den po snídani jsme se vydali pěšky na zdejší vlakové nádraží, kterým jsme jeli jednu zastávku do Turnova. Když jsme z vlaku vystoupili, narazili jsme na rozcestník s několika šipkami a jeden z ukazatelů nám hlásal, že je rozhledna Hlavatice od nás vzdálená pouhé dva kilometry, což zdánlivě vypadalo jako velmi snadný úkol pro naše nohy.
Jenže když se řekne dva kilometry, nemusí to nutně znamenat dva kilometry, protože některé měří i čtyři či více a to byl i tento případ. Prakticky celou cestu jsme totiž šlapali do pořádného kopce a když se konečně skála s vyhlídkou před námi objevila, docela se nám ulevilo. Věděli jsme totiž, že od rozhledny nás už bude čekat příjemná procházka po hruboskalském hřebeni. Pod skálou jsme narazili na obrovskou informační tabuli, kde jsme se ale nijak nezdržovali, neboť jsme fakta z historie rozhledny znali už od minulé návštěvy.
Ceduli jsme pouze minuli a jali se vyšlapat poslední schodiště k vyhlídce. Během výstupu jsme obdivovali kolmou stěnu skalní krasavice, zakončenou vyhlídkovou vybetonovanou plošinou, na níž již postávali rychlejší šťastlivci. A další turisty jsme potkali na plácku pod věží a že jich tedy nebylo zrovna málo ! Jaký to byl rozdíl od minulé návštěvy o čtyři roky dříve, kdy jsme zde i během letních prázdnin byli úplně sami. Po náročném výstupu jsme si chvíli odpočinuli a pak se vydali nahoru na vyhlídku, která se mezitím trochu vylidnila.
A tak jsme se opět pokochali pohledem na samotné město Turnov, z něhož jsme sem přišli, či řeku Jizeru, Maloskalsko, Ještěd a hřeben Kozákova. Potom jsme sestoupili dolů a chvíli jsme přemýšleli, jestli si něco nekoupíme ve stánku, který byl tentokrát otevřený, ale všechno jsme měli sebou. V tu chvíli jsme zde byli opět skoro sami, všichni lidé již odešli pryč, ale stejně jsme se zde již déle nezdržovali a pokračovali směrem na rozcestí U Konic a poté na hrad Valdštejn. I o této naší druhé návštěvě se dočtete v sekci Velké povídání o výletech, kde na vás čeká článek z úchvatného Českého ráje.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Hruboskalsko_-_rozhledna_Hlavatice/
Historie :
Rozhledna Hlavatice vznikla na ostré pískovcové skále, kterou jakoby někdo pro tento účel vytvořil na konci hruboskalského hřebene nad městem Turnov. Vyhlídka zde vznikla z iniciativy turnovských turistů roku 1894 a zpočátku na ni mohli návštěvníci vystoupat po přímém dřevěném schodišti s ocelovým zábradlím. Samotné otevření vyhlídky bylo samozřejmě jako vždy v té době spojeno s velkou slávou, ale již pár let po zprovoznění nastaly problémy s dřevěným schodištěm, které vystavené nepřízni počasí chátralo a muselo se často a pravidelně opravovat.
Proto došlo v roce 1908 k jeho výměně, dřevěná konstrukce přímých schodů, vedoucích z plošiny u skály, byla nahrazena ocelovým točitým schodištěm. To se vlastně zachovalo, ve své původní podobě, díky dobré údržbě a nátěrům až do dnešních dnů. V době rekonstrukce schodiště přibyl k rozhledně i zděný stánek s občerstvením. Ten si za první republiky pronajal k užívání a přivýdělku do důchodu pan Jan Kos, aktivní turista, průvodce a velký znalec krajiny Českého ráje.
Ten zde nabízel nejen občerstvení, ale i turistické suvenýry a vystavoval zde i rozsáhlou sbírku autogramů význačných osobností, které měl tu čest provázet na jejich toulkách nejen po Českém ráji. Díky velkému zájmu turistů byl zboku zděného stánku postaven i dřevěný prosklený přístavek pro zákazníky, aby se mohli v případě nepříznivého počasí ukrýt. Zděný stánek s občerstvením občas funguje v turistické sezóně i dnes. Vyhlídka je opatřena měděnou orientační tabulí s názvy objektů, které vidíte před sebou.
Historie čerpána z webu
Rozhledna Hlavatice je držitelem turistické známky č.1466.
https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/cesky-raj-hlavatice-c1466
