Drobná kaplička na ulici Hluboká byla v Hlučíně postavena pravděpodobně v první polovině 20. století. 

Kaple svaté Anny byla ve středu obce Unčovice postavena někdy ve druhé polovině 18. století, ale písemně doložena byla až v roce 1834 na císařském povinném otisku stabilního katastru. Na jaře roku 1892 byla kaple opravena a omítnuta a v roce 1989 proběhla velká oprava kaple. Střecha kaple je ukončena sanktusníkem, čili malou věžičkou se zvonem. Sanktusník coby architektonický prvek byl používán již od 13. století. Zvláště v případě menších venkovských kostelů a kaplí byl ve středověku jeho zvon často jediným hlásičem času nebo ohrožení obyvatel. Později, zhruba od konce 15. století začaly být s rozvojem kovolitectví a také se zvyšováním významu a bohatstvím měst u kostelů budovány mohutné, často volně stojící zvonice s řadou velkých zvonů. Štít kaple sv. Anny v Unčovicích nese zajímavé, velmi pěkné a pro kaple neobvyklé sluneční hodiny.

Kaple sv. Huberta je jednou z mnoha drobných romantických staveb v Lednicko-valtickém areálu. Byla postavena roku 1855 ve stylu novogotickém, přičemž autorem návrhu byl Georg Wingelmüller a sochařskou výzdobu provedl Franz Högel. Jedná se o trojosou stavbu s hrotitými arkádami, uprostřed se nachází socha světce na podstavci se sochami andělů. Kaple byla vystavěna z pískovcových kvádrů a bohatě kamenicky zdobena. Pro lepší navození autentičnosti starobylosti stavby byly dokonce jednotlivé kvádry označeny smyšlenými kamenickými  značkami, tak jak bylo obvyklé u středověkých staveb.

Španělská neboli poutní kaple Panny Marie Bolestné byla v Novém Jičíně vystavěna roku 1624 v podobě dřevěné kapličky nad hroby španělských císařských vojáků, jež zde byli v roce 1621 pobiti protestantskými vojsky krnovského markraběte. Velkou část císařské posádky tvořili neapolští královští vojáci, takže je možná divné, proč se nejmenuje italská kaple. Odpověď je celkem jednoduchá, protože Neapolské království bylo tehdy součástí španělských držav a proto tedy vznikl zlidovělý název Španělská kaple. Vzhledem k přibývajícímu počtu poutníků přestala kaple svojí kapacitou stačit, proto byla v letech 1724 – 1726 přestavěna jezuity na větší barokní kapli na půdoryse latinského kříže s trojbokým presbytářem s přilehlou sakristií a mariánskou kaplí na druhé straně. 

Malá kaple svatého Kříže stojí v Janáčkových sadech ve městě Nový Jičín od roku 1757, kdy byla postavena. Je to bývalá hřbitovní podélná barokní kaple s půlkruhovým závěrem a zaoblenými nárožími v průčelí. V ose průčelí je kamenný portál s půlkruhovou archivoltou s lištou, uchy, kapkami a klenákem. Po stranách portálu jsou svazkové pilastry s kompozitními hlavicemi, stejné pilastry, podpírající mohutné zalamované korunní kladí, rytmizují rovněž boční fasády a závěr.

Roku 1715 v Novém Jičíně řádil mor a mnoho lidí tehdy této nemoci podlehlo. Bylo jich dokonce tolik, že se kvůli nedostačujícím kapacitám hřbitovů u farního kostela a u kostela sv. Trojice, které jsme předtím již navštívili, začalo pohřbívat v místě dnešní kaple. Tehdy u hrnčířské dílny vyrostl polní lazaret a právě zmíněný ranhojič Gotfrid Ignác Mittel zde ve stanech ošetřoval nakažené občany. To se mu však stalo osudným, neboť měsíc po vypuknutí epidemie moru se i on nakazil a zemřel. Byl zde pohřben spolu s tělem jeho malého synka a na jeho počest zde byla později uložena pamětní deska. To zde již od roku 1733 stála kaple, která byla téhož roku vysvěcena a rovněž zde byl postaven velký kříž s obrazem Krista. Stalo se tak na místě, kde byli pohřbení lidé, které skolil mor a postaral se o to radní Kristián Rössner.

Výklenková kaplička s lidovými motivy byla postavena roku 1885 u fotbalového hřiště a stala součástí zdi zdejšího statku. Kaplička je vyzděná z kamenů a na zadní stěně se pak nachází obrázek slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. V nice kapličky pak stojí starý smírčí kříž z pískovce, mnohem starší než kaple, která jej chrání. Kříž byl přibližně vztyčen někdy před 400 lety. Dnes z něj bohužel zůstala zachovalá jen jeho vertikální část bez horizontálních ramen, čemuž se za ta staletí nelze divit. Ještě roku 1893 se na kříži nacházel nápis ZNOVU OSTAVEN KU CTI SV. METUDA NA ROK JUBILEJNÍ 1885, ale dnes již není patrný.

Umělá jeskyně a socha Panny Marie Lurdské v kamenném výklenku pochází z roku 1933 a od té doby se na tomhle místě lidé často zastavovali při cestě na Svatou vodu. Socha Panny Marie má prosebně sepjaté ruce a na jedné z nich jí visí růženec. Její dlouhý oděv s růžemi se dotýká až země a nemá žádné boty, takže stojí bosa. Za jeskyní protéká potůček napájený vodou z pramene Svaté vody.

Malá obec Benkov se nachází mezi Libinou a Dlouhomilovem, pár kilometrů od Šumperka či Zábřehu. Tato obec vznikla již ve 14.století a patřila ke hradu Brníčko, který stával ve vedlejší vsi. V tak malé obci nelze očekávat přehršel památek, ale nejméně jedna zajímavost se zde přece jen najde. U návsi stojí krásná kaplička se zvonicí, jenž je dokladem mistrovství a zručnosti lidu venkovského. Její vznik se datuje do poloviny 19.století. Jako jiné i tato zvonička sloužila k ohlašování případných požárů nebo jako svatostánek tam, kde nebyl kostel. Během průzkumu této drobné církevní památky zde byla nalezena munice z 2. světové války.

Na území obce Červenka nedaleko Litovle stojí pozdně barokní kaple sv. Pavlíny. Byla postavena roku 1798 a nachází se na Svatoplukové ulici. O datu stavby svědčí letopočet na průčelí svatostánku. V roce 1921 byla provedena celková oprava kaple i s věží, další rekonstrukce proběhla roku 1971, kdy byla opravena pouze střecha. Roku 2008 do kaple uhodil kulový blesk, který nahnul věžičku, udělal cestu v taškách a rozštípl krovnici. Do kaple zatékalo, hrozilo promáčení zdiva, ale na opravu si stavba počkala tři roky.