Jdi na obsah Jdi na menu
 


Moravský Beroun - zřícenina hradu na Křížovém vrchu

První písemná zpráva o Berouně na Moravě pochází z roku 1339, kdy berounské zboží držel Štěpán ze Šternberka, ale pravděpodobně už předtím na zdejším Křížovém vrchu majitelé panství vybudovali hrad, pod nímž se začalo rozvíjet budoucí město. Hrad „castro Werona“ se v písemných pramenech uvádí poprvé v roce 1406, kdy jej získal Lacek z Kravař. Hrad navazoval na městská opevnění a bezprostředně sloužil k ochraně blízkých železnorudných dolů a hutí. Hrad pobořil při tažení husitských vojsk proti Zikmundovým spojencům na Šternbersku Prokop Holý a již nebyl obnoven. Zříceniny postupně chátraly, rozebíraly se na různé stavby až zmizely téměř úplně. Zachovaly se jen pozůstatky hradebních zdí. 

article preview

Horký letní den na konci srpna byl jako stvořený pro polehávání u vody, kdy příroda neotužilým lidem nabídla jednu z posledních možností ke koupání v přírodě za příjemné teploty vzduchu i vody. Neodolatelnou nabídku jsme využili i my, ovšem tak trochu jiným způsobem, než by se mohlo zdát. Jednodenní výlet jsme opravdu takřka celý strávili u přehrady Slezská Harta, jenže jsme nelenošili na pláži, ale navštívili několik zajímavosti v jejím okolí. Vše začalo zastávkou v Moravském Berouně, kde dlouhé roky bydleli naši příbuzní, nicméně jejich návštěvu jsme v plánu neměli, jelikož jsme toho měli naplánované opravdu hodně. Nejprve jsme ochutnali minerální pramen Ondrášovka, potom jsme se prošli po náměstí a následně jsme nasedli do auta, jímž jsme Lidickou ulicí zamířili ke kostelu Povýšení svatého Kříže.

D - Moravský Beroun - Kostel Povýšení sv. Kříže 13 C - Moravský Beroun - Křížový vrch 22 - křížová cesta a kaple

Když jsme si jej prohlédli, vydali jsme se na Křížový vrch, na němž se nacházel park se starými stromy, zřícenina hradu, drobné stavby a také poutní kaple Nalezení sv. Kříže. Jelikož se park od kostela nacházel coby kamenem dohodil, prakticky okamžitě jsme do něj vstoupili a po upravených cestičkách jsme po chvíli dorazili k jednomu ze 14 zastavení křížové cesty, která nás spolehlivě dovedla ke zmíněné kapli. Během obhlídky zajímavého svatostánku jsme se již pohybovali v místě jádru středověkého hradu, který byl vybudován majiteli panství Šternberky někdy ve 14. století. Když jsme si kapličku prohlédli, zaměřili jsme se na průzkum zbytků šlechtického sídla. Podoba opevněného sídla však byla velmi jasná, protože samotné jádro hradu okolo církevní stavby bylo již srovnané a také celý kopec byl v následujících staletích mnohokrát upravován.

C - Moravský Beroun - Křížový vrch 13 - křížová cesta a kaple C - Moravský Beroun - Křížový vrch 14 - křížová cesta a kaple

Terasa pod kaplí byla na západní straně zpevněna zdivem dosud neurčeného stáří a je tedy možné, že souvisela se středověkou činností. Staršího původu byly zcela jistě dvě rovnoběžné rozpadající se zídky na východní straně pod jádrem. Patrně se jednalo o pozůstatky parkánu, čili prostoru před samotnými hradbami, který byl z přední strany chráněn náspem a po němž se pohybovali obránci hradu z místa na místo. Několik zbytků zdiva jsme pak postupně objevili po celém areálu, ale jejich účel nám zůstal utajen. Jediným pozůstatkem po obytné zástavbě hradu tak byla část do skály zasekané místnosti na severním konci jádra. V jižním výběžku pod hradem jsme potom narazili na gloriet, sloužící jako vyhlídka a další dvě novodobé budovy jsme našli na západní terase pod jádrem.

C - Moravský Beroun - Křížový vrch 03 - hrad - bergfrit C - Moravský Beroun - Křížový vrch 06 - hrad - bergfrit

Na jednom místě jsme se potkali s chytrou cedulí naučné stezky Křížový a Kočičí vrch, z něhož jsme načerpali pár skromných faktů o hradě a zbytek jsme zjistili z vlastních zdrojů. Dozvěděli jsme se, že hrad se v písemných pramenech uvádí poprvé v roce 1406, kdy jej získal Lacek z Kravař a od svého vybudování sloužil k ochraně blízkých železnorudných dolů a hutí. Hrad pobořil při tažení husitských vojsk proti Zikmundovým spojencům z okolí Šternberka známý vojevůdce Prokop Holý a již nebyl obnoven. Zříceniny postupně chátraly, místní obyvatelé zdivo rozebírali svá výstavbu vlastních domů a na další různé stavby, což mělo za následek, že středověký hrad takřka úplně zmizel. Zachovaly se jen pozůstatky hradebních zdí, o kterých byla řeč a energie, kterou na Křížovém vrchu stavba zanechala.

C - Moravský Beroun - Křížový vrch 04 - hrad - hradby v předhradí C - Moravský Beroun - Křížový vrch 05 - hrad - hradby v předhradí

Během procházky hradní zřícenou jsme kromě zbytků středověkých zdí postupně narazili na již zmíněný gloriet, vysílač, sochu ženy, kašnu, pomník obětem 1. světové války s německými nápisy, kamennou mísu s reliéfy a při východu z parku na torzo pomníku. Následně jsme park na Křížovém vrchu opustili a i když se nám v něm líbilo, jako hráče geocachingu nás docela mrzela absence nějaké skryté schránky. Potom jsme se Horní ulicí vrátili k autu u kostela Povýšení sv. Kříže, jímž jsme odjeli do nedaleké obce Dvorce, kde jsme se zastavili u jedné kapličky, o které však již vypráví jiný můj článek, tak si jej nezapomeňte také přečíst. Chcete-li vědět, co všechno jsme v tento srpnový den viděli, mrkněte do sekce Velké povídání o výletech, kde na vás čeká velmi obsáhlý příspěvek Jak jsme se toulali v okolí Slezské Harty a dozvíte se víc.

C - Moravský Beroun - Křížový vrch 07 - hrad - pohled na předhradí C - Moravský Beroun - Křížový vrch 02 - hrad - předhradí

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/moravsky-beroun-zricenina-hradu-na-krizovem-vrchu​

Historie :

První písemná zpráva o Berouně na Moravě pochází z roku 1339, kdy berounské zboží držel Štěpán ze Šternberka, ale pravděpodobně už předtím na zdejším Křížovém vrchu majitelé panství vybudovali hrad, pod nímž se začalo rozvíjet budoucí město. Hrad „castro Werona“ se v písemných pramenech uvádí poprvé v roce 1406, kdy jej získal Lacek z Kravař. Hrad navazoval na městská opevnění a bezprostředně sloužil k ochraně blízkých železnorudných dolů a hutí. Hrad pobořil při tažení husitských vojsk proti Zikmundovým spojencům na Šternbersku Prokop Holý a již nebyl obnoven. Zříceniny postupně chátraly, rozebíraly se na různé stavby až zmizely téměř úplně. Zachovaly se jen pozůstatky hradebních zdí. Podoba hradu je nejasná, protože místo bylo později mnohokrát upravováno, mj. při výstavbě barokní kaple a křížové cesty, která dala název vrchu, při parkových úpravách na přelomu 19. a 20. stol. (dochován zbytek glorietu a kamenné lavičky) i při výstavbě retranslační stanice.

Historie čerpána z těchto webů

https://www.hrady.cz/hrad-moravsky-beroun

https://www.morberoun.cz/

Město Moravský Beroun je držitelem turistické známky č.1358.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/moravsky-beroun-c1358

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Doporučený článek

Proč si vybrat dřevěné žaluzie


Turistův ráj

Turisticka mydla


Statistiky

Online: 6
Celkem: 440181
Měsíc: 16844
Den: 587