Brusova hospoda byla kdysi součástí vedle stojícího mlýna, nazývaného Vaškův nebo také Horní či Vrchní, ale místní němečtí obyvatelé mu říkali Obere Műhle. Mlýn se vyskytoval i na nejstarších obrazech Mohelnice a první písemná zmínka o něm pochází již z roku 1275. V roce 1976 byl mlýn bohužel zbořen, zatímco obytný dům vedle něj a pila zůstaly ušetřeny. Před rokem 1990 získala dům rodinná firma, která záhy započala s nákladnou renovací exteriéru a interiéru a v roce 1998 Brusova hospoda přivítala první hosty. 

Víska u Litovle se ve starších mapách objevovala pod německým pojmenováním Mühldorf nebo Mühldörffel a  první zmínka o mlýnu v této malé obci pochází z 15. století. Klapáč vždy využíval vodu mlýnského náhonu, který ji sem přivádí od Řimického jezu na řece Moravě a kromě toho sem přitéká také část vody z odpadního náhonu z elektrárny v Mladči. Od konce 16. do poloviny 18. století patřil mlýn městu Litovli. V květnu roku 1775 vyhořel a zůstal dlouho v troskách. Jako zbořený jej kupuje Ignác Langer a staví jej znovu. Mlýn měl v té době čtyři složení a kromě něj zde v té době už stála olejna a také menší pila. 

Mlýn v Bílovicích nad Svitavou podle historiků fungoval už za vlády Jiřího z Poděbrad, ale jeho podoba se pochopitelně postupně měnila. V roce 1826 je jako jeho majitel doložený Johann Jellinek a tehdy se objevil také na císařských mapách. Jeho podnik se postupně rozšiřoval a zvětšoval, jeho součástí byla za první republiky i pila a elektrárna.

Kolečkův mlýn mezi Jilešovicemi a Kozmicemi na Hlučínsku byl vystavěn v letech 1843 - 1845, kdy si jej nechal vybudovat Kašpar Koleczko. Mlynář se roku 1823 přiženil do Jilešovického mlýna na druhé straně řeky a během dvou let byl postaven nejen mlýn, ale také chlév, stodola a obytný dům. Mlýn byl napájen řekou Opavou a poháněn byl jedním korečkovým vodním kolem na svrchní vodu a jedním na vodu spodní. K mlýnu patřilo 15 hektarů polí a luk a Kašpar tento majetek předal roku 1853 svému synovi Františkovi, který se oženil s Karolínou Dominikovou z Dolního Benešova.

Mlýn ve Lhotě nad Moravou dal postavit roku 1247 klášter z Hradiska u Olomouce, protože do té doby vlastnil jediný klapáč a ten již kapacitně nestačil z důvodu rostoucího majetku církevních hodnostářů. Druhý mlýn byl tedy postaven u Nákla, které tvořilo část hradištského panství, a to na jednom z několika ramen řeky Moravy. Aby mlynář nebyl v hlubokém lese sám bez ochrany třeba při možném přepadení lupiči, byla u mlýna založena malá ves, skládající se jen ze šesti chalupářských usedlostí.