Rodný byt Bedřicha Smetany v Litomyšli jsme navštívili poslední zářijový den jednoho roku cestou do Zářecké Lhoty, kam jsme jeli vyřizovat pracovní záležitosti. Po příjezdu do tohoto malebného města jsme náš vůz zaparkovali u kostela Povýšení sv. Kříže a pak jsme se pěšky vydali do muzea s názvem Portmoneum, o němž se dočtete v jiném příspěvku.

Zde jsme si koupili kombinovanou vstupenku pro vstup sem i do rodného bytu Bedřicha Smetany, do něhož jsme z Portmonea zamířili. Naše kroky vedly k zámku, v jehož areálu se nacházel bývalý pivovar s bytem sládka, kterým byl František Smetana, otec významného českého hudebního skladatele. Brzy jsme dorazili na zámecký dvůr, na který nechal sládek roku 1824 vyvalit sud piva z radosti nad narozením mužského potomka.

Překvapivě se i v době naší návštěvy na nádvoří oslavovalo, jenže z opačného důvodu. Myslivci zde totiž v rámci 80. ročník memoriálu Karla Podhajského vystavovali svoje úlovky a tak jsme si nechtěně prohlédli mrtvé lišky, srnky, zajíce, bažanty a koroptve, položené na jehličí. Vzápětí hodiny na zámecké věži odbily půl páté odpoledně, když jsme přišli ke dveřím do bytu sládka, na nichž visela cedulka, že právě probíhá návštěvnická exkurze.

Jelikož v 17 hodin muzeum zavíralo, nervózně jsme přede dveřmi nekonečně dlouhou dobu přešlapovali se vstupenkami v ruce bez jistoty, že se dovnitř vůbec podíváme. Štěstí se na nás usmálo až deset minut před zavírací dobou, když pokladní a průvodkyně v jedné osobě konečně odemkla dveře. Velmi se nám ulevilo, když nás pustila dovnitř a po ukázání vstupenky nám umožnila byt vidět.

Nafasovali jsme tištěného průvodce a exkurzi jsme zahájili v chodbičce s pokladnou, kde býval pokoj také služebné. Na stěnách chodby jsme se seznámili s rodinným životem Bedřicha Smetany, jeho dalšími domovy a událostmi, které měly vliv na jeho tvorbu. Dále jsme zde našli pár zarámovaných informací o Prozatímním a Národním divadle, které hrály u skladatele velmi důležitou roli v uměleckém i osobním životě.

Z chodby jsme zamířili doprava do velké jídelny se zlatými tapetami, kde jsme shlédli měšťanské vybavení z 19. století a i když většina originálních předmětů byla rodinou Smetanů odvezena roku 1831 do Jindřichova Hradce, kam se přestěhovali, vůbec nám to nevadilo. V jídelně jsme viděli dva obrazy z roku 1832 s podobiznami Bedřichových rodičů, kterými byli zmíněný sládek František a jeho třetí žena Barbora.

V koutě místnosti jsme našli čalouněnou rohovou lavici se židlemi okolo kulatého stolku, vedle pak byl výklenek ve zdi s fotografiemi rodiny a brýlemi, které nosil Bedřich a jehelníček ze slonoviny, který patřil jeho matce. Napravo ode dveří stála pod zrcadlem komoda a vedle sklená vitrína plná krásného nádobí. O kousek dál jsme spatřili na stolku ve futrále housle v sousedství klasického černého klavíru, na němž byla položena buřinka a bílé rukavice, které měl Smetana v oblibě.

Potom jsme se přesunuli do vedlejší pracovny se zelenými tapetami a klenutým stropem, který nechyběl ani v jídelně. Přišli jsme do bývalé kanceláře sládka, kudy se v minulosti vcházelo do bytu. Hned u dveří jsme si všimli střeleckého terče, který patřil Františkovi jakožto vášnivému lovci. Na druhé straně vchodu stála komoda a vedle ní pod oknem psací stůl se svícnem a kalamářem, na němž Bedřich psával od roku 1860 až do své smrti v roce 1884.

Druhý stůl s psacími potřebami jsme našli mezi původním vchodem a menším oknem. U další stěny jsme spatřili výklenek, do něhož byla napasována krátká polstrovaná sedačka se čtyřmi židlemi u kulatého stolku, dále zde viselo pár obrazů a zrcadlo. Po chvilce jsme pracovnu opustili, vrátili se do jídelny a přes chodbu jsme vstoupili do ložnice, kde se Bedřich narodil.

Proto jsme zde našli kolébku u manželské postele a noční stolek, přičemž v rohu místnosti pak byla postýlka pro většího synka. Mezi okny jsme spatřili toaletní stolek se zrcadlem a na stěnách několik různých obrázků. Naproti postelím pak stála skříň, dvě komody, přičemž na jedné tikaly hodiny. Když jsme si vše prohlédli, přesunuli jsme se do sousední komůrky, odkud se ozývaly podivné zvuky.

Ty měla na svědomí výprava slovenských školáků, kteří do bytu skladatele přišli hodnou chvíli před námi a pokoušeli se hrát na hudební nástroje v rohu bývalého skladiště. Našim uším mnohem lépe zněl klavír ve výklenku, v němž býval kdysi záchod, kde na hudební nástroj hrálo nějaké děvče. Ještě jsme shlédli bustu Bedřicha Smetany naproti dveří a pak jsme hlučící dav opustili a vrátili se do chodby.

V pokladně jsme si koupili turistickou známku a zároveň jsme hodné paní poděkovali za umožnění bleskové exkurze. Rozloučili jsme se a když jsme vyšli ven na nádvoří, hodiny zrovna odbily pět hodin odpoledne. Prohlídku rodného bytu Bedřicha Smetany jsme tedy zvládli velice rychle a spokojeni jsme se vrátili přes klášterní zahrady k našemu autu, kterým jsme odjeli do Zářecké Lhoty.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Litomysl_-_rodny_byt_Bedricha_Smetany/

Historie :

V přízemních prostorách bývalého zámeckého pivovaru, kde se v roce 1824 Bedřich Smetana narodil, byla zřízena expozice, která připomíná dobu skladatelova dětství v Litomyšli. Představí se vám atmosféra tehdejší domácnosti Smetanových, rodinný život a s ním související události, ale také ostatní Smetanovy "domovy", tedy Jindřichův Hradec, Růžkovy Lhotce, Plzeň, Praha, švédský Göteborg a Jabkenice. Kromě několika předmětů z majetku Regionálního muzea v Litomyšli je většina vystavených exponátů zapůjčena Národním muzeem - Muzeem české hudby v Praze.

Historie čerpána z webu

http://www.rml.cz/cs/muzeum/rodny-byt-bedricha-smetany.html

Rodný byt Bedřicha Smetany v Litomyšli je držitelem turistické známky č.2423.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/rodny-byt-bedricha-smetany-litomysl-c2423