Náhoda tomu chtěla, že jsme o jedněch letních prázdninách vyrazili na víkendový pobyt do oblasti Kolínska, kam jsme tehdy přijeli vůbec poprvé. Do polabské nížiny jsme z Olomouce vyrazili v pátek odpoledne za obrovského vedra a po dvou hodinkách jízdy jsme přijeli do okrajové části Peček, kde jsme předali kus nábytku, jehož prodej byl příčinou našeho výletu. Následně jsme odjeli do Kolína pro dalšího člena naší výpravy a lovce keší v jedné osobě, který sem přijel už ráno vlakem, neboť se nevlezl do auta. Pak jsme se společně přesunuli do penzionu Zlaté slunce, kde jsme byli ubytováni a modlili se, aby konečně přišlo slíbené ochlazení. Večer jsme se dočkali a tak jsme se ráno za příjemné letní teploty mohli vydat na výlet, který jsme praktický celý strávili v Kouřimi.

Avšak ještě než jsme do malebného městečka přijeli, zajeli jsme se podívat na místa, kde se dne 30.5.1434 odehrála poslední velká bitva husitských vojsk. Stalo se tak u obce Lipany, z níž jsme po úzké asfaltové cestě přijeli na kopec Lipská hora, kde jsme naše černé SUV zaparkovali. Ihned poté, co jsme náš povoz opustili, otevřel se nám krásný výhled do české krajiny, kterou jsme očima přejížděli několik minut, v čemž nám nezabránilo ani chladnější ranní počasí po včerejší bouřce. Viděli jsme nejen nejbližší vesnice v polabské nížině jako například Vitice, ale také vzdálenější cíle v podobě horského hřebenu Krkonoš, dvou kopců se středověkým hradem Bezděz a úplně vzadu se tyčily nejbližší vrcholky Českého středohoří. Potom jsme se přesunuli k informační tabuli u parkoviště, abychom si o bitvě něco přečetli.

Dočetli jsme se, že zde střetly spojené síly radikálních husitů Táborů a Sirotků, vedené Ondřejem Keřským, Prokopem Holým a Janem Čapkem ze Sán na straně jedné a koalice umírněných kališníků a katolíků pod vedením hejtmana Diviše Bořka z Miletínka, starého spolubojovníka Jana Žižky z Trocnova na straně druhé. Jelikož jsme základní školu opustili už velmi dávno, tak nás tato informace překvapila, neboť jsme netušili, že zde proběhl v podstatě bratrovražedný boj. Dále jsme se dozvěděli, že v bitvě byla polní vojska drtivě poražena a že zde zahynul i vůdce radikálů a nejvlivnější husitský politik Prokop Holý, což mělo velký vliv na další vývoj Českého království. Porážka radikálního husitského hnutí otevřela cestu ke kompromisní dohodě s katolickou církví a císařem Zikmundem Lucemburským.

Panovník se známou přezdívkou liška ryšavá výměnou za titul českého krále podepsal v Jihlavě roku 1436 právní dokument, který českým kališníkům a jejich církvi oficiálně přiznával právo na svébytnou existenci. Když jsme si přečetli všechna dostupná fakta o slavné bitvě, vydali jsme se po štěrkovém chodníčku k vlastnímu památníku, který zde byl vybudován roku 1881. Před námi se tyčila 11 metrová mohyla z pískovcových kvádrů ve tvaru kužele, kterou zhotovil kameník Karel Koutek. Ono sobotní ráno jsme zde sice nebyli úplně sami, ale rozhodně se zde netísnilo 20 tisíc lidí, jako při slavnostním odhalení památníku 11. září 1881. Nedovedli jsme si představit, že ještě více lidí sem přišlo roku 1870 v rámci protestní akce nazvané tábor lidu, kdy český národ požadoval v Rakousko-uherské monarchii stejné postavení, jaké si vydobyli Maďaři.

Když jsme přišli k mohyle blíž, prohlédli jsme si na různých stranách podstavce pamětní desky, které sem postupně přibývaly jedna po druhé. Nejstarší byl ovšem patrně vyrytý datum 4.9.1881 a vzpomínka kutnohorského sokola na Jana Roháče z Dubé, čelního husitského hejtmana a jednoho z nejbližších přátel Jana Žižky. Nechyběla ani připomínka padlého Prokopa Holého nebo oslava vzniku samostatného Československa sokolkou obcí. Jedna deska z roku 1928 pro změnu připomínala na bitvu z první světové války u Tvorova, další texty pomyslně zvedaly varovný prst, aby náš národ nezapomněl, za co zde husité bojovali. Ovšem nebylo nám jasné, kteří z nich byli vlastně ti dobří a kdo patřil k těm zlým. K nenovějším deskám patřila ta z roku 1991, kdy v Lipanech proběhl Den národního smíření.

Když jsme mohylu obešli kolem dokola a prohlédli si všechny desky a přečetli texty na nich, vydali jsme se přes louku do lesíka, abychom v něm odlovili kešku. Ukrytá schránka nám neodolávala dlouho a vydala nám svoje tajemství, takže jsme se mohli spokojeně vrátit k našemu povozu na parkovišti, jímž jsme vyrazili zpátky do Lipan. Po cestě jsme se ještě zastavili u studánky, jejíž součástí byla pamětní deska na osvobození naší země sovětskou armádou v roce 1945. O pramenu a památníku však již pojednává jiný můj článek, tak si jej také někdy přečtěte. Chcete-li vědět, co dalšího jsme nejen v Kouřimi viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme si po bitvě u Lipan podmanili městečko Kouřim a dozvíte se víc.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Lipany_-_pamatnik_bitvy_u_Lipan

Historie :

Památník bitvy u Lipan byl na kopci zvaném Lipská hora postaven roku 1881. Samotná bitva se odehrála dne 30. května 1434 v širším okolí mezi městy Český Brod a Kouřim. Bitvě předcházelo neúspěšné obléhání města Český Brod vojsky Panské jednoty. Po zprávě, že se polní vojska radikálů hnula od Kolína a směřují na Kouřim, upustila koaliční vojska od dalšího obléhání a hnula se vstříc nepříteli. Obě armády stanuly proti sobě jižně od vesnice Lipany v prostoru mezi obcí Hřiby a Lipskou horou. Jednalo se o spojené síly radikálních husitů Táborů a Sirotků, vedené Ondřejem Keřským, Prokopem Holým a Janem Čapkem ze Sán na straně jedné, a koalicí umírněných kališníků a katolíků pod vedením hejtmana Diviše Bořka z Miletínka, starého spolubojovníka Jana Žižky z Trocnova na straně druhé.

Postavení vojsk Táborů a Sirotků na návrší kopce, v semknuté vozové hradbě hájené mnoha děly, nedávalo koaličním vojskům mnoho šancí na úspěch. Nicméně taktický manévr s vlastním předstíraným ústupem z bitevního pole slavil úspěch a radikály se povedlo vylákat z vozové hradby. Do rozpojené hradby následně vnikla panská jízda a o osudu bitvy bylo rozhodnuto. V bitvě byla polní vojska drtivě poražena a v průběhu bojových operací zahynul i vůdce radikálů Prokop Holý nejvlivnější husitský politik, na jehož vůli před rokem 1434 do značné míry závisel osud revolučních Čech jakož i druhý vůdce radikálů kněz Prokůpek. U Lipan se tedy odehrála dne 30. 5. 1434 poslední velká husitská bitva, která byla rozhodující bitvou krvavých válek. Po skončení bitvy už husitství v Čechách postupně skomíralo, až zůstalo jen ve vzpomínkách.

Po táboru lidu 29. května 1870 byl za účasti českobrodských a kolínských občanů založen spolek Prokop, jehož předsedou se stal velimský statkář Josef Škopek. Cílem činnosti spolku bylo vztyčení mohyly na lipanském bojišti, kterou nakonec zhotovil v roce 1881 kameník Karel Koutek. Smlouva o dílo byla podepsána 27. května 1881, základní kámen byl položen 29. června a ke slavnostnímu odhalení za účasti 20 000 přihlížejících došlo již 11. září. Mohyla o výšce 11 metrů je složena z pískovcových kvádrů a má tvar zaobleného kužele.

Historie čerpána z webu

https://www.kudyznudy.cz/aktivity/pamatnik-bitvy-u-lipan

https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/lipany/bitva-u-lipan

Video o mohyle a bitvě u Lipan si můžete pustit zde

https://www.stream.cz/narodsobe/bitva-u-lipan-210537

Památník bitvy u Lipan je držitelem turistické známky č.647.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/bitva-u-lipan-30-5-1434-c647