Studánky na Moravě
Příspěvky
Rusava - Hydrologická studánka
Studánka nad obcí Rusava byla u neznačené cesty vybudována v rámci sítě pozorovacích objektů státní hydrologické sítě, rozesetých po celé České republice. O studánku se stará Český hydrometeorologický ústav, který tímto způsobem sleduje vydatnost, jakost, teplotu a úroveň hladiny spodní vody. Studánka je tvořena dřevěnou stříškou, pod kterou se nachází kamenná zídka s trubkou, z níž vytéká voda. Pramen se nachází v korytě bezejmenného přítoku říčky Rusava a její okolí je zpevněno kameny, které umožňují bezpečný pohyb okolo studánky.
Rusava - studánka Hladná
Studánku Hladná pravděpodobně vybudovali obyvatelé přilehlých chatek a domků, aby měli zdroj vody blízko obydlí. Samotný pramen se ukrývá v dřevěné boudě s nápisem Hladná a o pár metrů níže voda vytéká ze dvou trubek, trčících vedle sebe ze svahu. Atmosféru místa dotváří lavička a v horkých letních dnech se dá v úkrytu pod stromy příjemně odpočinout. U pramene se nacházejí hrníčky, takže by voda měla být pitná, informace o rozboru a složení zde však chyběly.
Rusava - studánka Pod Grúněm
Studánku Pod Grúněm v osadě Vlčková pravděpodobně vybudovali místní majitelé zahradních chat, aby mohli své vypěstované plodiny snadno zalévat. Jelikož se u studánky nacházejí hrníčky, voda je zřejmě pitná, ale rozbor zde chybí. Jedná se o pěkné místo s potokem Ráztoka, který teče přímo okolo pramene a spolu s malým ostrůvkem dotváří atmosféru okolí.
Rusava - Hurbanova studánka
Hurbanova studánka dostala své jméno po slovenském spisovateli, novináři, politikovi, evangelickém faráři a prvním předsedovi Slovenské národní rady. Do Rusavy přijel Jozef Miroslav Hurban (1817 - 1888) poprvé roku 1839, aby navštívil svého přítele Daniela Slobodu a když se o šest let později oženil s Annou Jurkovičovou, stal se jeho švagrem. Hurban se v roce 1848 stal spolu s Ľudovítem Štúrem a Michalem Miloslavem Hodžou vůdcem slovenského povstání, které však bylo potlačeno a tak se jeho hlavní představitelé ukryli na Rusavě, aby se pak potichu postupně vraceli zpět. V době pobytu na Rusavě chodíval Hurban rád ke studánce, kterou dal obložit kameny a naposledy se u ní zastavil roku 1883.
Podhoří - studánka Juřacka
Pramen Juřacka je lesní studánka ve východní části svahu kopce stejného jména u potoka Žabník v katastru vesnice Podhoří v Oderských vrších. Pramen se nachází ve výšce 410 m n. m., je umístěný v kamenné zděné zídce s dřevěnou deskou s názvem pramene a vytéká z ocelové trubky. V minulosti byl pramen také zastřešen dřevěným přístřeškem. Místo je přístupné po lesní cestě s cyklotrasou vedoucí z osady v Žabníku do Uhřínova.
Moravany - studánka U Hlavinků
Studánka U Hlavinků se nachází v údolí potoka Moštěnky, pouhých 500 metrů od oblíbené restaurace Kameňácká myslivna nalevo pod svahem směrem k osadě Zavadilka. Od silničky k prameni vede vyšlapaná cestička, která končí u tří schodů, po nichž lze sestoupit dolů mezi kamennou zídku. Ta ze tří stran obklopuje studánku a z jedné z nich trčí klasický pákový ventil, kterým stačí otočit a začne z něj téci osvěžující životodárná tekutina. Voda má dokonce tak mimořádnou kvalitu, že se v soutěží při ochutnávání vody ze studánek umisťuje na předních příčkách. Netradiční košty vody z chřibských studánek každoročně 28. října na hradisku sv. Klimenta organizuje známý kyjovský muzikant, folklorista a obyvatel Kameňáku Jura Petrů s přáteli.
Moravany - studánka v osadě Zavadilka
Studánka Zavadilka leží v dolní části chatové osady stejného jména, jejíž název byl odvozen od hájovny na horním konci. Obydlí myslivce bylo postaveno v druhé polovině 19. století a svůj název Zavadilka hájovna dostala podle výrazu někam dojít či zavadit o něco, co stálo o samotě. Ve třicátých letech 20. století se samota rozrostla o nové objekty a mezi první patřila žlutá chata s názvem Ahoj. Další obydlí byly budovány během druhé světové války a všichni obyvatelé těchto chatiček potřebovali k životu zdroj vody. Osadníci pramen životodárné tekutiny objevili na dolním okraji rekreační oblasti, ovšem kdy se tak stalo, není bohužel známo. Pravděpodobně před začátkem druhé světové války byla studánka od svahu oddělena zdí ve tvaru písmene L a prostor před ní byl vydlážděn dalšími kameny. Voda od té doby vytéká ze zdi dvojicí trubek, jednou malinkou a druhou hlavní, znatelně většího průměru.
Koryčany - Dvořákova studánka
Dvořákova studánka se nachází nedaleko areálu bývalých lázní s kapličkou Panny Marie. Na rozdíl od léčivé lázeňské vody má tato studánka obyčejnou životodárnou tekutinu. Její výtok vyvěrá do kamenného sběrače, dostupného po několika schůdcích. Bezprostřední okolí studánky je zpevněno kamennou zídkou a dlážděním a od silničky se k ní dostanete po kamenných schodech. Název získala po svém staviteli, který ji vybudoval v bezprostřední blízkosti bezejmenného přítoku Kyjovky.
Osvětimany - Gorazdova studánka
Gorazdova studánka se nachází jen pár desítek metrů od poutního místa Hradisko sv. Klimenta, které lidé obývali už v dávných dobách a ti pramen zřejmě využívali. V 19. století měla voda sírovou příchuť a ještě v roce 1939 obsahovala studánka Cyrilka malé množství síry, takže lidé její vodu užívali k účelu léčby revmatických nemocí. Po dlouhých letech však přítomnost sirovodíku už není patrná a je velmi chutná. Gorazdovu studánku lidé znali jako Cyrilku nebo Klimentský pramen a v sedmdesátých letech 20. století nesla jméno Zeyerova. Když byla ve velmi zanedbaném stavu, ujali se na jaře 2012 její obnovy osvětimanští přátelé lesa a za financování Lesním družstvem Osvětimany a obcí Osvětimany ji pečlivě zrekonstruovali, zastřešili a doplnili příchozím můstkem.
Zašová - pramen Stračka a kaple Panny Marie
Poutní místo Stračka v Zašové je součástí Evropské kulturní stezky, která vede z Hostýna přes Zašovou až na Radhošť ke kapli svatého Cyrila a Metoděje. Podle pověsti se u pramene údajně zastavili svatí bratři Cyril s Metodějem, když putovali na Radhošť, aby vymýtili pohanské zvyky. Samotný areál vznikl díky obyvatelům místního kláštera Trinitářů, kteří sem zřejmě také umístili obraz Panny Marie a kříž. Pokračovatelem ve zvelebování místa byl zdejší farář Odstrčil, jenž dal v roce 1895 stráň nad pramenem upravit a nechal v ní zřídit jeskyni se sochou Panny Marie Lurdské. Tato socha pak byla roku 1942 přenesena do kostela a nahrazena sochou Panny Marie Zašovské, kterou zhotovil olomoucký sochař Rudolf Doležel.