Pohoří Chřiby na středovýchodní Moravě rozhodně nevyniká závratnou nadmořskou výškou, vždyť nejvyšší vrchol Brdo má výšku 587 m n.m. Chybějící metry však nahrazuje velkým množstvím zajímavostí, krásnou přírodou a cíli, za kterými lačný turista může vyrazit v kteroukoli roční dobu. Takové nabídce jsme nemohli odolat, takže jsme do zdejšího kraje v průběhu let zavítali hned několikrát a nikdy jsme nebyli zklamáni. V rámci jednoho z našich jarních výletů jsme se do tohoto přírodního parku opět vydali, ovšem ještě předtím jsme se věnovali průzkumu památek v Koryčanech. Do města na úpatí Chřibů jsme zavítali již podruhé, přičemž oba výlety ode sebe dělilo téměř 10 let a to už byla dostatečně dlouhá doba na to, aby mezitím došlo k několika změnám.

Přibylo nám pár vrásek, bohužel i kilogramů, naše děti mezitím vyrostli v dospělé jedince a stříbrné francouzské auto vystřídalo černé korejské SUV, kterým jsme objeli zbytek památek, které jsme při první návštěvě neviděli. Mezi nově objevené zajímavosti jsme zařadili také kapličku Panny Marie, stojící od 19. století v zářezu lesního údolíčka. Na toto kouzelné místo nás vedla úzká asfaltová silnice, vinoucí se mezi zahrádkami podél bezejmenného přítoku Kyjovky. Když šedá komunikace skončila, zaparkovali jsme náš černý povoz u hromady složených klád a vydali se za zmíněnou církevní stavbou. Po její obhlídce jsme se vrátili k autu, které jsme pouze minuli a namířili si k nedaleké Dvořákově studánce.

Po pouhých 150 metrech se studánka objevila po naší levé ruce dole pod silnicí, ovšem zrovna se okolo ní pohybovalo několik lidí, takže jsme ještě popošli kousek dál. Doufali jsme totiž, že vetřelci mezitím odejdou, ale přání se nám vyplnilo až po několika minutách. Teprve potom jsme pěkně upravený prostor s pramenem vody měli jen pro sebe a tak jsme si mohli vše v klidu prohlédnout. Líbilo se nám, že místo bylo pěkně vyčištěné od náletových dřevin a vydlážděno kameny, díky nimž jsme nemuseli dávat pozor, abychom náhodou někde nezapadli do bláta. Atmosféru prostoru dotvářel bezejmenný přítok Kyjovky, který líně tekl podél kamenné zídky, lemující studánku. Na druhé straně potůčku jsme spatřili kamenné schodiště sestupující dolů k vodě, leč oba břehy nespojoval žádný můstek.

Když jsme si tedy chtěli vyfotit okolí pramene z celkového pohledu, museli jsme jako laňky přeskočit na druhou stranu a pak zase zpět. Následně jsme po dalších schodech sešli dolů ke kamenné nádržce, do níž voda padala z trubky, trčící ze zdi. Na ní jsme našli mramorovou tabulku s nápisem Dvořákova studánka a také hrníčky. Vodu jsme však neochutnali, neboť jsme si nebyli jistí, jestli byla v době naší návštěvy pitná. Nicméně jsme si alespoň opláchli ruce a poté jsme již pěkné místo opustili. Vrátili jsme se k autu, jímž jsme odjeli do centra města, kde jsme se věnovali prohlídce kostela sv. Vavřince. O tomto svatostánku však již pojednává jiný můj článek, tak si jej ve volné chvíli také přečtěte. Chcete-li vědět, jak probíhalo celé naše putování, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech článek Jak jsme v přírodním parku Chřiby hledali hraniční kameny.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Korycany_-_Dvorakova_studanka/

Historie :

Dvořákova studánka se nachází nedaleko areálu bývalých lázní s kapličkou Panny Marie. Na rozdíl od léčivé lázeňské vody má tato studánka obyčejnou životodárnou tekutinu. Její výtok vyvěrá do kamenného sběrače, dostupného po několika schůdcích. Bezprostřední okolí studánky je zpevněno kamennou zídkou a dlážděním a od silničky se k ní dostanete po kamenných schodech. Název získala po svém staviteli, který ji vybudoval v bezprostřední blízkosti bezejmenného přítoku Kyjovky.

Historie čerpána z webu

https://slovacky.denik.cz/tydenik_slovacko/studanky-vypravuji-pribehy-zdrava-voda-u-korycan-20130929.html

Město Koryčany nemá turistickou známku.