Lazníčky - větrný mlýn
Větrný mlýn holandského typu byl na plochém návrší u osady Švrčov postaven roku 1865 vodním mlynářem Nekostou proto, že vodní mlýny na potoce Říka pro nedostatek vody často stály. Větrák měl průměr sedm metrů a výšku devět metrů, ale již roku1890 byl provoz mlýna zastaven kvůli nevhodným větrům. Od roku 1879 byl mlýn v držení rodiny Vodičků, kteří zde vydrželi až do roku 1948. Ještě po II. světové válce měl mlýn větrné kolo, ale za vlády komunistů, kteří drobným mlynářům nepřáli, začal rychle chátrat a v šedesátých letech 20. století z něj zbyly jen obvodové zdi. V tomto stavu jej koupil inženýr a architekt Žalud, který zdi opravil a nahoře doplnil atypickou dřevěnou nástavbou. Uvnitř si objekt upravil pro rekreaci, tudíž nemá žádnou mlecí technologii a je nepřístupný.
Jednoho roku nás jarní sluníčko vytáhlo na celodenní výlet, který jsme strávili celý v okolí Lipníku nad Bečvou a samozřejmě jsme zde navštívili několik zajímavých míst a poznali pár památek menšího či většího významu. Jednou z nich byl větrný mlýn na plochém návrší mezi osadou Švrčov a obcí Lazníčky, jenž byl postaven roku 1865 vodním mlynářem Nekostou kvůli tomu, že mlýny na potoce Říka pro nedostatek vody často stály. Naše stříbrné autíčko jsme zaparkovali na okraji silnice mezi oběma zmíněními obcemi a vzápětí jsme se pěšky vydali ke 150 metrů vzdálenému větráku holandského typu. Stavba z lomového kamene svou bělostnou fasádou zářila do dálky a lákala nás k sobě jako můry ke světlu.
Brzy jsme ke mlýnu o průměru 7 metrů a výšce 9 metrů došli a začali si jej prohlížet. Bohužel mu již chybělo větrné kolo, které měl mlýn ještě po II. světové válce, ale poté začal chátrat. V šedesátých letech 20. století z něj zbyly jen obvodové zdi a v tomto stavu jej koupil inženýr a architekt Žalud, který zdi opravil a nahoře doplnil atypickou dřevěnou nástavbou, na které jsme spatřili dva komíny. A to byl také důvod, proč jsme se dovnitř nemohli podívat, protože od té doby sloužil mlýn k rekreaci, nicméně nás to nemuselo až tak mrzet, jelikož se v jeho útrobách nenacházela žádná mlecí technologie. Bělostnou stavbu jsme obkroužili kolem dokola a obdivovali silné zdi s několika malými okénky, které asi dovnitř moc světla nepouštěly.
Bylo by to asi poněkud zvláštní, bydlet uprostřed polí na malém prostoru, který majitel obehnal dřevěným plotem, připomínající koňskou ohradu, nicméně bychom ten pocit chtěli alespoň na pár dní zažít. Když jsme si vše zajímavé na větráku prohlédli, odlovili jsme u mlýna kešku a následně jsme se po asfaltové silničce vrátili k našemu vozu, kterým jsme odjeli domů do Olomouce. Završili jsme tak výlet, během něhož jsme poznali jen pár z mnoha turistických cílů, které se v okolí Lipníku nad Bečvou nacházejí. Chcete-li vědět, co všechno jsme ve Svitavách viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme popáté dobyli hrad Helfštýn a vyplenili kešky v jeho okolí a dozvíte se víc. A nezapomeňte prosím napsat pod články komentáře.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Laznicky_-_vetrny_mlyn
Historie :
Větrný mlýn holandského typu byl na plochém návrší u osady Švrčov postaven roku 1865 vodním mlynářem Nekostou proto, že vodní mlýny na potoce Říka pro nedostatek vody často stály. Větrák měl průměr sedm metrů a výšku devět metrů, ale již roku1890 byl provoz mlýna zastaven kvůli nevhodným větrům. Od roku 1879 byl mlýn v držení rodiny Vodičků, kteří zde vydrželi až do roku 1948. Ještě po II. světové válce měl mlýn větrné kolo, ale za vlády komunistů, kteří drobným mlynářům nepřáli, začal rychle chátrat a v šedesátých letech 20. století z něj zbyly jen obvodové zdi. bez omítky V tomto stavu jej koupil inženýr a architekt Žalud, který zdi opravil a nahoře doplnil atypickou dřevěnou nástavbou. Uvnitř si objekt upravil pro rekreaci, tudíž nemá žádnou mlecí technologii a je nepřístupný.
Historie čerpána z webu
Větrný mlýn Lazníčky nemá turistickou známku.
