Poutní místo Stračka v Zašové je součástí Evropské kulturní stezky, která vede z Hostýna přes Zašovou až na Radhošť ke kapli svatého Cyrila a Metoděje. Podle pověsti se u pramene údajně zastavili svatí bratři Cyril s Metodějem, když putovali na Radhošť, aby vymýtili pohanské zvyky. Samotný areál vznikl díky obyvatelům místního kláštera Trinitářů, kteří sem zřejmě také umístili obraz Panny Marie a kříž. Pokračovatelem ve zvelebování místa byl zdejší farář Odstrčil, jenž dal v roce 1895 stráň nad pramenem upravit a nechal v ní zřídit jeskyni se sochou Panny Marie Lurdské. Tato socha pak byla roku 1942 přenesena do kostela a nahrazena sochou Panny Marie Zašovské, kterou zhotovil olomoucký sochař Rudolf Doležel.

Historie nádherné studánky U lvích hlav sahá až do konce 19. století, i když se začala psát na jiném místě. V myslivně na Bunči bydlel od roku 1886 revírník Richard Spáčil a jeho syn se učil kameníkem. Byl to právě on, kdo vysekal jednu lví hlavu a ozdobil jí vchod do hájenky. Na podstavci se nacházely iniciály revírníkova syna. Někdy kolem roku 1905 byla hlava přenesena ke studánce při cestě na Salaš, asi 2,5 km od Bunče a doplněna druhou. Během mnoha let byly postupně umístěny tak, aby pramen proudící vody vytékal zároveň z obou hlav. Od té doby se studánka nazývá U Lvích hlav nebo Lví hlavy. Vytesané lví hlavy bez újmy přežily dvě světové války a obnovy se dočkaly už v roce 2013. Půl roku po zrestaurování kamenných hlav nějací vandalové hlavy totálně zničili tak, že repase již nebyla možná. Bylo proto nutné hlavy sejmout a vytvořit nové, přičemž slavnostní odhalení nové podoby studánky došlo roku 2019.

Studánka Sirovátka leží ve svahu pod bufetem Tramp u Buchlovic od nepaměti a lidé k ní pro vodu chodí dodnes. Svůj název získala kvůli vyvěrání sirovodíkového pramene. Při stavbě silnice I/50 na Brno se z ní ale sirovodík vytratil a dnes tu teče obyčejná voda, nikoli ta se zápachem po vejcích. Studánka má podobu kamenné obloukovité zídky s dřevěnou stříškou z roku 2013, pod níž se nachází malá nádržka s vodou, která pak odtéká korytem pryč.

Minerální pramen svatého Floriána se nachází v Brně - Černovicích na Mírové ulici v těsné blízkosti dětského hřiště, které zde bylo otevřeno roku 2014. Pramen se nachází v altánu vedle sloupu s vyobrazením piety a svatého Floriana datovaným rokem 1994. Voda vyvěrající z vrtu má teplotu asi 11 °C a její průtok je 40 až 60 l/min. Obsahuje železo, které způsobuje mírný zákal, sirníky, sírany, vápník a hořčík. Vodu lze využívat k pití.

Z Choliny ke Svaté vodě vede modrá turistická značka, která pokračuje do Loučky. Vznikla kolem roku 1838, i když tradice léčivého pramene na území Choliny je mnohem starší. Kdysi zde vytékal pramen z mohyly, nad ním byla soška Panny Marie, několik svatých obrázků, lavičky a celé místo se vstupní brankou bylo oploceno. Mezi světovými válkami zde však nebyla žádná soška, ale pouze jednoduchá mohyla, ze které vytékal pramínek do korýtka, ve kterém se mohly namočit i nohy. Svaté obrázky tam byly a pod nimi bylo klekátko, kde se lidé, kteří hledali ztracené zdraví, mohli pomodlit.

Studánka Sklenářka se nachází v obci Chvalčov, v ulici Na Říce, před domem rodiny Sklenářů. Ti se o studánku řadu let starají, proto také byla po nich pojmenována. Studánka je na konci obce přímo u silnice, takže by jste ji neměli přehlédnout. Dle informační tabule se na tomto místě zdroj vody nacházel odedávna a studánka sloužila k odpočinku a osvěžení poutníků. Od roku 2006 zde probíhá každoroční akce Otevírání studánek. Na místě najdete jednoduché lavičky k posezení, informační tabuli a samozřejmě také pěkně upravený zdroj vody.

Bannerova studánka se nachází přibližně v půli cesty mezi Bernarticemi nad Odrou a Šenovem u Nového Jičína. Nedaleko odtud se nachází zalesněný vrcholek zvaný Panský kopec, jemuž se říkávalo také Bernartický kopec či Kriegshübl (válečný kopec). Na jeho severovýchodním svahu se dnes nachází výletní restaurace Salaš, ke které z hlavní silnice vede odbočka. Asi jen kolem 120 m od odbočky z hlavní silnice se ve svahu pod cestou Bannerova studánka skrývá.

Pramen lesní vody zvaný Židlo, vyvěrající na povrch z veliké hloubky v lese Pavlačka, má svou bohatou historii. Z vyprávění víme, jak pramen pomáhal lidem, ale i zvířatům už v 19. století. Voda byla popisována jako spolehlivá pomocnice při očních zánětech, kožních ekzémech a podobně. Obec Bělá v roce 2002 pramen upravila do dnešní podoby a roku 2004 vznikl i areál Priesnitzových koupelí. Větší bazének slouží jako venkovní koupel ke zlepšení prokrvení dolních končetin, která zlepšuje prokrvení hlavy, krku a horní poloviny těla chladnou vodou o teplotě 8 °C až 15 ° C. 

Studánka U mísy se nachází pouze asi 0,5 km východně od skalního útvaru Kozel a hradu Cimburk. Ke svému jménu došla díky kamennému sběrači vody, vytesanému do tvaru mísy v roce 1932, kdy místo upravil koryčanský občan Josef Chvála. Studánka se dříve jmenovala jinak a to Mísa, Panímísa a ještě předtím Metodějova studýnka.

Studánka Paní se nachází nedaleko hradu Cimburk a pokud se vydáte po žluté turistické značce z parkoviště U křížku,tak ji nemůžete minout. Jak svědčí nápis vyrytý do betonu nad pramenem, tak byla studánka vybudována roku 1933. Kdysi z ní voda vytékala z trubky, nyní ji najdete pouze v tůňce pod stříškou, který pramen kryje. Podle pověsti si kdysi vzal některý z pánů na Cimburku chudobnou ženu a když odjel pryč, jeho rodina se chtěla neurozené ženy zbavit, tak ji chodili tak dlouho namáčet do studené vody až z toho chudinka onemocněla a umřela. Jestli byli viníci odhaleni a potrestáni, popřípadě zda se za svůj ohavný čin dostali do pekla, o tom už pověst mlčí....