Cholina byla naším cílem během jednodenního výletu, který jsme z velké části strávili právě v této hanácké obci. Přijeli jsme sem po prohlídce několika památek ve vedlejších Odrlicích a také v Cholině jsme našli spoustu zajímavostí, například vodní mlýn, smírčí kříž či hanácké muzeum. Z centra obce jsme odjeli ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie, u něhož jsme zaparkovali naše auto a vydali se za dalšími památkami pěšky.

Vzápětí jsme si prohlédli sochu sv. Barbory, poté protější budovu fary a pak jsme již zamířili směrem ke kostelu, jenž vznikl přestavbou staršího gotického svatostánku zasvěceného sv. Anně. Podél zdi jsme přišli k bráně do církevního areálu a nad námi jsme ve výklenku spatřili krásnou sochu Panny Marie s nápisem Zdrávas Hvězdo Mořská. Vedle brány stál pískovcový kříž s Kristem a reliéfy svatých na podstavci.

Když jsme si jej prohlédli, vstoupili jsme dovnitř a okamžitě nás upoutala křížová cesta, jejichž obrazy byla pověšena na zdi, obíhající kolem kostela. Na pískovcových deskách od architekta Bohumila Teplého jsme si tak připomněli smutný konec a utrpení Ježíše Krista. Pak jsme již začali s obhlídkou podélného jednolodního novogotického kostela, jenž byl vysvěcen roku 1867.

Před sebou jsme měli polygonálně ukončený presbytář, k němuž přiléhala čtyřboká sakristie a který podpíraly novogoticky tvarované pilíře. Na jednom z nich jsme našli barokní pamětní desku s nápisem o získání patronátu kostela premonstráty na Hradisku u Olomouce roku 1326. Nad vstupem do sakristie jsme pak spatřili pamětní desku s letopočtem 1605 a reliéfními znaky hradiského kláštera, hradiského opata Jiřího z Pavorinu a cholinského faráře Tomáše Schillera.

Na obou bocích lodi jsme postupně shlédli stejně vysoké kaple a také jsme si všimli hladké fasády lodi s vysokými okny a lomeným obloukem. Na střeše jsme našli sanktusník s malý zvonkem, zdobeným reliéfem Krista na kříži z roku 1547. Pak jsme již přišli k hlavnímu vchodu, nad nímž se vypínala hranolová věž s kaplemi sv. Jana Nepomuckého a sv. Vendelína.

Později jsme zjistili, že do věže byl roku 1526 zavěšen zavěšený zvon s reliéfy Madony s dítětem a sv. Anny Samotřetí. U vchodu jsme krátce shlédli dřevěný kříž s Kristem a pak jsme již vstoupili dovnitř. Dál jsme se ovšem nedostali, protože mříž za dveřmi byla opravdu pevná. I z dálky jsme však viděli, že loď byla zaklenuta krátkým úsekem valené klenby s výsečemi a dvěma poli křížové klenby mezi pasy, přičemž presbytář byl zaklenut jedním polem křížové žebrové klenby s lunetovým závěrem.

Nad námi byla novogotická hudební kruchta, kterou jsme pochopitelně nemohli vidět a tak jsme svou pozornost věnovali novogotickému zařízení kostela z roku 1864 se staršími kousky. Například se zde nacházela řada náhrobních kamenů, zdobených reliéfy ze 16. století patřící místním šlechticům, pánům z Chudobína a z Haňovic. Naši největší pozornost však přitahoval hlavní oltář z dubového dřeva se sochou Madony s dítětem z druhé čtvrtiny 15. století.

Jednalo se o vzácné dílo, vyřezané neznámým umělcem pravděpodobně z lipového dřeva, které sem přibylo roku 1426, když ji kostelu věnoval opat kláštera Hradisko zřejmě jako dar ke stému výročí, kdy svatostánek získali členové jeho řádu. Poutníky od té doby prý lákala nejen svou krásou, ale zanedlouho i zázraky, o nichž se zprávy šířily široko daleko. Zjistili jsme, že světice poprvé pomohla roku 1637, kdy celý kraj už druhým rokem sužovalo velké sucho.

Tehdy jeden malý chlapec z cholinského hospitálu dal místní stařence radu, aby nechala v kostele sloužit každý den po celý měsíc prosebnou mši svatou. Farář Jakub Goding zprvu považoval zprávu za stařenčin pouhý sen, přesto rady uposlechl. Zanedlouho se spustil hojný déšť a lidé usoudili, že onen chlapec byl Božím poslem. Od té doby sem přicházela pravidelná procesí a od roku 1703 do Choliny zavítalo na deset tisíc poutníků za jediný den.

Připadalo nám neuvěřitelné, že jen v letech 1694 až 1760 bylo na tomto místě podle letopisů doloženo třicet šest zázračných uzdravení. Na žádost farníků a poutníků, kteří podávali zprávy o mimořádných vyslyšeních svých proseb, byla socha Panny Marie s dítětem roku 1700 umístěna na hlavním oltáři a setrvala na něm až do konce století následujícího, než byla přemístěna do proskleného výklenku nad bránou. Své místo na oltáři tak uvolnila nové soše, jež měla svým pseudoklasicistním pojetím lépe doplňovat vyřezávané sochy čtyř evangelistů, které jsme na oltáři také shlédli.

Dále jsme se dozvěděli, že teprve roku 1935 si obě mariánské plastiky svá místa vyměnily a zůstaly na nich až do 10. července roku 1996, kdy byla vzácná gotická plastika ukradena a prázdné místo v nice na hlavním oltáři pak znovu zaujala socha Panny Marie s dítětem Ježíšem vyrobená na konci devatenáctého století. Za skutečný zázrak jsme však považovali to, že ukradená socha byla v Rakousku nalezena a tak se po deseti letech do cholinského svatostánku zase vrátila.

Když jsme si kostel vevnitř prohlédli, vyšli jsme ven a přečetli jsme si pár faktů z jeho historie. Potom jsme se vydali na obhlídku rozlehlého hřbitova nad kostelem, který jsme celý prošli a i když jsme se nacházeli na hanácké placce, z horní části hřbitova se nám otevřel pěkný výhled do kraje. Pak jsme se již ke svatostánku otočili zády a po pěkné asfaltové cestě jsme zamířili k usedlosti, zvané Cholinský dvorek. Jaké věci se děly na naší další cestě a co jsme zde ještě viděli, se dozvíte v mých dalších článcích. Doporučuji si přečíst také příspěvek v sekci Velké povídání o výletech, kde najdete popis celého našeho výletu do Choliny a okolí.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Cholina_-_kostel_Nanebevzeti_Panny_Marie/

Historie :

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Cholině vznikl přestavbou staršího gotického kostela zasvěceného sv. Anně, přičemž bylo zachováno středověké jádro. Dříve plochostropý presbytář byl zaklenut koncem 15. nebo počátkem 16. století. Roku 1605 byl kostel renesančně upraven, přičemž byla zaklenuta loď kostela, byla přistavěna sakristie a německá kaple sv. Anny, která se ale bohužel nedochovala, protože byla zbořena roku 1857.

V době třicetileté války byl roku 1643 kostel zpustošen švédskými vojsky a nejnutnější opravy byly provedeny roku 1661. V letech 1859 - 1862 byl kostel novogoticky přestavěn stavitelem Vincencem Vodičkou. Tehdy byla nově zaklenuta loď, přistavěna boční kaple a věž s kaplovým a schodišťovým útvarem po bocích a také byly sjednoceny fasády. Nově vysvěcen byl kostel roku 1867.

Historie čerpána z webu

http://www.hrady.cz/?OID=11355

Obec Cholina je držitelem turistické známky č.2191.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/cholina-c2191