Na začátku jedné z mnoha krásných dovolených v Českém ráji jsme se jeli podívat na několik zajímavostí v centru města Jičín. Naše zelené auto jsme zaparkovali nedaleko zámku, do něhož jsme se vzápětí vydali. Po jeho prohlídce jsme vyšli ven na rozlehlé Valdštejnovo náměstí a zamířili k nedaleké Valdické bráně, jenž zde byla postavena v letech 1568 - 1578 jako součást městského opevnění. Před námi se tyčila 52 metrů vysoká hranolová věž s jehlancovou střechou, pod níž jsme uviděli dřevěný vyhlídkový ochoz.

O něco níže jsme spatřili věžní hodiny, pod ciferníkem bylo okno, potom znak stavitelů věže rodu Trčků z Lípy, další okno a těsně nad průjezdem znak města Jičína vytesaný roku 1883. Vedle brány jsme uviděli přistavěnou menší válcovou věžičku, do níž jsme po chvilce vstoupili vchodem s kamenným ostěním. Následně jsme začali stoupat po točitém schodišti do prvního patra, kde se za železnými dveřmi nacházela výstavní místnost se sochami a loutkami umělce Petra Kavana. Krátce jsme si je prohlédli a poté jsme pokračovali do druhého patra, kde jsme v původním bytě věžníka narazili na pokladnu.

Zde jsme si koupili vstupenky, turistickou známku a také jsme získali razítko do památníku. Poté jsme pokračovali ve výstupu, ale již jsme nešli válcovou věží, ale útrobami brány po klasickém dřevěném schodišti, které nás dovedlo na dřevěný ochoz ve výšce 32 metrů. Měli jsme za sebou 156 schodů či spíše 152, protože čtyři poslední na vrcholu točitého schodiště vedly kamsi do vzduchu. Jednalo se o pozůstatek původního přístupu na věž, která byla roku 1589 po požáru města zvýšena o jedno patro a tehdy bylo schodiště upraveno, přičemž došli ke kompletnímu zastřešení střechou ve tvaru báně. 

Museli jsme tedy zvládnout náročnější výstup, ale pohled na město nám vynaloženou námahu vynahradil. Z poměrně úzkého ochozu jsme měli celý Jičín jako na dlani a za domy jsme spatřili vrch Čeřovka s rozhlednou Milohlídka, za ním Zebín s pěknou kapličkou a na horizontu vrcholy Bradlece a Kumburku se zříceninami hradů. V dálce se naše oči potěšily pohledem na Krkonoše, vrchol Kozákov a třeba také na Ještěd. Když jsme se pokochali pěknými výhledy, opustili jsme ochoz, na schodišti minuli hodinový stroj a kolem pokladny jsme sestoupili zpět dolů na náměstí.

Následně jsme vešli do průjezdu, v němž jsme spatřili gotickou křížovou klenbou s dvojitými žebry a letopočtem dostavby věže a také pamětní desku k 600. výročí povýšení Jičína na město. Pak jsme prošli průjezdem na Žižkovo náměstí, odkud jsme shlédli věž z druhé strany. Opět jsme nahoře spatřili hodiny, ale namísto erbů zde byla trojice oken nad sebou. Když jsme si vše prohlédli, zamířili jsme do šedesát metrů vzdálené Rumcajsovy ševcovny. O tom, co jsme uvnitř viděli, se více dozvíte v mém dalším příspěvku, tak si jej ve volném čase také přečtěte. 

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Jicin_-_vyhlidkova_vez_Valdicka_brana

Historie :

Mohutná kamenná Valdická brána v centru města Jičín od sebe průjezdem odděluje velké Valdštejnovo náměstí od menšího náměstí Žižkova. Brána byla postavena jako součást rozsáhlého opevnění města v letech 1568 - 1578 majitelem panství, kterým byl Vilém Trčka z Lípy, na místě původní starší brány z dob založení města. Původně měla brána pouze dvě patra a nebyla zastřešena. Na vrchol se přistupovalo po jižním točitém schodišti, které pro přístup do první půle věže slouží dodnes. V roce 1589 došlo v Jičíně k požáru, který zasáhl i Valdickou bránu a tak bylo rozhodnuto, že při rekonstrukci vyhořelé brány dojde i k navýšení ještě o třetí patro a ke kompletnímu zastřešení střechou ve tvaru báně. Důkazem této přístavby jsou i čtyři slepé schody, které zůstaly z původního přístupu na věž - těch si každý návštěvním může všimnout při výstupu, zakončují totiž vrchol točitého schodiště. V průběhu let byla věž postupně, většinou po požárech, upravována a rekonstruována - např. renesanční střecha ve tvaru helmice shořela v roce 1681 a nahrazena byla prostou stanovou střechou.

V roce 1768 bylo po požáru poslední patro upraveno a zvýšeno o čtvrtý díl dle návrhu pražského architekta Filipa Hegera a původní střecha byla rekonstruována. V roce 1840 doznala brána další a vlastně finální přestavby - tato podoba se dochovala až dodnes. Tehdy podle návrhu jičínského architekta Josefa Oppolzera došlo k dostavbě typického dřevěného ochozu a střecha dostala svůj známý jehlancový tvar. V dalších letech to již byly pouze částečné opravy a udržovací práce, jako nátěr střechy, krovů, oprava hodin či oprava vnitřního dřevěného schodiště. Teprve v roce 1999 došlo k významné rekonstrukci, kdy bylo zakonzervováno a opraveno drolící se zdivo a malta mezi ním. V roce 2007 byla při ohledání statikem nalezena téměř pět metrů dlouhá trhlina ve zdi věže, která byla zajištěna spolu s generální rekonstrukcí dřevěného ochozu brány.

Historie čerpána z webu

http://www.interregion.cz/turistika/vyhlidky_rozhledny/valdicka_brana/valdicka_brana.htm

Valdická brána v Jičíně je držitelem turistické známky č.1447.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/valdicka-brana-c1447