Březové - kaple sv. Cyrila a Metoděje
Plán na stavbu kaple na Březovém pochází z roku 1912, ale až 5. 3. 1934 podal starosta Unčovic žádost k okresnímu úřadu v Litovli o její povolení. Kolaudovalo se už v listopadu téhož roku. Březovští nemrhali penězi ani při zajišťování stavebního materiálu. Cement, vápno a cihly byly zakoupeny ze sbírky mezi občany, písku je v okolí všude dost a ze zbourané školy v Unčovicích pocházely cihly, břidlice i dveře. Na věži byly zavěšeny dva zvony. Ten první pocházel ze zbourané zvonice, druhý věnoval Alfred Vincenc. Roku 1943 byl bohužel zrekvírován. Do báně na věži byly vloženy mince a listiny o stavbě.
Obec Březové v Litovelském Pomoraví byla jedním z našich cílů v rámci krátkého výletu, během něhož jsme se pohybovali v okolí města Litovel. Sníh tehdy ještě pokrýval hory bělostným hávem a paní zima na kopcích vládla pevnou rukou, ale úrodnou Hanou už zahřívalo nesměle jarní sluníčko, které nás vytáhlo na první procházku toho roku. Během této výpravy jsme si prohlédli hned několik mlýnů a kapliček, přičemž jednu z nich jsme si prohlédli v Březové, osadě spjaté odjakživa s řekou Moravou. Po příjezdu do obce náš stříbrný povoz francouzské provenience musel zvládnout nástrahy značně nerovné místní komunikace a když se nám povedlo překonat veškeré terénní nerovnosti, zaparkovali jsme v bezprostřední blízkosti kaple sv. Cyrila a Metoděje z roku 1934. Vzápětí jsme se vydali na obhlídku svatostánku, který si místní občané postavili z vlastních materiálních zdrojů a za své peníze. Za to, že vše zvládli bez dotací státu nebo Evropské unie jsme domorodce virtuálně pochválili.
Prohlídku kapličky, vybudované na místě zbourané dřevěné zvonice, jsme zahájili na její čelní straně s lisénami na nároží a kolem vchodu do útrob drobné církevní stavby. Nade dveřmi jsme spatřili trojúhelníkový štít s křížem uprostřed, nad nímž se vypínal obdélníkový sanktusník s jehlancovou střechou. Ve věži bývaly zavěšeny dva zvony, přičemž ten první pocházel ze zbourané zvonice, druhý věnoval Alfred Vincenc. Roku 1943 byl bohužel zrekvírován, nicméně uvnitř bychom našli alespoň památeční mince a listiny o vlastní stavbě kaple. Následně jsme po třech širokých schodech přistoupili k dřevěným dveřím, které však byly v zimě zamčené, což nás ovšem nijak nepřekvapilo. Dovnitř jsme díky našim průměrně vysokým postavám neviděli ani přes skleněnou část vchodu, která byla pro nás bez žebříku nedosažitelná. Přišli jsme tak o pohled na oltář, vytvořený za pomoci kapesního nože a lupenkové pilky místním občanem Aloisem Molíkem či o pokochání se obrazy křížové cesty ze zbořené kaple v Rozvadovicích.
Poté jsme svou pozornost obrátili na pískovcový kříž s Kristem, stojící vedle kapličky. Na spodní straně soklu jsme si přečetli latinský nápis a shlédli reliéf sv. Floriána, známého ochránce domů před požáry. Ve střední části jsme nemohli přehlédnout poměrně velkou sochu ženy, vzhlížející prosebně k nebesům. Na vrcholu kříže jsme samozřejmě našli klasickou podobiznu ukřižovaného Krista s trnovou korunou a bederní rouškou, nad nímž jsme si přečetli nápis INRI. Od kříže jsme se vydali podél boční strany kaple, které dominovalo vysoké okno s gotickým obloukem, za nímž jsme jen tušili vnitřní vybavení svatostánku. Vzápětí jsme stanuli u trojbokého presbytáře, na němž jsme nenašli žádný ozdobný prvek ani okno, které by prosvětlovalo kněžiště. Bez dalšího zdržování jsme tedy pokračovali v obchůzce a prohlédli si druhou boční stranu kaple. Ta byla úplně stejná jako její protější kolegyně, přičemž obě byly od závěru kaple symbolicky odděleny nárožními lisénami, tedy ozdobným svislým architektonickým prvkem.
Ještě před několika lety bychom u kapličky narazili na osmdesátiletou lípu, jenž zde byla roku 1928 u příležitosti 10. výročí vzniku samostatného Československa vysazena. Protože však byla kaple později vystavěna příliš blízko našeho národního stromu, začala lípa narušovat její statiku a musela být skácena. Podle této skutečnosti by se mohlo zdát, že nám nic nebránilo v dokonalé prohlídce svatostánku, ale nebylo tomu tak. Pohled na střechu se sanktusníkem nám totiž ztěžovaly elektrické dráty, na nichž kupodivu neseděl žádný pták. Opeřenci zřejmě odletěli do teplých krajin a vrány patrně okupovaly jiné části Litovelského Pomoraví, takže jsme se při obhlídce kaple sv. Cyrila a Metoděje nemuseli bát žádného jejich útoku ve stylu hororového režiséra Alfreda Hitchcocka. Dokončili jsme tak v klidu prohlídku místního svatostánku a vydali se k našemu vozu, jímž jsme ihned popojeli o kousek dál k Mlýnskému potoku a zdejší elektrárně. Pokračování našeho putování najdete v sekci Velké povídání o výletech, kde si vyhledejte článek Jak jsme podnikli mlýnskou výpravu v okolí Litovle.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Brezove_-_kaple_sv._Cyrila_a_Metodeje
Historie :
Plán na stavbu kaple na Březovém pochází z roku 1912, ale až 5. 3. 1934 podal starosta Unčovic žádost k okresnímu úřadu v Litovli o její povolení. Píše v ní: „Vzhledem k tomu, že veškeré dělnické i zednické práce budou vykonány místními dělníky a zedníky úplně zdarma, žádá se, by komisionelní jednání stanoveno bylo pokud možno co nejdříve, by stavba býti provedena mohla v nynější době mrtvé stavební sezony, dokavad zmínění dělníci a zedníci jsou bez zaměstnání.“ Kolaudovalo se už v listopadu téhož roku. Březovští nemrhali penězi ani při zajišťování stavebního materiálu. Cement, vápno a cihly byly zakoupeny ze sbírky mezi občany, písku je v okolí všude dost a ze zbourané školy v Unčovicích pocházely cihly, břidlice i dveře. Na věži byly zavěšeny dva zvony. Ten první pocházel ze zbourané zvonice, druhý věnoval Alfred Vincenc. Roku 1943 byl bohužel zrekvírován. Do báně na věži byly vloženy mince a listiny o stavbě.
V roce 1937 byly ze sbírky a s přispěním faráře Nepustila zakoupeny korouhve. S těmito korouhvemi a s křížem chodilo na Bílou sobotu procesí z nákelského kostela ze vzkříšení do Březového. V neděli se procesí vracelo s křížem ozdobeným věncem, který nesl mládenec, do Nákla na hrubou mši. Tak to chodilo až do r. 1948. Ještě před stavbou kapličky byla r. 1928 u příležitosti 10. výročí vzniku samostatného Československa vysazena v těch místech lípa svobody. Protože byla budova vystavěna příliš blízko, začal vzrůstající strom narušovat její statiku a před několika lety musel být skácen. V roce 2002 prošla kaplička, postižená povodní, generální rekonstrukcí.
Interiér :
Také vybavení kaple je jedinečné. Oltář vytvořil za pomoci kapesního nože a lupenkové pilky místní občan Alois Molík. Obrazy křížové cesty pocházejí ze zbořené kaple v Rozvadovicích. Socha Panny Marie Lurdské byla kdysi vytesána kamenickým učněm jako poděkování za uzdravení a umístěna do dubu v lese u Moravy, odkud byla do nové kaple přenesena.
Historie čerpána z webu
Březové u Litovle nemá turistickou známku.
