Areál Živá voda v Modré u Velehradu jsme navštívili během jednodenního výletu, který jsme celý strávili v okolí Uherského Hradiště. Za krásného slunečného počasí jsme zaparkovali auto přímo naproti vstupní budovy do areálu s pokladnou, kam jsme se vzápětí vydali. Koupili jsme si zde vstupenky a turistickou známku a taktéž jsme získali razítko do památníku. Potom jsme se již vydali na obhlídku areálu, v němž jsme shlédli téměř všechny druhy ryb, které v České Republice toho času brázdily vodní hladiny.

Nejdříve jsme si ovšem v malé místnosti prohlédli expozici vycpaných vodních zvířat, savců a ptáků. Postupně jsme zde narazili na pěknou vydru, zubatého bobra a rozličné husy, kachny, čápi a další vodní ptactvo. Vycpaná zvířata byla umístěna do svého přirozeného prostředí v podobě rákosí, travin, kmenů stromů a povedené makety vody. Na závěr obhlídky jsme si na stěnách místnosti se zájmem prohlédli fotografie ryb od Rostislava Štefánka.

Následně jsme po schodech sešli o patro níže, kde nás čekala největší atrakce zdejšího areálu. Vešli jsme do proskleného tunelu, díky němuž jsme se ocitli 3,5 metru pod hladinou rybníka a mohli tak pozorovat zdejší rybí život. Kolem nás líně proplouvaly ryby, které zespodu vypadali jinak, než jsme je dosud mohli vidět v různých rybnících. Vodní obyvatelé se kolem nás objevovali a zase mizeli, jednou připlavali zleva, pak zase zprava, rychle či pomalu.

Za sklem se střídaly ryby jako obrázky na kinofilmu a tak jsme si postupně prohlédli bříška našich ryb a zblízka pohlédli do jejich očí. Viděli jsme ze třeba nejznámější českou rybu kapra obecného, jenž se v posledních 100 letech stal nedobrovolným hrdinou vánočních svátků. Dále zde plaval karas obecný, obývající především tůně a rybníky bohaté na živiny a vyznačující se obdivuhodnou schopností přežít i v nehostinných podmínkách s minimálním množstvím kyslíku.

Nechyběl zde ani obyvatel řek a stojatých vod bolen dravý, lovící menší ryby, hmyz či obojživelníky. Naším očím neunikl ani další dravý druh okoun říční, žijící zpravidla v početných hejnech, který je pro vysokou kvalitu masa vyhledávanou pochoutkou nejen mezi rybáři. Svým štíhlým tělem nás zaujala štika obecná, velmi oblíbená ryba sportovních lovců pro atraktivní zážitek při lovu i pro dobrou kvalitu masa. Nejvíce nás však ohromil největší dravec Evropy s délkou přesahující běžně dva metry, kterým byl sumec velký.

Po dvaceti minutách kochání se nevšedním pohledem na šupinaté živočichy jsme vyšli ze sladkovodního tunelu ven a sestoupili ještě o jedno patro níže. Obklopila nás zde tma, v níž jsme využili naše nosy a poznávali po čichu několik druhů bylinek. Šlo nám to velice dobře, neboť jsme využili zkušeností z výroby našich přírodních mýdel v ruční mýdlárně. Poté jsme si zde prohlédli malé akvárium se želvami a vzápětí jsme vystoupali o dvě patra nahoru.

U schodiště jsme si přečetli rybářské vtipy a pak jsme z budovy vyšli ven k rybníku, který jsme si před chvílí prohlíželi z tunelu. Pod vodní hladinou plavali ty stejné ryby, nyní jsme je však viděli z běžného úhlu pohledu, což jim nikterak neubralo na atraktivitě. Dokonce se ve vodě pod námi rýsovaly postavy dalších návštěvníků v tunelu, kterým jsme hleděli pro změnu na hlavy a tak jsme si mohli užít dalšího nevšedního pohledu, tentokrát na lidské tvory.

Pak jsme po kůlech zaražených do dna vodního díla přeskákali na cestičku, vešli na mostek a přišli tak k sousednímu rybníku, v  němž se návštěvníci areálu v létě mohli koupat. I když bylo docela teplo, této nabídky jsme nevyužili, neboť letní prázdniny před měsícem skončily v propadlišti času. Vodní plochu jsme tedy pouze obešli kolem dokola a vrátili se k budově s pokladnou, do které proudily další a další návštěvníci, toužící po zajímavých zážitcích.

Budovu jsme ovšem pouze minuli a vzápětí jsme zamířili k prameništi s tekoucí vodou. Kráčeli jsme kolem malého potůčku po pěkné stezce, obklopené různými rostlinami a bylinami, kde se nám velmi líbilo. Vše bylo pěkně upravené a hezké, takže jsme zatoužili mít takto stylizovanou vlastní zahradu. Pak jsme již přes budovu vyšli z areálu ven a dali tak vale tomuto pěknému a nevšednímu vodnímu kraji, světu ticha a ryb.

Obec Modrá jsme však ještě neopustili, jelikož jsme zamířili k sousednímu archeoskanzenu, v němž jsme předložili vstupenku z v Živé vody a měli tak levnější vstupné do dalšího pěkného areálu. O zážitcích z tohoto areálu však již pojednává jiný můj článek, tak se na něj určitě také podívejte. Pro vášnivé čtenáře je pak v sekci Velké povídání o výletech připraven článek Jak jsme byli v Modré pokropeni živou vodou.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Modra_-_botanicka_a_sladkovodni_expozice_Ziva_voda

Historie :

Areál Živá voda se nachází v obci Modrá nedaleko Velehradu a byl poprvé otevřen na konci roku 2012. Jeho největším lákadlem je prosklený sladkovodní rybniční tunel, nejdelší ve volné přírodě v Evropě. Návštěvník je zde obklopen 850 tisíci litry vody. Expozicí můžete procházet samostatně nebo s průvodcem. Konají se zde také speciální akce, potápěčské exhibice a přednášky o potápění či ukázky rybolovných technik.

Historie čerpána z webu :

http://www.zivavodamodra.cz/

Živá voda Modrá je držitelem turistické známky č.2053.

http://www.turisticke-znamky.cz/znamky/ziva-voda-modra-c2053