Jdi na obsah Jdi na menu
 


Letovice - kostel sv. Prokopa

Kostel sv. Prokopa v Letovicích byl postaven v letech 1370–1380 v gotickém slohu. Z města k němu vede krytá chodba – „fortna“, která byla v roce 1920 opravena. Původně byl kostel 34 metrů dlouhý a 12 metrů široký, ale v průběhu staletí doznal mnoha změn. Například roku 1716 nechal Jiří Sliepčanský-Pohronec provést přestavbu kostelu kvůli jeho velmi špatnému stavu. Roku 1847 byla ke kostelu přistavěna postranní věž, jenž nahradila dřevěnou zvonici před hlavním vchodem. Součástí kostela je gotická kaple Panny Marie s původní gotickou klenbou z roku 1380, jenž má svůj samostatný vchod. Podle ústní tradice byl kostel vypálen v třicetileté válce Švédy. Důkazem by měla být dělová koule nacházející se ve stěně kostela.

article preview

Letovice se staly naším domovem na čtyři jarní dny, během nichž jsme byli ubytováni v místním penzionu na okraji tohoto jihomoravského města. Samozřejmě jsme si nenechali ujít širokou nabídku zdejších památek či zajímavostí a téměř všechny jsme si stihli prohlédnout. Vynechali jsme pouze dvě nejvýznamnější památky Letovic, které v době našeho pobytu byly ještě zavřené a jelikož jsme chtěli vidět i jejich interiéry, jejich prohlídku jsme si nechali na příští návštěvu. Jednalo se o zámek a bývalý klášter Milosrdných bratří s barokní lékárnou a přilehlý kostel svatého Václava, nabízející v sezoně průvodcovskou službu. Nicméně i bez nich nám toho v Letovicích k prozkoumávání zbylo poměrně mnoho, přičemž jsme těmto turistickým cílům věnovali celý třetí den pobytu.

17 - Letovice - Kostel sv. Prokopa 23 - pohled z dálky https://img42.rajce.idnes.cz/d4203/17/17758/17758339_de91ba07edb5c23af39ed6e6190275d0/images/17-Letovice-Kostelsv.Prokopa20-bonpohled.jpg?ver=0

Po snídani jsme nastartovali náš francouzský povoz a zamířili jsme za naším prvním cílem, jímž byl farní chrám svatého Prokopa, k němuž jsme po několika minutách přijeli. Auto jsme nechali na parkovišti u nového hřbitova, který roku 1846 nahradil ten původní, rozkládající se v bezprostředním okolí zmíněného svatostánku a vzápětí jsme vyrazili obhlídkou kostela. Vzhledem k tomu, že chrám sv. Prokopa byl vystavěn v letech 1370–1380 na návrší, pociťovali jsme na našich tvářích svěží jarní vítr, který nás po ránu opravdu dokonale probudil. Možná i proto jsme velice dobře vnímali krásy gotické stavby, která se tyčila za kamennou zdí, obíhající celý kostel kolem dokola. Svatostánek k nám byl sice natočen bokem, ale jeho obhlídku jsme zahájili u trojbokého presbytáře.

17 - Letovice - Kostel sv. Prokopa 01 - celkový pohled 17 - Letovice - Kostel sv. Prokopa 02 - boční pohled 

Ke kněžišti nás propustila branka ve zdi, ozdobená dvojicí malých andílků na soklech a pak se nám již v celé kráse představila nádherná gotická jednolodní stavba, která sice byla v průběhu staletí při opravách škod značně pozměněna, ale tyto přestavby jí nedokázaly sebrat středověkou krásu. Na první pohled nás zaujaly nárožní opěrné pilíře, dělící od sebe tři pole presbytáře. V tom prostředním jsme spatřili malé kulaté okénko, zatímco vpravo i vlevo se nacházela okna s půlkruhovým záklenkem. Okna měla již barokní podobu a byla podstatně menší než ty původní gotické, které zanikly patrně při přestavbě roku 1716, kdy byl kostel ve špatném stavu. Svatostánek tehdy nechal arcibiskup Juraj Sliepčanský - Pohronec celkově opravit v duchu tehdejší moderní doby a tak jsme si následující minuty vychutnávali barokně – gotický koktejl.

17 - Letovice - Kostel sv. Prokopa 03 - zadní pohled 17 - Letovice - Kostel sv. Prokopa 04 - zadní pohled

Původní gotická okna byla jak v presbytáři tak v lodi více než dvakrát vyšší a jejich velikost jsme si mohli snadno představit, neboť v bílé omítce zůstaly naznačená kamenná ostění oken. V kostelní lodi jsme na této straně našli dvě barokní okna a pak jsme již přišli ke kapli Panny Marie s původní gotickou klenbou z roku 1380, která měla svůj samostatný vchod. Na nároží kaple jsme spatřili dochovaná gotická okna s mozaikou na okenních tabulkách a našim očím neunikl jeden opěrný pilíř. Na kapli navazovala hranolová věž, která při další přestavbě v roce 1847 nahradila dřevěnou zvonici, stojící před hlavním vchodem. Ta byla zbořena o deset let později poté, co z ní byly odebrány zvony a zavěšeny do zmíněné věže, rozdělené římsami do třech polí.

17 - Letovice - Kostel sv. Prokopa 05 - zadní pohled 17 - Letovice - Kostel sv. Prokopa 07 - celkový pohled 

Dole ve věži jsme narazili na samostatný vchod s pseudogotickým obloukem, dveře však byly z pochopitelného důvodu zamčené. Farníci by zcela jistě nechtěli, aby se jim někdo cizí potuloval po věži a nedej bože kdyby rozhoupal některý ze čtyř zvonů uvnitř. Z vlastnoručně vytištěných papírů jsme zjistili, že tři z nich byly odlity až ve 20. století, nicméně ten čtvrtý pojmenovaný jako Svatý Prokop prý pocházel z roku 1528. Zaujalo nás, že se k němu vázalo hned několik pověstí a podle jedné z nich stával v Bohuňově kostel, který se zřítil při povodni, když se protrhly tamní rybníky. Kostelní zvon se v troskách nepodařilo najít, jelikož ho velká voda odnesla až na louku k Letovicím, kde jej jednoho dne vyhrabal kohout a svině. Pak jej našla kolemjdoucí dívka a zvon byl zavěšen do kostela sv. Prokopa a při zvonění oznamoval své nalezení: „Kohout mě vyhrabal, svině mě vyryla, panna mě našla!“.

17 - Letovice - Kostel sv. Prokopa 24 - pohled z dálky 17 - Letovice - Kostel sv. Prokopa 25 - pohled z dálky

Nad historkou jsme se samozřejmě jen pousmáli, ovšem spíše nás zajímalo, proč nebyl, stejně jako ostatní zvony zrekvírován pro válečné účely a další řádky nám ihned na naši otázku daly odpověď. Zvon je totiž velmi těžký, protože váží 2800 kilogramů a tak jej nikdo nedokázal z věže sundat. Zvonicové patro na každé straně prosvětlovalo okno s gotickým obloukem a věž pak kryla jehlancová střecha, zakončená křížem. Střed věže byl opatřen pouze nevelkým kulatým okénkem, takže schodiště nahoru musel být osvětleno jiným způsobem. Když jsme si věž prohlédli, sestoupili jsme po třech schůdkách k další velké zajímavosti kostelního areálu. Jak už bylo řečeno, chrám sv. Prokopa byl postaven na návrší a z města k němu věřící chodili krásnou fortnou.

17 - Letovice - Kostel sv. Prokopa 08 - celkový pohled 17 - Letovice - Kostel sv. Prokopa 27 - pohled od Masarykova náměstí

Pod tímto názvem se skrývá krytá stupňovitá chodba, díky níž byly lidé během výstupu ke kostelu schováni před eventuální nepřízní počasí, ať už lilo jako z konve nebo v létě před horkými paprsky slunce. Fortna svému účelu sloužila celá staletí, ale v roce 1856 už byla v tak dezolátním stavu, že musela být stejného roku znovu vybudována. Takové nabídce jsme neodolali a začali jsme sestupovat dolů. Vždy jsme sešli po čtyřech či pěti schodech a pak jsme šli několik metrů po mírně klesajícím chodníčku k dalším stupňům, dokud jsme se nezastavili asi v polovině chodby. Nad námi se nacházela dřevěná střecha, nicméně větší pozornost jsme věnovali otevřeným průhledům mezi opěrnými sloupy, kterými jsme viděli město pod námi a hlavně dvě velké stavební dominanty Letovic.

17 - Letovice - Kostel sv. Prokopa 10 - schodiště z města ke kostelu 17 - Letovice - Kostel sv. Prokopa 11 - křížová cesta a schodiště z města ke kostelu

Shodou okolností to byly právě ony dva turistické cíle, které jsme tehdy vynechali čili zámek a bývalý klášter Milosrdných bratří a přilehlý kostel svatého Václava. Krásnými výhledy jsme se kochali několik minut a pak jsme se fortnou vydali na zpáteční cestu. Během stoupání jsme si prohlíželi křížové cesty, pověšené na jednotlivých nosných pilířích a brzy jsme znovu stanuli u kostela sv. Prokopa. Zamířili jsme ke vstupnímu portálu s kamenným ostěním, jímž se vstupovalo do kryté předsíně se schodištěm, po němž jsme vystoupali k dřevěným dveřím. Ty byly zasazeny do profilovaného pískovcového ostění s gotickým obloukem a také ony byly zamčené. Dovnitř jsme se tedy nedostali, což nás ovšem nepřekvapilo a tak jsme si u vstupu prohlédli zavěšený misijní kříž s různými letopočty.

17 - Letovice - Kostel sv. Prokopa 12 - křížová cesta a schodiště z města ke kostelu 17 - Letovice - Kostel sv. Prokopa 16 - misijní kříž u vchodu

Pak jsme sešli ze schodů ven před kostel a začali si prohlížet barokní průčelí, zpevněné dvojicí opěrných pilířů na nároží. Nad vchodem jsme spatřili erb arcibiskupa, jenž se jmenoval Juraj Sliepčanský – Pohronec a který se z vesnického pastýře postupně vypracoval na nitranského biskupa (1648–1660), kaločského arcibiskupa (od 1657) a později na ostřihomského arcibiskupa a uherského primase (1666). Rodiče mu zabili Turci a tak jsme se nedivili tomu, že se angažoval v ochraně země před těmito nájezdníky a dokonce se jako vyslanec císaře Ferdinanda II. vícekrát zúčastnil jednání s Turky v Cařihradě. Podporoval publikační činnost Trnavské univerzity a inicioval výstavbu nových kostelů a poutních míst. Zaujalo nás, že i když zemřel právě v Letovicích na Moravě, pohřben byl v mariánské bazilice Mariazell v Rakousku.

17 - Letovice - Kostel sv. Prokopa 14 - hlavní vchod 17 - Letovice - Kostel sv. Prokopa 15 - čelní strana

Nad erbem se nacházela korunní římsa a klasický barokní volutový štít s trojúhelníkovou atikou na vrcholu. Následně jsme se vydali za roh, abychom si prohlédli druhou stranu lodi a v tu chvíli nám padl do okna náhrobek neznámého muže v ohradní zdi. Když jsme jej prozkoumali, obrátili jsme svou pozornost opět k boční straně svatostánku a mezi trojicí opětných pilířů jsme našli další vchod s kamenným ostěním a gotickým obloukem, nad nímž se nacházelo barokní okno. Stejně jako předtím na protější straně lodi jsme zde viděli náznaky původních gotických oken a když jsme kolem nich prošli, ocitli jsme se obdélníkové sakristie. Zároveň nám do oka padl náhrobní kámen pana Rautníka. O jakého člověka se jednalo, to se nám bohužel nepodařilo zjistit, ale svůj tip jsme měli.

17 - Letovice - Kostel sv. Prokopa 17 - loď kostela 17 - Letovice - Kostel sv. Prokopa 19 - boční pohled

Podle reliéfu ve formě zkřížených sekyrek a nože v horní části náhrobku jsme totiž usoudili, že to byl patrně vážený občan a bohatý řezník v Letovicích. Za sakristií jsme už nic dalšího zajímavého nenašli a tak jsme prošli jiným otvorem ve zdi než při našem vstupu a následně jsme po chodníku zamířili směrem ke hřbitovní brance. Záhy jsme vstoupili na území posledního odpočinku místních obyvatel, ale náhrobky jsme tentokrát zkoumali pouze zběžně a rychle jsme se přesunuli na druhou stranu hřbitovního areálu. Za ohradní zdí totiž vykukovala špička starého cihlového vodojemu, našeho druhého turistického cíle tohoto dne, o němž se více dozvíte v mém dalším příspěvku. Chcete-li vědět, jak probíhalo celé naše putování, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech článek Jak jsme v Letovicích navštívili skoro všechny zajímavosti.

17 - Letovice - Kostel sv. Prokopa 18 - loď kostela 17 - Letovice - Kostel sv. Prokopa 22 - pohled z dálky

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Letovice_-_kostel_sv._Prokopa/

Historie :

Kostel sv. Prokopa v Letovicích byl postaven v letech 1370–1380 v gotickém slohu. Z města k němu vede krytá chodba – „fortna“, která byla v roce 1920 opravena. Původně byl kostel 34 metrů dlouhý a 12 metrů široký, ale v průběhu staletí doznal mnoha změn. Například roku 1716 nechal Jiří Sliepčanský-Pohronec provést přestavbu kostelu kvůli jeho velmi špatnému stavu. Roku 1847 byla ke kostelu přistavěna postranní věž, jenž nahradila dřevěnou zvonici před hlavním vchodem. Součástí kostela je gotická kaple Panny Marie s původní gotickou klenbou z roku 1380, jenž má svůj samostatný vchod. Podle ústní tradice byl kostel vypálen v třicetileté válce Švédy. Důkazem by měla být dělová koule nacházející se ve stěně kostela (upravená do podoby obličeje). Ke kostelu patří také fara ze 14. století.

Interiér :

Vnitřní zařízení i výzdoba kostela je převážně barokní. Jsou zde však také barevná mozaiková okna od malíře Karla Svolinského, křížová cesta od pana Vaňka z Brna, kropenka z roku 1642 a 7 oltářů – nejzajímavější je z historického hlediska oltář sv. Jana Nepomuckého, o němž je zmínka již v roce 1658. Dále kamenná sedilia (pevné sedadlo u oltáře), obrazy a sochy. V roce 1932 vymaloval vnitřek kostela Jan Daněk obrazy všech českých světců. Kostelní varhany byly roku 1858 opraveny, natřeny a pozlaceny. V chrámové kryptě se nacházejí náhrobky pánů z Hardeka, z Lomnice, z Vojenic a vladyků z okolí.

Pověst : :

V Bohuňově stával kostel, který se zřítil při povodni, když se protrhly tamní rybníky. Kostelní zvon se v troskách nepodařilo najít. Jednoho dne jej vyhrabal kohout a svině a našla jej kolemjdoucí dívka na louce u Letovic – až tam ho odnesla voda. Zvon byl zavěšen do kostela sv. Prokopa a při zvonění oznamoval své nalezení: „Kohout mě vyhrabal, svině mě vyryla, panna mě našla!“

Historie čerpána z webu

https://www.hrady.cz/kostel-sv-prokopa-letovice

Město Letovice je držitelem turistické známky č.1423.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/letovice-c1423

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář