Letovice se staly naším domovem na čtyři jarní dny, během nichž jsme byli ubytováni v místním penzionu na okraji tohoto jihomoravského města. Samozřejmě jsme si nenechali ujít širokou nabídku zdejších památek či zajímavostí a téměř všechny jsme si stihli prohlédnout. Vynechali jsme pouze dvě nejvýznamnější památky Letovic, které v době našeho pobytu byly ještě zavřené a jelikož jsme chtěli vidět i jejich interiéry, jejich prohlídku jsme si nechali na příští návštěvu. Jednalo se o zámek a bývalý klášter Milosrdných bratří s barokní lékárnou a přilehlý kostel svatého Václava, nabízející v sezoně průvodcovskou službu. Nicméně i bez nich nám toho v Letovicích k prozkoumávání zbylo poměrně mnoho, přičemž jsme těmto turistickým cílům věnovali celý třetí den pobytu.

Docela nás překvapilo, že se v Letovicích dochovala hned trojice vodních mlýnů a protože jsme vždy klapáče obdivovali a záměrně navštěvovali, tak jsme je ani zde nemohli vynechat. Jako první jsme si vybrali Kolářův mlýn na samotě za městem, k němuž nás dovedla úzká silnička, která u mlýna zároveň končila. Naše francouzské autíčko jsme zaparkovali na nádvoří mezi budovami postavenými ve tvaru písmene L a vydali jsme se na jejich obhlídku. Na první pohled bylo vidět, že budovy prošly opravou a modernizací, za což v uvozovkách mohla firma Faulhammer s.r.o z východočeské obce Tržek, která roku 2007 areál v Letovicích koupila. Díky tomu jsme mohli obdivovat krásně opravené mlýnské budovy a dosud fungující výrobnu pečiva na konci řady mlýnských budov s nápisem Kolářova pekárna.

Na fasádě mlýna, členěné svislými lizénami, jsme spatřili mlynářský erb a pod ním letopočet 1836, tedy datum výstavby areálu. Za okny několikapatrových budov se skrývalo dochované umělecké složení, které se skládalo ze tří částí - čistící, mlecí a vysévací. Kdybychom se mohli podívat dovnitř, pohybovali bychom se kolem několika výtahů, vysévačů, mlecích stolic, různých řemenů a transmisí, které do pohybu od roku 1930 uváděla Francoisova turbína, jež byla později nahrazena elektrickou energií. Když jsme si budovy mlýna prohlédli, vrátili jsme se k autu, kde jsme si z vlastnoručně přinesených papírů přečetli něco málo z historie Kolářova mlýna. Nejvíce nás asi překvapilo, že fungoval i po roce 1950, kdy komunistický režim zlikvidoval spoustu menších mlýnů, nicméně tenhle měl štěstí.

Dále nás zaujalo, že v roce 1939 byl most přes řeku Svitavu, po němž jsme sem přijeli, ve špatném stavu a dokonce hrozil sesutím, takže byl opraven i s finančním příspěvkem mlynáře Koláře. Když jsme dočetli poslední řádky z historie, tak jsme nastartovali naše autíčko a mlýn, sevřený železniční tratí a řekou Svitavou, jsme opustili a zamířili k dalšímu klapáči s názvem Kubitův mlýn. O něm však již pojednává jiný můj příspěvek, tak si jej ve volné chvíli také můžete přečíst. Chcete-li vědět, jak probíhalo celé naše putování, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech článek Jak jsme v Letovicích navštívili skoro všechny zajímavosti. A nezapomeňte prosím napsat pod články komentáře a podělte se o své zážitky s ostatními turisty, kteří tak získají aktuální informace o daném místě. Děkujeme.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Letovice_-_Kolaruv_mlyn​

Historie :

Vodní mlýn byl postaven na samotě za městem Letovice v roce 1836 a dostal jméno Nový. V ranních hodinách 2. září 1920 mlýn vyhořel, poté co byl právě nově přestavěn a modernizován. Vlastníkem mlýna se pak stal bývalý učitel Josef Kolář, po němž dodnes nese jméno. V roce 1930 mlýn poháněla Francisova turbína s průtokem 1.976 m3/s, spádem 2.6 m o výkonu 51.38 HP, napájená vodou z řeky Svitavy. V září roku 1939 byl důkladně opraven most u mlýna neboť již hrozil sesutím, přičemž majitel mlýna přispěl na opravu obnosem 1500 korun a dodal potřebný písek.

Po roce 1950 komunistický režim zlikvidoval spoustu menších mlýnů, Kolářův mlýn však měl štěstí a fungoval dál. Dne 26. června 1955 hořela střecha transformovny u mlýna, po vypnutí elektrické energie byl oheň rychle uhašen. V roce 2007 mlýn koupila firma Faulhammer s.r.o. a tehdy došlo ke kompletní výměně technologie. Mlýn byl vybaven universální linkou pro mletí pšenice i žita s kapacitou 40 tun obilí za 24 hodin a v areálu do dnešních dnů funguje pekárna.

Historie čerpána z webu

https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/359-novy-mlyn-kolaruv-mlyn

Město Letovice je držitelem turistické známky č.1423.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/letovice-c1423