Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ostrava - kostel sv. Jana Nepomuckého ve Staré Bělé

Farní kostel sv. Jana Nepomuckého ve Staré Bělé stojí na vyvýšeném místě nad středem obce, kolem které se až do poloviny 19. století rozkládal hřbitov. Autorem návrhu kostela byl pravděpodobně příborský stavitel Václav Röhrich. Stavba stojí poblíž místa bývalého hřbitovního kostela svatého Mikuláše, který byl ze dřeva a v roce 1790 byl stržen. Nový jednolodní kostel se stavěl od 60. let 18. století do roku 1779. Záhy po dostavbě se však objevily trhliny a okolí kostela muselo být odvodněno. Spolu s odvodněním a opravami byla postavena fara a zřízen hřbitov. Slavnostního vysvěcení se kostel dočkal až v roce 1801, konkrétně 13. a 14. července. Během svěcení byly do oltáře uloženy ostatky svatého Urbana, svatého Vitalise a svaté Korony. 

article preview

Ostrava se stala cílem mnoha našich výletů, neboť má na svém území tolik památek, zajímavostí a turistických cílů, že bylo absolutně nemožné poznat všechny v rámci jedné, dvou či pěti návštěv a tak jsme do tohoto města na rozhraní Moravy a Slezska přijeli tolikrát, že by to člověk nespočítal na prstech jedné ruky. Jeden z těchto výletů jsme podnikli z pracovních důvodů, neboť jsme v Litovli zařizovali novou prodejnu mýdel, do které jsme sháněli dřevěné regály. Shodou okolností jsme zánovní kousky objevili v Šenově u Havířova, do něhož jsme po domluvě s prodejcem jedno březnové ráno vypravili a cestou jsme se zastavili v Ostravě, abychom poznali několik nových míst. Výlet jsme za krásného slunečného počasí zahájili v okrajové části města Stará Bělá, kde jsme na úvod navštívili několik studánek a kapliček.

Ostrava - kostel sv. Jana Nepomuckého - presbytář se sochou sv. Jana Nepomuckého Ostrava - kostel sv. Jana Nepomuckého

Po těchto drobných cílech přišla již na řadu opravdu význačná památka, kterou představoval jednolodní kostel sv. Jana Nepomuckého, vystavěný na přelomu 18. a 19. století. Naše stříbrné auto jsme odložili na velkém parkovišti u obchodního domu, který byl postaven naproti svatostánku a vzápětí jsme vyrazili na jeho obhlídku. Vzhledem k poloze pozdně barokního kostela jsme nejprve shlédli jeho půlkruhový presbytář se dvěma okny, ozdobnými lisénami a pískovcovou sochou sv. Jana Nepomuckého, která stála v nice uprostřed kněžiště. Nad ní se nacházela střecha, z níž vystupoval polygonální sanktusník s lucernou a helmicí. Na jižní straně presbytáře jsme si prohlédli dvoupodlažní sakristií a na té severní novodobou kapli, která byla k původnímu kostelu přistavěna až na začátku 20. století.

Ostrava - kostel sv. Jana Nepomuckého - socha v nice Ostrava - kostel sv. Jana Nepomuckého - sluneční hodiny 

Její zevnějšek byl přizpůsoben vzhledu hlavní lodě, rozčleněn pilastry a ze strany hlavního průčelí čtyřmi oválnými okny či malým okrouhlým štítem s datem posvěcení kaple. Následně jsme zamířili k dvoupodlažní sakristií, na níž jsme mezi horním a dolním oknem našli sluneční hodiny, které obyvatelům obce Stará Bělá sloužily až do roku 1862, kdy byly do věže instalovány hodiny mechanické. Za přípravnou kněžích jsme narazili na boční vchod a tři vysoká okna se stlačenými záklenky, přičemž na místě toho čtvrtého jsme našli výklenek s malým oknem, vedoucím na schodiště ke kruchtě. Na krátkou chvíli jsme se ještě zastavili u kříže s korpusem Krista a poté jsme již stanuli před průčelím, které tradičně slibovalo nejzajímavější architektonickou výzdobu a kostel ve Staré Bělé nebyl výjimkou.

 Ostrava - kostel sv. Jana Nepomuckého - kříž s Kristem Ostrava - kostel sv. Jana Nepomuckého Ostrava - kostel sv. Jana Nepomuckého - věž

Nejprve jsme se věnovali 37 metrů vysoké hranolově věži, završené odstupňovanou korunní římsou a pozdně barokní polygonální helmicí. V horní části věže jsme si srovnali správný čas na ciferníkových hodinách a jelikož právě ležely obě ručičky na sobě, vyslechli jsme polední odbíjení. Pod hodinami jsme spatřili půlkruhově klenutý obdélný okenní otvor, otevírající se do zvonového patra. Za oknem se ukrýval zvon z roku 1779 o váze 600 kilogramů, který jakoby zázrakem přežil obě světové války. Věž byla k průčelí připojena barokními volutovými štíty, které přiléhaly ke korunní římse a pod ní si naši pozornost zasloužily niky, ve kterých byly umístěny plastiky svatých Cyrila a Metoděje. Ve spodní části průčelí, mezi vysokými pilastry s římsovými hlavicemi a s patkami, se pak nacházel hlavní vchod.

 Ostrava - kostel sv. Jana Nepomuckého - socha v nice Ostrava - kostel sv. Jana Nepomuckého - socha v nice Ostrava - kostel sv. Jana Nepomuckého - erb nad vchodem

Nad otevřenými dveřmi jsme uviděli výklenek s kamenným znakem olomoucké kapituly a menší polokruhové okno, vyvedené do předsíně hudební kruchty. Dveře však byly na jaře zavřené a tak jsme bohužel neviděli zajímavý interiér svatostánku. Pokračovali jsme tedy v obhlídce kostelních exteriérů a když jsme se otočili, spatřil jsme dřevěný misijní kříž. Potom jsme se šli podívat na druhou stranu církevní stavby, jejíž většinu zabírala zmíněná novodobá kaple. V menší části jsme našli jedno vysoké okno, sousední výklenek s malým oknem a samostatný vstup ke schodišti na hudební kůr. Když jsme opět stanuli u presbytáře, zamířili jsme k informační tabuli, která nám prozradila historické informace o kostelem samotném, ale také o zde působících kněžích, farářích či kapličkách, které jsme viděli o několik minut dříve.

Ostrava - kostel sv. Jana Nepomuckého Ostrava - kostel sv. Jana Nepomuckého - informační tabule - historie

Dozvěděli jsme se, že se farní kostel sv. Jana Nepomuckého od 60. let 18. století do roku 1779, ale kvůli trhlinám ve zdi a následnému odvodnění stavby byl vysvěcen až v roce 1801. Zaujalo nás, že časté vichřice v letech 1833 - 1834 vychýlily věž natolik, že byla nutná její oprava. Když jsme dočetli poslední řádky, vydali jsme se k nedaleké soše Krista, jež vznikla roku 1915 nákladem Gabriely Teplárkové jako mírová socha, vyzývající k ukončení první světové války. Docela nás překvapilo, že původně stávala na rozcestí u rybníka pod Zámčiskem, což dosud upomíná název ulice U Sochy. Když jsme si umělecké dílo prohlédli, vrátili jsme se k autu, jímž jsme se přesunuli o pár stovek metrů dál, abychom shlédli Husův sbor. Chcete-li vědět, co jiného jsme tento den poznali, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme v Ostravě poznávali zajímavosti městských části Stará Bělá a Výškovice.

Ostrava - kostel sv. Jana Nepomuckého - socha Ježíše Krista Ostrava - kostel sv. Jana Nepomuckého

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/ostrava-kostel-sv-jana-nepomuckeho-stara-bela​

Historie :

Farní kostel sv. Jana Nepomuckého ve Staré Bělé stojí na vyvýšeném místě nad středem obce, kolem které se až do poloviny 19. století rozkládal hřbitov. Autorem návrhu kostela byl pravděpodobně příborský stavitel Václav Röhrich. Stavba stojí poblíž místa bývalého hřbitovního kostela svatého Mikuláše, který byl ze dřeva a v roce 1790 byl stržen. Nový jednolodní kostel se stavěl od 60. let 18. století do roku 1779. Záhy po dostavbě se však objevily trhliny a okolí kostela muselo být odvodněno. Spolu s odvodněním a opravami byla postavena fara a zřízen hřbitov. Slavnostního vysvěcení se kostel dočkal až v roce 1801, konkrétně 13. a 14. července. Během svěcení byly do oltáře uloženy ostatky svatého Urbana, svatého Vitalise a svaté Korony. Časté vichřice v letech 1833 - 1834 vychýlily věž natolik, že byla nutná její oprava. V roce 1862 byly do věže instalovány hodiny. Do této doby čas měřily sluneční hodiny, které bohužel fungovaly pouze za příhodného počasí. Okolo roku 1872 došlo k pozlacení hlavního oltáře, kazatelny a křtitelnice. V roce 1883 byly nahrazeny staré varhany novými. Krásné barevné vitráže v apsidě kostela pochází z roku 1888. V této době byl kostel doplněn o 5 soch. V roce 1899 byla přistavěna kaple. Již roku 1924 byla do kostela zavedena elektřina. V kostele návštěvník můžete nalézt kopii Pražského Jezulátka, které pro něj pořídila zdejší Mariánská družina v roce 1932. Během druhé světové války byl interiér kostela doplněn o další sochy. Roku 1976 byl nainstalován nový obětní stůl, ambon a sedes. Co je třeba zmínit je to, že obě světové války přežil zvon z roku 1779 o váze 600 kg, který se podařilo uchránit od zničení díky jeho umělecké hodnotě. Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Staré Bělé je jedna z mála staveb z přelomu 18. a 19. století v ostravském regionu, které svébytným způsobem dokázaly spojit prvky pozdního baroka s prvky baroka rustikálního. Na rozdíl od jiných chrámových staveb se tato památka dochovala v nezměněné původní podobě až do dnešní doby.

Interiér :

Kostelní loď je zaklenuta třemi pruskými klenbami, rozdělenými dvěma profilovanými pasy dosedajícími na přízední pilíře, které jsou členěné pilastry s výrazně profilovaným úsekem kladí. Na konzolách u pilířů jsou umístěny sochy sv. Anežky České, sv. Antonína Paduánského, sv. Jana Bosca a sv. Františka z Assisi z 1. pol. 20. století. Mezi pilíři je zeď odlehčena výklenky, v kterých se nacházejí vysoká obdélná okna s půlkruhovými záklenky. V prostředním výklenku za novější skleněnou stěnou po pravé straně lodi se nalézá boční vchod a naproti vchod do kaple. Po stranách kostelní lodi, mezi pilíři třetího klenebního pole, jsou umístěny dva boční, pozdně barokní polychromované oltáře se sarkofágovou menzou a dřevěným retáblem. Po pravé straně se nachází oltář zasvěcený sv. Mikuláši s dřevěnými plastikami sv. Ambrože (?) a Blažeje po stranách a na levé straně pak oltář s obrazem Klanění pastýřů a s plastikami Panny Marie a sv. Josefa. V kostelní lodi jsou také dochovány jednoduché dřevěné barokní lavice a pod okny prvního klenebního pole také dvě dřevěné zpovědnice. V zadní části lodi je vestavěna hudební kruchta, podklenutá trojicí kleneb, rozepřených mezi obvodové zdivo kostela a dva mohutné pilíře půlkruhové arkády, otevřené do prostoru kostelní lodě. U pilířů na konzolách jsou osazeny sochy sv. Vojtěcha a sv. Jana Sarkandra. Na kruchtě se nachází dřevěná skříň varhan, členěná polosloupy a pilastry, zdobenými bohatou reliéfní výzdobou. Na zadní stěně vedle varhan jsou umístěny také plastiky hrajících andílků. Kněžiště je zaklenuto jedním polem valené klenby s pasy a půlkruhový závěr je zaklenut konchou. Kněžiště je prosvětleno dvojicí oken s vitrážemi, nacházejících se  ve výklencích, prolomených na severní a jižní straně závěru kněžiště. Nad vchodem do sakristie po pravé straně kněžiště je prolomen velký čtvercový otvor s polokruhovým záklenkem otevřený do oratoře nad sakristií. Na opačné straně kněžiště se nachází vchod do kaple. V místě vítězného oblouku, kde se kněžiště konkávním obloukem sdruženého pilíře připojuje k lodi, se nacházejí na evangelní straně dřevěná polychromovaná kazatelna a na epištolní straně křtitelnice. Na poprsni kazatelny se nachází polychromovaný reliéf s výjevem Krista mluvícího se samařskou ženou u studně. Architektura křtitelnice s reliéfem Kristova křtu je stejně jako kazatelna završena menší stříškou a bohatě zdobena rokokovými ornamentálními i figurálními plastickými motivy. V závěru kněžiště se nachází hlavní oltář s představěnou zděnou sarkofágovou menzou a dřevěným, bohatě zdobeným tabernáklem, uprostřed něhož se nalézají malá pozlacená nika s křížem a otočný svatostánek. Na tabernáklu je sedící beránek na knize se sedmi pečetěmi a se svatozáří a kolem tabernáklu jsou umístěni dva pozlacení adorující andělé. Retabulum oltáře je konkávně prohnuté, vysoký zděný sokl s prolamovanou římsou nese na každé straně dvojici korintských sloupů, mezi nimiž jsou osazeny plastiky sv. Jana Křtitele a Jana Evangelisty. Uprostřed je umístěn v černém rámu oltářní obraz sv. Jana Nepomuckého. Sloupy nesou členěné kladí s vlysem a římsou na které jsou umístěni dva andělé. Uprostřed konchy je umístěno zlaté slunce se zlatými paprsky a hebrejským nápisem JAHVE v modrém oválném poli. Pod okny v kněžišti se nalézají dva menší postranní edikulové oltáře, zasvěcené Božskému Srdci Ježíšovu a Neposkvrněnému Srdci Mariinu. Na konzolách u pilířů jsou ještě sochy sv. Anny s Pannou Marií a sv. Prokopa. Hlavní oltář je dílem mistra Johane Nitscheho, kazatelna a křtitelnice pochází z dílny opavského mistra Karla Kastnera. Autorem obrazu patrona kostela, který je dosud zavěšen na čelní stěně kostela za hlavním oltářem, je Ignatz Berger – malíř z Nového Jičína. Boční kaple je jednolodní obdélný prostor s  nevymezeným kněžištěm, zaklenutý valenou klenbou s výsečemi, vymezenými pro tři obdélná okna s půlkruhovým záklenkem prolomená do hlavní lodi kostela a pro čtyři oválná okna prolomená vně kaple. Prostor kaple je členěn přízedními vertikálními pilastry a štukovým pásem, probíhajícím pod klenbou kolem celé kaple. V kněžišti se nachází hlavní oltář s dřevěnou menzou, v níž se skrývá Boží hrob, a malým dřevěným tabernáklem se štukovou ornamentální výzdobou a dvěma adorujícími anděly. Po stranách oltáře jsou také na soklech umístěny sochy sv. Ludmily a Václava a svatých Josefa a Aloise. Uprostřed štukově bohatě zdobeného zděného retáblu se nachází socha Panny Marie Lurdské v jeskyni. V kněžišti vlevo pod oknem je umístěn barokní obraz sv. Barbory, uprostřed kaple vlevo na zdi pak sousoší svatých Jáchyma a Anny a naproti obraz Panny Marie Ustavičné pomoci ve zdobeném štukovém rámu. Vzadu naproti vchodu do lodi kostela se nachází plastika Piety, která, společně s dvěma ornamentálně a figurativně vyzdobenými mramorovými deskami s vytesanými jmény, tvoří pomník padlých ze starobělské farnosti v 1. světové válce.

Historie čerpána z těchto webů

https://farnost-starabela.cz/

https://cs.wikipedia.org

Město Ostrava je držitelem turistické známky č.737.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/ostrava-c737

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 10
Celkem: 441996
Měsíc: 16965
Den: 771