Obec Náklo v Litovelském Pomoraví jsme navštívili již mnohokrát, ať už během výletů autem či pěších procházek. V jeden srpnový den jsme podnikli výlet, během něhož jsme poznali spoustu zajímavých cílů mezi Olomoucí a Litovlí a zastavili jsme se také v Nákle. Za velkého vedra jsme nejprve zamířili do místní části Jáchymova, kde jsme shlédli kapličku a následně jsme odjeli za mnohem významnější a větší církevní stavbou. Tou byl kostel svatého Jiří, jenž byl postaven v letech 1696 - 1698 na vyvýšeném místě, kde nahradil kamennou tvrz z třináctého století a také pozdější renesanční kostel ze století šestnáctého, poničený během Třicetileté války. Letní sluníčko nás svými paprsky řádně prohřívalo, když jsme ke svatostánku přijeli a začali hledat vhodné místo na zaparkování. Chvíli jsme plácek pro náš stříbrný povoz nemohli najít, až jsme jej nakonec nechali stát na návsi. Poté jsme se vydali k nedalekému kostelu, přičemž jsme kráčeli po silnici klesající pod skalku, na které byl svatostánek vybudován a u obecního úřadu jsme odbočili na cestu ke svatostánku. Vzápětí jsme došli k pozoruhodné vstupní bráně z mořských korálů z roku 1899, kterou jsme si podrobně prohlédli, protože nic takového jsme dosud neviděli. 

Ve výklenku nad námi stála velká socha Panny Marie Lurdské a nad ní na vrcholu brány byl umístěn křížek. U brány jsme si na informační tabuli přečetli pár faktů z historie kostela a tvrze, na níž vládli vladykové, kteří se psali z Nákla. V textu nás zaujala postava jistého Drslava, jehož pečeť byla přiložena v protestním dopise, odeslaném na koncil s mistrem Janem Husem. Vladyka se pak stal významným husitou a ve válečných událostech údajně získal hrad Gansberk na uherských hranicích. Po přečtení historických informací jsme vstoupili dovnitř kostelního areálu a ihned jsme si začali svatostánek prohlížet. Nad námi se tyčila hranolová věž z let 1587- 1593, jenže se dochovala původního kostela. Zaujalo nás, že neměla žádnou báň a že byla zakončená renesanční atikou Slezsko - polského typu. Pod ní jsme si na hodinách zkontrolovali správný čas a pod ciferníkem jsme našli pár oken, prosvětlující zvonicové patro. Stejná jsme později uviděli i na dalších stranách věže, v níž byly zavěšeny dva zvony z let 1514 a 1515. Střední patro pak mělo jen malinké obdélníkové okénko, připomínající spíše střílnu. Další bylo o něco níže a hned pod ním jsme si prohlédli krásný raně barokní vstupní portál s dvojicí sloupů po stranách. Na nich jsme našli letopočet 1698 a erb opata Norberta Želeckého z Počenic. který sídlil na olomouckém hradisku.

Nad erbem jsme ve výklenku nemohli přehlédnout sochu sv. Štěpána a ještě výše pak byl třídílný reliéf s kartuší a dvěma znaky - Kašpara Myruše z Litovle, dalšího opata hradiska a druhý patrona kláštera sv. Štěpána, což byl křesťanský kazatel a služebník, první mučedník křesťanství, ukamenovaný po procesu před židovskou radou jako údajný rouhač proti judaismu. Následně jsme nakoukli dovnitř svatostánku a i když nám v tom bránila mříž ve dveřích, pořádně jsme si barokní mobiliář prohlédli. Nad námi se nacházel hudební kůr, který jsme pochopitelně nemohli vidět a v dálce před námi se rýsoval hlavní oltář, dokončený až v roce 1939. Dominoval mu velký obraz svatého Jiří na bílém koni s kopím, kterým probodával dračí nestvůru, přičemž vše sledovala královská dcera, jež se měla stát drakovou obětí. Dále jsme zde viděli několik barokních soch, kostelní lavice či pěknou kazatelnu. Když jsme si dostatečně prohlédli interiér, vydali jsme se na obhlídku jeho exteriérů. Hned u vchodu jsme krátce shlédli kříž s Kristem z roku 1745 s reliéfem svatého Václava na podstavci, který do roku 1896 stával před bránou ke kostelu. 

Hned poté jsme narazili na válcové schodiště, přilepené k boku věže. Dveře byly překvapivě otevřené, neboť dělníci zrovna opravovali střechu a tak jsme si pohrávali s myšlenkou, že se podíváme nahoru. Nakonec jsme si to rozmysleli, hříšné myšlenky odehnali a šli dál podél lodi, na které jsme na každé straně napočítali čtyři vysoká okna, pouštějící světlo do útrob stavby. Fasádu zdobilo několik toskánských pilastrů, které nesly mohutnou profilovanou římsu. Na nové sedlové střeše jsme spatřili sanktusník se zvonkem a pak jsme již došli k pravoúhlé sakristii, přiléhající k pětibokému kněžišti. Na presbytáři jsme napočítali čtyři okna, chybělo pouze to na čelní straně kněžiště. Naproti závěru kostela jsme narazili na kostnici, drobnou zděnou stavbu obdélníkového půdorysu, přistavěnou k ohradní zdi. Naším očím neutekly ani pozůstatky několika náhrobků, nezlomný důkaz toho, že se u kostela nacházel hřbitov, jenž byl zrušený roku 1873. Potom jsme prošli podél presbytáře a minuli boční kapli. 

Za ní jsme spatřili další přístavek, což bylo vyústění schodiště z ulice pod námi. Tím jsme dokončili naši obchůzku kolem kostela a následně jsme bránou z korálů vyšli ven z areálu. Poté zabočili doleva dolů a kráčeli podél vysoké ohradní zdi z lomového kamene. Zeď byla zčásti krytá břidlicovými plotnami s kamennými chrliči osazenými ve zdivu. O kousek níž jsme spatřili dveře ve zdi, což byl vchod na již zmíněné schodiště. Pomalu jsme došli až za kostelní areál, kde byla zeď nejvyšší a zde jsme si z druhé strany prohlédli kostnici. Uviděli jsme na ní dvě okna se žaluziovými okenicemi a ve štítu kruhové větrací okénko a také jsme si všimli, že byla kdysi postavená na bývalé středověké baště Odtud jsme měli celý kostel jako na dlani a tak jsme krásnou scenérií nepohrdli a z několika pohledů si jej vyfotili. Přitom jsme se pohybovali v místech, kde dříve bývaly bažiny a močály, tvořící ideální ochranu pro středověkou tvrz nad námi. Po několika minutách jsme se vydali opět podél zdi zpátky k našemu autu na náves a pak jsme odjeli do sousední obce Příkazy, kde nás čekala obhlídka kaple sv. Cyrila a Metoděje. Chcete-li vědět, jak náš výlet pokračoval, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech článek Jak jsme mezi Olomoucí a Litovlí poznávali jednu památku za druhou, který vám prozradí další podrobnosti.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Naklo_-_kostel_sv._Jiri

Historie :

Kostel svatého Jiří byl postaven po roce 1560 v renesančním stylu na vyvýšeném místě, kde nahradil kamennou tvrz z třináctého století. Tato tvrz stávala v místech staršího pravěkého sídliště, které využilo vyvýšené ostrožny nad rovinatým a pravděpodobně i močálovitým prostorem. Na tvrzi vládli vladykové, kteří se psali z Nákla. Z roku 1356 je zmínku o Tyrvartovi z Nákla, který byl opatem kláštera Hradisko u Olomouce. Dále jsou zmiňováni bratři Mikuláš, řečený Náklo, Hynčík a Heřman, který byl olomouckým generálním vikářem. Zajímavou postavou byl jistý Drslav. Jeho pečeť je přiložena v protestním dopise na koncil s mistrem Janem Husem. Záhy se stal významným husitou a ve válečných událostech získal hrad Gansberk na uherských hranicích.

Z tvrze se dochovalo schodiště v kostelní zvonici a některé kamenné části zídek. Po roce 1560 byl na místě tvrze postaven kostel v renesančním stylu a byl zasvěcen drakobijci svatému Jiří. Za třicetileté války kostel velmi utrpěl vpádem švédských vojsk, které církevní svatostánek vyrabovaly a poplenily. Kostel byl z velké části zbourán a roku 1696 započato se stavbou kostela nového v barokním slohu, přičemž při jeho stavbě byly využity pozůstatky tehdy již zchátralého hradu a také byla zachována ochranná kamenná zeď. Z původního svatostánku se zachovala věž z let 1587- 1593 s renesanční atikou a raně barokním portálem. Počátkem 20. století byla přestavěna jižní předsíň. V letech 1965 - 1966 byla provedena oprava fasády věže kostela a v roce 1975 byla dána na kostel nová krytina. V roce 2009 byla započata další rekonstrukce. Byla provedena výměna poškozených prvků krovu a střešní krytiny z eternitu a došlo také na opravu omítek.

Interiér :

Mobiliář kostela je převážně barokní - hlavní oltář však byl dokončen až v roce 1939, ovšem za využití barokních soch. Na kůru jsou umístěny cimbály, napojené na zrekonstruovaný hodinový stroj.

Historie čerpána z těchto stránek :

http://www.hrady.cz/?OID=3180

Obec Náklo je držitelem turistické známky č.761.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/lhota-nad-moravou-naklo-c761