Webové portály s nabídkami neodolatelných slev občas přišly s nějakým zbožím nebo pobytem, jenž nás zaujal a rozhodli jsme si jej zakoupit. Mezi ně patřila rodinná vstupenka do Expozice času ve Šternberku, kterou jsme si pořídili a pár dní před vypršením termínu jsme do rodného města nejstaršího člena výpravy vyrazili. Po příjezdu do Šternberka jsme si prošli moderní a velmi zajímavé expozice, které nám osvětlily problematiku měření času a když jsme historickou budovu opustili, dali jsme si zmrzlinu a pak odjeli do nedalekého Dolního Žlebu. V této obci jsme nejprve vyšlapali po záhadných kamenných schodech a poté jsme shlédli půvabnou kapli. Následně jsme odlovili dvě keše ve Šternberku a na závěr výletu jsme zamířili do malé obce Stádlo, abychom si prohlédli zdejší kapličku na návsi.

Auto jsme zaparkovali kousek od církevní památky a vyrazili na její průzkum. Před námi se nacházela kaple se žlutou fasádou, kterou si postavilo několik stovek zdejších obyvatel v roce 1829 a pak ji nechali zasvětit svatému Floriánovi, patronu hasičů, hrnčířů, kovářů, kominíků, sládků, bednářů zedníků a horníků. Letopočet výstavby jsme našli nad dřevěnými dveřmi, k nimž jsme vzápětí přistoupili, ale byly pevně zamknuté, takže jsme se dovnitř nepodívali. Pokračovali jsme tedy v obhlídce exteriérů stavby, kterou na průčelí zdobily dva pilastry, mezi nimiž se nacházel zmíněný vchod. Nad korunní římsou jsme pak viděli trojúhelníkový štít s dvěmi menšími okny, který na vrcholu přecházel v nízkou hranolovou věž. V ní visel zvon, který jsme objevili za dalšími okny, které prosvětlovaly prostor zvonice ze všech stran.

Věž byla zakončena prohnutou jehlancovou střechou s dvojitým křížem na vrcholu a když jsme si ji prohlédli, popošli jsme k boční straně kaple. Na ní jsme našli větší okno s půlkruhovým záklenkem a totožné jsme objevili o chvíli později na opačné straně. Mezitím jsme prošli kolem trojbokého závěru s hladkou fasádou a u druhého boku kapličky jsme obhlídku stavby ukončili. Potom jsme se snažili zjistit, jestli zvláštní název obce něco vyjadřuje a podařilo se nám zjistit, že Stádlo by se dalo přeložit jako místo, kde stojí dobytek, nebo kde je ohrada pro něj. Pak jsme již náves opustili, nasedli do auta a přesunuli se na jiné místo obce, která od svého založení na konci 13. století vždy spadala pod šternberskému panství. O pár desítek metrů dál jsme hledali zdroj vody, u něhož se nacházel náš poslední cíl tohoto dne.

Pochopitelně se jednalo o další ukrytou schránku, která byla v tomto případě uložena na soukromém pozemku, ale jelikož autor keše získal od majitele povolení, vstoupili jsme na jeho území zcela legálně. Pak jsme již malou kešku rychle odhalili a připsali si další nález do statistik hry geocaching. Spokojeně jsme se tak mohli vrátit k autu, kterým jsme přes sousední Moravskou Huzovou odjeli domů do Olomouce, čímž jsme uzavřeli krátký odpolední výlet. Jak naše putování probíhalo, to snadno zjistíte v sekci Velké povídání o výletech, kde na vás čeká cestopis nazvaný Jak jsme ve Šternberku měřili čas. Pokud jste obec Stádlo také navštívili, můžete napsat své poznatky do komentářů pod tímto článkem. Pomůžete tak ostatním čtenářům získat aktuální informace, za což vám předem děkujeme.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/stadlo-kaple-sv-floriana​

Historie :

První písemná zmínka o vesnici Stádlo pochází z roku 1296 a vždy náležela ke šternberskému panství. Obyvatelé obce se živili hlavně zemědělstvím, s čímž koresponduje název obce, který by se dal přeložit jako místo, kde stojí dobytek, nebo kde je ohrada pro něj. Po zrušení poddanství se vesnice osamostatnila a v roce 1829 si několik stovek zdejších obyvatel na návsi postavilo kapli, kterou zasvětili svatému Floriánovi, patronu hasičů, hrnčířů, kovářů, kominíků, sládků, bednářů zedníků a horníků. Kaplička přežila těžká období obou světových válek a několik let po sametové revoluci byla opravena.

Historie čerpána z webu

https://cs.wikipedia.org/wiki/Moravsk%C3%A1_Huzov%C3%A1

Obec Stádlo nemá turistickou známku.