Jdi na obsah Jdi na menu
 


Fulnek - kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jerlochovicích

Nejstarší zmínky o existenci kostela v Jerlochovicích pochází z roku 1293, kde se o něm zmiňuje listina pána Oldřicha z Lichtenburka, který prodával svému rychtáři Štědroňovi rychtu v Jílovci a šest lánů pole. V roce 1329 byl svatostánek zasvěcen Panně Marii, ale teprve od léta 1668 k němu přibyl přívlastek Nanebevzaté. Původní patrně dřevěný kostel byl v letech 1432–1438 přestavěn v pozdně gotickém slohu a byl již zděný. Předsunutá věž měla gotickou podobu až do 60. let 16. století, kdy byla renesančně upravena. Z těchto přestaveb se dodnes dochovalo pouze renesančně upravené poslední patro věže ukončené mohutnou atikou s půlkruhovými štítky. Mezi roky 1544 a 1584 drželi Fulnecko Švajnicové, kteří se zasloužili o renesanční úpravy kostela. Od roku 1584 bylo panství v rukou rodu Skrbenských z Hříště. Po konfiskaci bylo Fulnecko roku 1622 prodáno Václavu Bruntálskému z Vrbna, jehož rod následně panství držel až do léta 1788.

article preview

Město Fulnek, rozkládající se na obou stranách historické zemské hranice Moravy a Slezska, jsme poprvé navštívili v období mezi Vánocemi a Silvestrem, když jsme jeli na rodinnou návštěvu ke známým. Tento den nám vůbec nepřálo počasí, od rána vydatně pršelo jakoby příroda vůbec nebrala na vědomí, že z dvanácti měsíčků nejblíže k ohni zrovna sedí Prosinec. Přesto jsme si sebou vzali papír s turistickými cíli, které jsme chtěli ve Fulneku poznat, nicméně během cesty po dálnici z Olomouce jsme nevěřili, že bychom se za nimi vydali. Jenže u Oder jsme se stali svědky zázraku, jelikož déšť začal postupně ustávat a když jsme do Fulneku přijeli, tak už nepršelo. Pouze zatažená obloha a mokré silnice připomínaly předchozí události, což nás však nemohlo odradit od toho, abychom se seznámili s nabídkou historických zajímavostí města.

E - Fulnek - kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jerlochovicíc​h 01 - pohled z příjezdové cesty E - Fulnek - kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jerlochovicíc​h 09 - zadní pohled

Během našeho putování Fulnekem jsme zavítali také do jeho okrajové části s názvem Jerlochovice, kam nás přilákaly hned dva turistické cíle. Prvním z nich byl kostel Nanebevzetí Panny Marie, jenž byl postaven už ve 13. století na vyvýšeném místě nad vesnicí. Díky své poloze nás už z dálky vábil, abychom mu věnovali svou pozornost a jeho pozvání jsme rádi využili. Podél Husího potoka jsme přijeli pod kostel, odbočili jsme doleva a pak jsme už špatně udržovanou silnicí dorazili těsně pod svatostánek, kde jsme naše stříbrné auto zaparkovali. Vzápětí jsme se vydali k pootevřené bráně, zasazené do kamenné ohradní zdi a vstoupili jsme dovnitř církevního areálu. Ocitli jsme se tak zároveň na malém hřbitově, který kostel obklopoval už po staletí, takže jsme během obchůzky kolem svatostánku obhlíželi i hroby zdejších obyvatel a k našemu překvapení ten nejstarší pocházel z přelomu 19. a 20. století.

E - Fulnek - kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jerlochovicíc​h 05 - brána do areálu, ohradní zeď a boční strana kostela E - Fulnek - kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jerlochovicíc​h 06 - brána do areálu a kostelní věž

Nejprve však shlédli boční stranu kostela se svislými lisénami, mezi nimiž jsme našli dvě půlkruhová okna, pouštějící světlo do útrob lodi v barokním slohu. Dále jsme zde viděli boční vchod s dochovanými dvoukřídlovými barokními dveřmi s autentickým kováním, na němž byl ještě částečně zachován renesanční dekor. Pak jsme se již vydali cestičkou podél lodi k zadní části svatostánku a při chůzi jsme si prohlíželi hroby napravo u ohradní zdi a také náhrobky nalevo, přilepené k fasádě kostela. Po chvilce jsme přišli ke gotickému pětibokému presbytáři, jenž podpírala trojice opěráků a mezi nimi jsme spatřili zazděná okna s lomeným obloukem. Později jsme se dočetli, že k zazdění gotických oken došlo v souvislosti s osazením hlavního oltáře v 17. století, nicméně jsme nepochopili, proč přitom stavitelé nezměnili sloh kněžiště.

E - Fulnek - kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jerlochovicíc​h 15 - vchod  E - Fulnek - kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jerlochovicíc​h 12 - stará kříž na hřbitově E - Fulnek - kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jerlochovicíc​h 08 - zadní pohled

Potom jsme se otočili k ohradní zdi za námi, kde stála zděná kostnice, sloužící k uchovávaní nebožtíků do doby, než byli řádně pohřbeni na zdejším hřbitově. U márnice jsme se však raději dlouho nezdrželi a šli jsme se podívat na druhou stranu lodi, která byla osazena opět dvěma okny a k níž byla přistavěna přípravna pro kněží alias sakristie. Pak jsme zvedli hlavy a na břidlicové střeše jsme nemohli přehlédnout sanktusník s lucernou a jehlancovou stříškou, která roku 1870 nahradila původní cibulovou báň. Ve věžičce visel zvon z roku 1927, jehož předchůdce byl během první světové války zrekvírován. Spolu s ním byl sundán také prostřední věžní zvon z 15. století, jenž byl také roku 1927 nahrazen novým. Další naše kroky pak vedly k přední straně kostela, jehož první verze byla zřejmě dřevěná a teprve v letech 1432–1438 získal zděnou podobu v pozdně gotickém slohu.

E - Fulnek - kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jerlochovicíc​h 07 - hřbitov a márnice E - Fulnek - kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jerlochovicíc​h 10 - boční pohled

Brzy jsme stanuli pod předsunutou věží, která měla gotickou podobu až do šedesátých let 16. století, kdy byla renesančně upravena. Z těchto přestaveb jsme však našli pouze renesančně upravené poslední patro věže ukončené mohutnou atikou s půlkruhovými štítky. Pod nimi jsme shlédli zvonicové patro, jež prosvětlovala okna s půlkruhovým záklenkem a dále jsme na hranolové věži spatřili už jen tři úzké otvory pod sebou, pouštějící světlo do jejich útrob. V přízemi věže jsme uviděli vstup s kamenným gotickým ostěním, ovšem když jsme ke dveřím přistoupili, pouze jsme zjistili, že byly pevně zamčené. Za rohem jsme ještě našli přistavěnou věžičku, v níž se nacházelo schodiště vedoucí na hudební kůr a ke zvonů. Tím jsme uzavřeli obhlídku svatostánku, na jehož architektuře se podepsalo několik slohů od gotiky až po historismus 19. století a vydali jsme se k našemu autu.

E - Fulnek - kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jerlochovicíc​h 13 - věž s okapem E - Fulnek - kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jerlochovicíc​h 14 - kostelní věž  E - Fulnek - kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jerlochovicíc​h 16 - kostelní věž

Když jsme vyšli ven z brány, krátce jsme se zastavili barokního pískovcového kříže z roku 1777 s volutovými křídly, na němž se samozřejmě nacházel ukřižovaný Kristus, k němuž ze soklu vzhlížel andílek. Na podstavci jsme našli kartuši s textem QVI PASSVS ES PRO /  NOBlS MISERERE /  NOBIs 0 PlE 0 /  W tC IS lESV / Ch r ÍSTE, což nám znělo jako slova z evangelia. Po bleskové zastávce u kříže jsme se již vrátili k autu, jímž jsme odjeli za druhou zajímavostí v Jerlochovicích. Tou byl vodní mlýn, o němž však již pojednává jiný můj příspěvek. Chcete-li vědět, co všechno jsme ve Fulneku viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech článek Jak jsme v prosinci navštívili zmoklý Fulnek a dozvíte se víc. A nezapomeňte prosím napsat pod články komentáře a podělte se o své zážitky s ostatními turisty, kteří tak získají aktuální informace o daném místě. Děkujeme.

E - Fulnek - kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jerlochovicíc​h 19 - vchod do věže E - Fulnek - kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jerlochovicíc​h 17 - vchod do věže E - Fulnek - kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jerlochovicíc​h 03 - barokní pískovcový kříž z roku 1777

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Fulnek_-_kostel_Nanebevzeti_Panny_Marie_v_Jerlochovicich

Historie :

Nejstarší zmínky o existenci kostela v Jerlochovicích pochází z roku 1293, kde se o něm zmiňuje listina pána Oldřicha z Lichtenburka, který prodával svému rychtáři Štědroňovi rychtu v Jílovci a šest lánů pole. V roce 1329 byl svatostánek zasvěcen Panně Marii, ale teprve od léta 1668 k němu přibyl přívlastek Nanebevzaté. Původní patrně dřevěný kostel byl v letech 1432–1438 přestavěn v pozdně gotickém slohu a byl již zděný. Předsunutá věž měla gotickou podobu až do 60. let 16. století, kdy byla renesančně upravena. Z těchto přestaveb se dodnes dochovalo pouze renesančně upravené poslední patro věže ukončené mohutnou atikou s půlkruhovými štítky. Mezi roky 1544 a 1584 drželi Fulnecko Švajnicové, kteří se zasloužili o renesanční úpravy kostela. Od roku 1584 bylo panství v rukou rodu Skrbenských z Hříště. Po konfiskaci bylo Fulnecko roku 1622 prodáno Václavu Bruntálskému z Vrbna, jehož rod následně panství držel až do léta 1788. Jerlochovický kostel za něj byl barokně upraven. V letech 1969 – 1970 byl kostel opravován a v roce 2002 znovu restaurován. V roce 2008 byla provedena rekonstrukce střechy. Roku 2020 stavba dostala nový kabát a moje fotky tak již patří historii…..

Interiér :

Dnes je interiér kostela vyzdoben výmalbou z počátku dvacátého století, v kněžišti jsou pole mezi žebry modrá, posetá šesticípými hvězdami. Loď je osazena novobarokními, presbytář novogotickými lavicemi. V lodi a v předsíni pod věží je diagonálně položena bíločerná kamenná dlažba z 19. století, v kněžišti a sakristii okrová keramická dlažba s barevným dekorem z přelomu 19. a 20. století. Do plochostropého podkruchtí kostelní lodi se z předsíně pod věží vstupuje kamenným gotickým portálem s lomenou klenbou. Již zmiňovaný dřevěný kůr ze začátku 20. století je nesen dvěma pseudorománskými betonovými sloupy. Loď je zaklenuta třemi poli valené barokní klenby, prosvětlují ji čtyři půlkruhová okna s paprsčitě členěnými světlíky. V bočním vstupu do kostela se zachovaly hodnotné dvoukřídlové barokní dveře s autentickým kováním, na němž je ještě částečně zachován renesanční dekor.

Historie čerpána z webu

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Nanebevzet%C3%AD_Panny_Marie_(Jerlochovice)

Město Fulnek je držitelem turistické známky č.338.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/fulnek-c338

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář