Nový Hrozenkov - kostel sv. Jana Křtitele
Římskokatolický kostel sv. Jana Křtitele byl v centru obce Nový Hrozenkov postaven v letech 1787 – 1789 nedaleko místa, kde čtyřicet let stál jeho dřevěný předchůdce, jehož kapacita věřícím přestala stačit a tak si postavili novou modlitebnu. Jednolodní kostel s hranolovou věží a segmentovým presbytářem je nejstarší zděnou budovou na území dnešního Nového Hrozenkova. Čtvercová věž s hodinami je ukončená cibulovitou střechou s makovicí a kovovým křížem, a v jejích útrobách visí čtyři zvony. Byly sem zavěšeny roku 1960, kdy nahradily původní zvony, zabavené během druhé světové války a byly pojmenovány sv. Jan, Panna Marie a sv. Cyril a Metoděj. V přízemí věže je vchod s kamenným portálem, do něhož byl vyryt letopočet 1789. Na konci hřebenu sedlové střechy se nachází sanktusníková věžička s cibulovou střechou a lucernou.
Beskydy se staly jednou z našich nejoblíbenějších destinací, kam jsme se velice rádi vraceli, jelikož nás zdejší drsná a zároveň krásná krajina naprosto okouzlila. Občas jsme na československé pomezí z Olomouce vyrazili na jednodenní výlet, ale strávili jsme zde i pár celotýdenních dovolených, které nám daly více času pro důkladnější prozkoumání tohoto kouzelného pohoří. Jednoho roku jsme si na sedm dní pronajali luxusní srub v kanadském stylu, který si jeho majitel postavil na zelené louce teprve nedávno a tak dřevěný domek ještě voněl novotou. Dovolenou jsme si naplánovali na začátek letních prázdnin, kdy se rozlehlá obec Velké Karlovice stala na jeden týden naším novým domovem, z něhož jsme každé ráno po vlastními silami připravené snídani vyráželi na výlety po bližším i vzdálenějším okolí.
Úvodní dva dny dovolené panovalo velké vedro, kdy teploměr úspěšně atakoval třicetistupňovou hodnotu, takže jsme přivítali, když se v noci na Valašsko přihnaly bouřky. Třetí den pobytu se nám hned lépe dýchalo a vzduch se ochladil natolik, že jsme si dokonce museli obléci bundy. Negativním faktem ochlazení bylo to, že celé dopoledne propršelo a tak jsme jej strávili ve srubu u vědomostních stolních her. Pak jsme si uvařili oběd a když konečně přestal padat déšť, vyrazili jsme na výlet do Karolinky. V tomto městě jsme navštívili několik zajímavostí a pak jsme se přesunuli do sousední obce Nový Hrozenkov, kde jsme naše stříbrné auto zaparkovali u muzea malíře Antonína Strnadla a po jeho prohlídce jsme se pěšky vydali k nedalekému kostelu sv. Jana Křtitele v centru obce.
O několik desítek vteřin jsme dorazili ke svatostánku, jenž byl postaven v letech 1787 – 1789 a začali si jej prohlížet. Před námi stál jednolodní kostel s hranolovou věží, zakončenou cibulovitou střechou s makovicí a kovovým křížem, na které jsme si díky hodinám zkontrolovali správný čas. Pod ciferníky jsme spatřily okna s půlkruhovými záklenky, za nimiž se skrývala čtveřice zvonů, které roku 1960 nahradily své předchůdce, zabavené během druhé světové války. O něco níže se pak nacházelo identické okno, dále korunní římsa a pod ní vstupní portál s kamenným ostěním, do něhož byl vyryt letopočet 1789. Přistoupili jsme blíž ke dveřím, abychom se podívali dovnitř, což se nám sice podařilo, ale pouze přes kovovou mříž, která nám zabránila v dalším postupu do útrob kostela.
Nad našimi hlavami se rozkládal hudební kůr s varhanami z roku, které během první světové války přišly o cínové píšťaly, jež byly roku 1926 nahrazeny novými a v roce 1998 opraveny, ale nástroj jsme ode dveří pochopitelně vidět nemohli. Chuť jsme si spravili pohledem na pěknou křížovou cestu od akademického malíře Adolfa Hoellera, který je namaloval v roce 1932 a další obrazy se svatými výjevy, rozmístěné různě po interiéru svatostánku. Dále jsme si z dálky prohlédli dřevěný hlavní oltář z roku 1917, který byl jediným v kostele sv. Jana Křtitele, jelikož dva postranní z konce 19. století byly během přestavby v roce 1971 byly odstraněny. Na stropě nás zaujaly dvě fresky a naše oči potěšily krásná vitrážová okna s malbami na skleněných tabulkách, které zobrazovaly postavy různých světců.
Když jsme si interiér svatostánku prohlédli, pokračovali jsme v průzkumu stavby a hned vedle vchodu jsme našli dva kříže. Vlevo od vchodu stál dřevěný misijní kříž s letopočty 1902, 1917, 1922, 1932, 1943, 2000, 2011 a vpravo se tyčil jeho kamenný kolega s Kristem a kartuší na podstavci, v níž jsme si přečetli text Pochválen buď Pán Ježíš Kristus. Pak jsme se vydali na obchůzku kolem lodi a hned za rohem jsme narazili na dveře, za nimiž se patrně ukrývaly schody na zmíněnou hudební kruchtu. Šli jsme dál po chodníku kolem silnice a postupně jsme napočítali tři okna s půlkruhovými záklenky, přičemž pod tím prostředním jsme objevili zazděný boční vchod s klenákem, kde místo dveří zaujal obrázek světce. Potom jsme již přišli k pětibokému presbytáři, jež prosvětlovala čtveřice stejných oken jako na lodi.
K závěru kostela byla přistavěna čtvercová sakristie s vlastním vchodem do přípravny kněžích a dvojicí obdélníkových oken. Nad kněžištěm jsme na konci hřebene sedlové střechy spatřili sanktusníkovou věžičku s cibulovou střechou a lucernou, a pak jsme šli prozkoumat druhou boční stranu. Na rozdíl od té první jsme zde našli boční vchod s dřevěnými dveřmi, které navíc kryla podlouhlá střecha, chránící více než polovinu lodi. Vzápětí jsme se opět ocitli před hlavním vstupem a tím jsme obhlídku kostela sv. Jana Křtitele zakončili. Další naše kroky vedly k autu u muzea, jímž jsme postupně zavítali na dvě místa v Novém Hrozenkově, na nichž jsme odlovili dvě kešky. Jak dále probíhal třetí den naší dovolené na Valašsku, to se dozvíte v sekci Velké povídání o výletech, kde je připraven cestopis s názvem Jak jsme v červenci navštívili Karolinku a Nový Hrozenkov.
Kompletní fotogalerii najdete zde
https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/novy-hrozenkov-kostel-sv-jana-krtitele
Historie :
Římskokatolický kostel sv. Jana Křtitele byl v centru obce Nový Hrozenkov postaven v letech 1787 – 1789 nedaleko místa, kde čtyřicet let stál jeho dřevěný předchůdce, jehož kapacita věřícím přestala stačit a tak si postavili novou modlitebnu. Jednolodní kostel s hranolovou věží a segmentovým presbytářem je nejstarší zděnou budovou na území dnešního Nového Hrozenkova. Čtvercová věž s hodinami je ukončená cibulovitou střechou s makovicí a kovovým křížem, a v jejích útrobách visí čtyři zvony. Byly sem zavěšeny roku 1960, kdy nahradily původní zvony, zabavené během druhé světové války a byly pojmenovány sv. Jan, Panna Marie a sv. Cyril a Metoděj. V přízemí věže je vchod s kamenným portálem, do něhož byl vyryt letopočet 1789. Na konci hřebenu sedlové střechy se nachází sanktusníková věžička s cibulovou střechou a lucernou. Před kostelem stojí dva kříže - vlevo od vchodu se nachází dřevěný misijní s letopočty 1902, 1917, 1922, 1932, 1943, 2000, 2011 a vpravo se tyčí kamenný kříž s kartuší na podstavci, v níž je napsáno POCHVÁLEN BUĎ PÁN JEŽIŠ KRISTUS.
Interiér :
Hlavní oltář pocházel z roku 1690 a býval paradoxně starší než samotná stavba, protože jej do Nového Hrozenkova převezli z bruntálského kostela, který byl zrušen. V roce 1917 byl vyroben nový hlavní oltář ze dřeva. Ve svatostánku bývaly dva boční oltáře z konce 19. století, jež sem byly pro změnu převezeny z Nového Jičína, ale během přestavby kostela v roce 1971 byly odstraněny. Loď svatostánku zdobí obrazy křížové cesty od akademického malíře Adolfa Hoellera, který je namaloval v roce 1932. Varhany na hudebním kůru přišly během první světové války o cínové píšťaly, jež byly roku 1926 nahrazeny novými a v roce 1998 opraveny. Strop lodi zdobí dvě fresky.
Historie čerpána z webu
Obec Nový Hrozenkov nemá turistickou známku.
