Vinařská obec Pavlov byla jedním z mnoha míst, kde jsme zastavili během naší dovolené na sluncem zalité Pálavě. V této malebné obci na úpatí Pavlovských vrchů u břehu vodní nádrže Nové Mlýny jsme se dokonce ocitli hned dvakrát a při naší druhé návštěvě jsme se věnovali především místním pamětihodnostem. Auto jsme zaparkovali u kostela svaté Barbory, postaveném roku 1742 uprostřed protáhlé návsi ve svažitém terénu a vydali se na jeho obhlídku. 

Jednolodní svatostánek jsme znali už předem z televize, neboť Pavlov posloužil filmařům jako imaginární Křetice a na návsi se odehrála spousta scének z našeho oblíbeného seriálu Vinaři. Jelikož jsme k němu přišli ze spodní strany, tak jsme nejdříve narazili na pískovcový kříž s Kristem. Ten se nacházel pod schodištěm, po kterém se v seriálu procházela koza, ale běžně po něm chodívají věřící do kostela. Poté jsme si prohlédli hlavní průčelí v klasicistní úpravě, která proběhla roku 1829.

Nad obyčejnými vchodovými dveřmi jsme spatřili půlkruhové okénko, prosvětlující hudební kůr. Všimli jsme si, že vše bylo zasazeno do mělce vystupujícího rizalitu se čtyřmi pilastry, zakončeném atikovou stříškou. Nad ní jsme na římse uviděli sochu patronky chrámu svatou Barboru a po stranách štítu dva kamenné anděly. Vzápětí jsme po schodech přišli ke dveřím, ale kostel byl zavřený a tak jsme se dovnitř nedostali. Vrátili jsme se tedy na silnici a kráčeli podél svatostánku k jeho zadní části.

Na lodi jsme napočítali pětici naprosto stejných oken v jedné řadě, prosvětlující interiér kostela a když jsme minuli boční vchod, ocitli jsme se u netradičně umístěného presbytáře, za nímž ještě navíc stála věž. Prošli jsme kolem dveří, za nimž se nacházelo schodiště, částečně vystupující z fasády věže, které vedlo do zvonicového patra a stanuli tak na samém konci celé stavby. U paty věže stál nějaký strom, částečně zakrývající spodek stavby, čemuž jsme se docela podivili.

Věž z čelní strany neměla žádné dveře, pouze dvě větší okna nahoře a dole, mezi nimiž byla trojice úzkých otvorů, připomínajících střílny. Na nejstarší části kostela se nám nejvíce líbila polygonální zděná helma se čtyřmi věžičkami v rozích. Na helmici jsme si podle ciferníku mohli zkontrolovat kolik bylo hodin a na samém vrcholu na korouhvičce věže jsme si přečetli letopočet výstavby kostela. Nejvyšším bodem kostela jsme celou prohlídku završili a pak jsme si přečetli pár informací z jeho historie. Poté jsme prošli kolem lodi svatostánku a zabočili doleva do malinké uličky, která vyústila do podstatně větší kolegyně s názvem Česká. Co jsme zde našli, se dočtete v mém dalším příspěvku.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Pavlov_-_kostel_svate_Barbory/

Historie :

Kostel svaté Barbory byl postaven uprostřed protáhlé návsi ve svažitém terénu, který dobře kopíruje. Jeho předchůdcem byla kaplička z roku 1658, která sloužila k modlitbám a mším místních občanů. Kaple byla dlouhá 19 metrů včetně věže, která později posloužila jako presbyterium současného kostela. Věží se vstupovalo do kapličky a také do obecní šatlavy, nacházející se ve střední části věže. Když se roku 1659 jeden z vězňů oběsil, bylo vězení přestěhováno do nedaleké budovy radnice. Roku 1691 byl zakoupen velký zvon.

Kolem roku 1738 kaple už nedostačovala rostoucímu počtu věřících a tak místní obyvatelé požádali biskupa a zvětšení svatostánku, čemuž bylo později vyhověno. Výstavba nové kaple proběhla v roce 1740, přičemž vstup byl poté na místě sakristie, presbytář a sakristii přistavěli k východní straně věže. Kůr s varhanami byl na místě hlavního oltáře svaté Barbory z umělého mramoru, boční oltář pak byl zhotoven zde dřeva. Roku 1829 byla provedena další přístavba lodi a kostel tak získal současnou klasicistní podobu. K východnímu průčelí bylo vybudováno dvoustranné vnější schodiště s opěrnou zdí a uvnitř byl vestavěn nový kůr. Stavbu provedl stavitel Ludvík Wunsch z Mikulova. Roku 1832 bylo provedeno zrestaurování oltářních obrazů a křížové cesty. Na věži bylo v té době pět zvonů.

Roku 1860 byly do kostela umístěny nové varhany, které zhotovil Benedikt Latzl ze Znojma. O osm let později proběhla výměna kamenných dlaždic, vápnem byly vymalovány vnitřní zdi, opraven svatostánek a hlavní oltář, natřeny kostelní lavice či vyměněno 12 oken. V roce 1882 byla odkryta krypta, kam byli pravděpodobně pohřbíváni majitelé hradu Děvičky. V prvním roce následujícího století byla vyměněna střecha, opravena vnitřní výmalba a pořízen nový svatostánek a obraz na hlavní oltář.

Roku 1908 byly pořízeny nové hodiny na věži, které nahradily původní z roku 1703. První světová válka přinesla i kostelu svaté Barbory odebrání zvonů pro válečné účely a na věži zůstal ten nejstarší z roku 1691 dále zaopatřovací zvonek, zavěšený na vysunutém krákorci a oba tam zůstaly až do 21. století. Po válce byly roku 1922 pořízeny nové dva zvony a o tři roky později byla opravena fasáda kvůli návštěvě biskupa. Přišla druhá světová válka a s ní zrekvírování všech velkých zvonů roku 1942, přičemž zůstal viset jen ten malý. Naštěstí se po válce na věž vrátil v pořádku zvon svaté Barbory z roku 1691. V letech 1945 - 1946 byly nouzově opraveny okna a střecha a později přišla řada i na elektrické rozvody. Roku 1949 dostal interiér novou výmalbu a exteriér si na ni počkal dalších šest let.

V roce 1972 byla provedena nová elektroinstalace a zdvojení oken. O rok později proběhla oprava fasády a podlahy a po dalších 12 měsících byla obnovena omítka jehlanu a celé věže a měděná krytina praporce korouhvičky i zlacené báně. V roce 1982 došlo na opravy oprava sochařské výzdoby všech tří oltářů, kazatelny a presbytáře. Od roku 1984 se začalo zvonit elektrickým pohonem a v roce 1995 byly opraveny trámy, elektroinstalace a hromosvod. Další drobné opravy pak probíhaly i v dalších letech, ale na větší rekonstrukci nebyly peníze.

Historie čerpána z webu

http://www.farnostimikulovska.cz

Vinařská obec Pavlov je držitelem turistické známky č.2258.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/vinarska-obec-pavlov-c2258