Na vrchol bývalé sopky Kozákov jsme vyjeli autem během jedné z několika týdenních dovolených v Českém Ráji, kdy jsme byli ubytováni v rodinném domě v Tatobitech. Na jeden z nejvyšších kopců v Českém Ráji, který čekal kupodivu na postavení rozhledny nejdéle, jsme se velice těšili a tak jsme sem přijeli hned druhý den této kouzelné dovolené. Když se naše stříbrné autíčko vyšplhalo nahoru na Kozákov, zaparkovali jsme jej na okraji silnice nedaleko Riegrovy chaty, která zde byla slavnostně otevřena Klubem českých turistů roku 1928.

Následně jsme vydali na procházku po vrcholu kopce, který nám nabídl úžasné výhledy na všechny strany a to jsme ještě ani nemuseli vystoupat na rozhlednu. Od parkoviště se nám otevřel pohled na Krkonoše, České středohoří, Jizerské, Lužické a dokonce i Orlické hory. Jakmile jsme se pokochali krásami české krajiny na severu, zamířili jsme kolem Riegrovy chaty na druhou stranu kopce, odkud se nám naskytl výhled na Český ráj s hradem Trosky, rozhlednou Dubecko, Hruboskalsko a na mnoho dalších zajímavých míst.

Strávili jsme zde několik minut a poté jsme se vydali k samotné Riegrově chatě, ale než jsme do ní vstoupili, ve vedlejším stánku s občerstvením jsme si koupili zmrzlinu a osvěžili se tak po náročném celodenním putování. Následně jsme vešli do útrob pěkně opravené chaty, u obsluhy si koupili dřevěnou turistickou známku a také jsme zde získali razítko do památníku. Teprve pak jsme se vydali k ocelové rozhledně, jejímž předchůdcem byla provizorní dřevěná věž vysoká dvanáct metrů, kterou se celá desetiletí nepodařilo nahradit plnohodnotnou stavbou.

Přešli jsme přes asfaltové parkoviště k šestibokému soklu, z něhož se vypínal 48 metrů vysoký železný stožár sloužící původně pro vojenské účely, jenž byl roku 1994 rozšířen o dvě vyhlídkové plošiny. Vzápětí jsme si v pokladně koupili vstupenky a u protivné ženské jsme získali kupodivu také dvě razítka do památníku. Potom nám už nikdo nebránil v tom, abychom po 124 schodech vystoupali na nižší plošinu ve výšce 24 metrů, odkud jsme se pokochali kruhovým výhledem na Krkonoše, České středohoří, Český ráj, Máchův kraj, Jizerské, Lužické a dokonce i Orlické hory.

Nad námi se nacházela ještě jedna vyhlídková plošina a to až na samém vrcholu věže ve výšce 48 metrů nad zemí, ale na tu jsme se nedostali, jelikož zde byly umístěny antény pro vojsko, policii a další uživatele. Po několika minutách kochání se nádhernou českou zemí jsme sestoupili dolů a po louce se vydali vyhledat místní ukrytou schránku. Po jejím úspěšném nálezu jsme se vrátili k autu a sjeli o pár set metrů níže, kde jsme u silnice odlovili další kešku. Následně jsme odjeli do Semil na nákup a pak do Tatobit, kde jsme byli celý týden ubytováni v rodinném domku s výhledem na hrad Trosky.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Kozakov_-_Riegrova_chata_a_rozhledna

Historie :

Hora Kozákov se svou nadmořskou výškou 743 metrů vždy umožňovala výhled téměř na třetinu Čech, ale na plnohodnotnou rozhlednu čekala až do roku 1995. Nicméně první myšlenky postavit zde vyhlídkovou stavbu začaly počátkem 20. století, když z pověření turnovského odboru KČT předložil malíř Jan Prousek návrh projektu na stavbu rozhledny a zároveň kaple zasvěcené věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi. Jenomže úmrtí semilského rodáka F. L. Riegera roku 1903 vnuklo myšlenku postavit na jeho počest na Kozákově mohylu. Plán na stavbu 28 metrů vysokého vyhlídkového památníku však nikdy nebyl realizován, ačkoli bylo za tímto účelem ustaveno družstvo, nepodařilo se potřebné peníze vybrat.

V roce 1911 se družstvo vrátilo k původní myšlence vybudovaní rozhledny a navíc i turistické chaty, která by návštěvníkům hory umožnila občerstvení i ubytování. Jenomže první světová válka veškeré úsilí přerušila a teprve v roce 1923 vznesl předseda semilského odboru KČT Vilém Petržílka návrh na zbudování turistické chaty nesoucí Riegrovo jméno. Projekt pražského architekta Jana Václavíka se povedl zrealizovat díky spojení prostředků turistů, podnikatelů, finančních ústavů, ministerstva obchodu i jednotlivců. Dílo architekta Rudolfa Kousala ze Železného Brodu bylo slavnostně otevřeno 24. června 1928. V té době také na Kozákově sloužila turistům dřevěná provizorní věž vysoká okolo 12 metrů.

Riegrova chata sloužila turistům až do 2. sv. války. Poté nastaly krušné časy. Chatu zabralo pro svoje účely německé vojsko a v poválečném období byla v majetku různých tělovýchovných organizací, posléze podniku Restaurace a jídelny. Ubytovací kapacity sloužily pouze vojsku. V roce 1962 objekt částečně vyhořel. Dva roky trvalo, než se turnovský RaJ pustil do oprav. Chatu nakonec v žalostném stavu koupil v roce 1996 semilský odbor KČT za 1,2 mil. Kč. Především díky státním dotacím byla kompletně zrekonstruována za cca 9 mil. Kč.

Nicméně na rozhlednu si turisté museli počkat až na závěr 20. století. V souvislosti s výstavbou věže sloužící pro vojenské účely byla na základě dohody mezi armádou a semilským KČT tato šestiboká kovová konstrukce rozšířena i o vyhlídkový ochoz. Finanční náklady na zbudování schodiště (124 schodů) i ochozu nesl plně odbor KČT a celkem činily 530 tis. Kč.

Samotná výstavba věže byla zahájena v květnu 1994 předáním staveniště společnosti Silnice Jičín a již v červnu začala montáž segmentů. Dne 14. července 1994 začali montéři pražské firmy Igmar vztyčovat konstrukci za pomoci jeřábu a celá stavba byla dokončena v listopadu. Vyhlídkový ochoz pak poprvé otevřen 1. prosince 1994, natrvalo pak od 22. dubna 1995 za účasti téměř dvou tisícovek lidí. V roce 2004 byla zrekonstruována nedaleké Riegrova chata, v roce 2012 pak rozhledna získala nový nátěr.

Historie čerpána z webu

http://rozhledny.webzdarma.cz/kozakov.htm

Kozákov je držitelem turistické známky č.146.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/kozakov-c146