Kaple sv. Prokopa byla v obci Hýsly postavena v roce 1936, když nahradila starou dřevěnou zvonici rozebranou roku 1932 při stavbě silnice. Nový svatostánek byla zasvěcen svatému Prokopovi, opatovi z 11. století, který se stal patronem České země, zemědělců a vinařů. Světec bývá zobrazován buď jako řeholník nebo opat v pontifikáliích s mitrou a berlou. Kromě berly, knihy a kříže je jeho hlavním individuálním atributem spoutaný ďábel u nohou. Na počest sv. Prokopa se vždy začátkem července koná mše a tradiční hody. V září se pak slaví svatováclavské krojované hody. V roce 2018 byla kaple celkově zrekonstruována za podpory Ministerstva zemědělství.

Kaple sv. Vendelína v Moravanech začala psát svou historii v roce 2008 a o její vznik se zasloužili nadšenci z přilehlé osady Kameňák. Místní chataři výklenkovou kapličku zasvětili sv. Vendelínovi, patronovi pastýřů, poutníků, ochránci dobytka a polí, kterých se v okolí Moravan nachází dostatek. Uvnitř kaple stojí soška světce, jehož podoba údajně vychází ze vzhledu jednoho z osadníků Františka Ščerby. U kaple se každoročně pořádají různé kulturní akce.

Kaple Panny Marie v Koryčanech byla vystavěna v zářezu úzkého lesního údolíčka v 19. století poté, co zde už po několik staletí byl znám pramen sirné minerální vody. První zmínka o léčivé vodě pochází z roku 1580, když se o ní zmiňuje Tomáš Jordán z Clausenburku ve spisu Kniha o vodách hojitelných neb teplicech moravských. Další zpráva o léčivých účincích zdejšího pramene pochází z roku 1659 a o šest let později o něm jistý hrabě Cobor tvrdil, že se díky němu zbavil nějaké nemoci. V té době zde visel obraz Panny Marie. V 19. století byla věřícími postavena zmíněná kaplička a tehdy také majitelé koryčanského panství nechali malé lázně zvelebit. Vznikla zde prostorná šestiboká budova, smíšené dřevěné a zděné konstrukce, s vysokou mansardovou střechou, krytou šindelem. V roce 1837 byla studánka prohloubena, upravena do studniční podoby a zakryta kamennou plotnou.

Kaple svatého Floriána byla na malém návrší nad městem Koryčany postavena v první polovině 18. století majitelem panství, jímž byl v té době poslední představitel rodu Antonín Emerich Horecký z Horky. Důvodem výstavby malé kaple byl požár, který roku 1712 vypukl v jednom domku poblíž náměstí a jelikož se oheň rychle rozšířil, padla mu za oběť většina stavení na náměstí včetně kostela a dřevěné fary. Zmíněný šlechtic proto dal postavit na nedalekém kopečku kapli, kterou zasvětil patronu hasičů, svatému Floriánovi a než byl opraven farní kostel, konaly se bohoslužby v této kapli. Zařízení kaple bylo jednoduché. Nad skromným oltáříkem visel obraz svatého Floriána, dílo Josefa Hromádky z Litenčic, na stěně svěcenka, kříž a několik drobných reprodukcí. Navíc zde bylo uloženo devět železných moždířů, z nichž byly při různých slavnostech vypalovány salvy. 

Barokní kaple sv. Anny byla na okraji města Hulín postavena v polovině 18. století, ale přesné datum není známo. V interiéru církevní stavby se nachází nápisová deska s datací 1886, kdy došlo k rozsáhlé přestavbě objektu. Kaple sloužila kolemjdoucím k pomodlení během cesty z Hulína do Přerova a příležitostně také pracujícím na okolních polích, kterých bylo na rovinaté Hané vždy velmi mnoho. Dnes svatostánek míjejí bez většího zájmu řidiči automobilů či cyklisté, projíždějící v její bezprostřední blízkosti a kaple si sotva stačí stihnout cestující ve vlaku, kterých kolem ní denně projede poměrně dost. Zatím však kaplička u silnice stojí na svém místě a čeká na lepší budoucnost.

Hradisko svatého Klimenta se nachází u Vřesovic nedaleko Koryčan a jedná se o poutní místo, národní kulturní památku a významnou archeologickou lokalitu v pohoří Chřiby. Hradisko bylo pravděpodobně navštíveno již v mladší době bronzové, ale až v první polovině 9. století tu bylo vybudováno opevněné sídlo, spojované s cyrilometodějskou pověstí, podle které sv. Cyril a sv. Metoděj přenesli z Chersonésu na toto místo ostatky papeže sv. Klimenta. Po pádu Velké Moravy sloužilo hradisko sv. Klimenta okolním obyvatelům jako útočiště před nepřáteli v době válek a ke střežení obchodní cesty. Místo bylo také osídleno v 10. a na počátku 11. století, kdy bylo spravováno zbylými slovanskými mnichy, ale v první polovině 12. století hradisko zpustlo. Po roce 1358 zde brněnští augustiniáni postavili gotický kostel, jenž zde stával až do roku 1421, kdy jej zničili husité. Poté bylo místo obýváno pouze poustevníky, nicméně v průběhu 16. století přestaly být ruiny obývány definitivně. 

První zmínka o osadě Moravský Leskovec je z roku 1412, v níž byl vybudován malý statek, který vlastnil Mikuláš z Leskovce. V průběhu 16. a 17. století se v držení statku vystřídala řada majitelů a v roce 1680 byl statek prodán Jiřímu Kryštofovi Pruskovskému na Hradci. V roce 1733 byla osada zcela pustá. O několik let později začalo nové osidlování osady, čímž roku 1782 vznikl Německý Leskovec, jehož obyvateli byli osídlenci z Německa. Na území německé části osady se dochovala zděná kaplička, která byla postavena roku 1936 svépomocí občanů a před ní stojí kamenný kříž s Kristem z roku 1904. Dolní kaple o rozměrech 4x7 metrů byla vysvěcena 19. července 1936.

Kaple sv. Rocha a Šebestiána byla v raně barokním slohu vystavěna roku 1632 na náklady majitele panství Václava Bruntálského z Vrbna a stojí na bývalém hřbitově, který byl zrušen v roce 1903. Kaple se skládá se z rotundy, která je zaklenuta kopulí do níž vstup je veden přes čtyřbokou předsíň se sanktusníkem. Předsíň je zakončena trojúhelníkovým štítem, po obvodu je členěna pilastry, které nesou zalamovanou římsu. K předsíni přiléhá přístavek, kterým je vedeno schodiště na kruchtu kaple. Klenba předsíně je valená. Interiér kaple je členěn lizénami. Kaple je krytá helmicovou střechou, předsíň střechou sedlovou. Bývalý hřbitov okolo kaple je obehnán ohradní zdí, v jejichž rozích stávaly čtyři kapličky, ale dochovala se částečně jen jedna.

Barokní kaplička na ulici Česká v Letovicích byla s největší pravděpodobností postavena v druhé polovině 18. století. Důvod její výstavby není přesně známý, mohlo jít o poděkování nějaké bohaté rodiny nebo statkáře Bohu za vyléčení z nemoci či narození vytouženého dítěte. Kaplička mohla také sloužit kolemjdoucím k modlitbě při cestě do Křetína nebo Lazinova v dobách, kdy ještě neexistovala vodní nádrž Letovice, ale určitě se u ní pomodlili také rolníci, pracující na přilehlých zemědělských políčkách. V nedávné době byla opravena.

Dříve samostatná obec Třebětín byla připojena k městu Letovice v roce 1960 a na jejím území se nachází jedna historická památka, kterou představuje kaple svatého Jana Nepomuckého. Původně se ovšem jednalo o zvonici, která vznikla na konci 18. století na základě nařízení císařovny Marie Terezie. Pokroková vládkyně Rakouska – Uherska totiž 21. srpna roku 1751 vydala nařízení s názvem ohňový patent, který obsahoval celkem 30 článků. Kromě jiných povinností musely mít domy zděný komín, o svatbách se zakazovalo střílení a vypouštění rachejtlí, muselo se vybudovat více studní a obyvatelé měli před svá stavení zasázet vrby nebo lípy. Patent nařídil službu nočních vartýřů a jejich povinnost v případě požáru bít zvonem na poplach.